Mezi ovocnými stromy je mnoho vyšlechtěných v poslední době. Tyto nové odrůdy díky kompetentnímu výběru předčí své předchůdce a postupně je nahrazují, čímž si získávají vlastního pěstitele. Mezi tyto hrušky patří odrůda Zolotovorotskaya.
Kdo a kdy tuto odrůdu vyvinul?
Hruška Zolotovorotskaya byla výsledkem práce ukrajinských chovatelů. Přesněji řečeno, tuto odrůdu vyšlechtili vědci z experimentální stanice Lvov a Zahradnického institutu UAAS. Zolotovorotskaya byla získána křížením odrůd Parisian a Olivier de Serres, které daly vzniknout mnoha moderním hruškám. Zpočátku se Zolotovorotskaya pěstovala v západní části země, ale později se začala šířit na území Ruska. V současné době je odrůda oblíbená u zahradníků ve středním regionu a středním pruhu.
Vzhled stromu
Strom je středně velký, dosahuje 3-4 metry. Rostlina vyniká hustou korunou, která má navenek obrácený pyramidální tvar. Listy jsou velmi malé, ale zároveň široké. Mají tmavě zelený nádech, povrch je hladký na dotek. Samotný kmen stromu a jeho kůra vynikají v tmavě červeném tónu.
Plody a jejich chuťové vlastnosti
Zolotovorotskaya je známá svými velkými plody. Většina z nich má hmotnost 230-300 gramů, některé mohou být o něco více. Zpočátku jsou plody nazelenalé, ale s vývojem mění barvu na žlutou. Charakteristickým rysem vzhledu této hrušky je přítomnost velkého počtu subkutánních teček šedé a nahnědlé barvy. Široký tvar hrušky.
Dužnina je šťavnatá, lehce mastná, má zrnitou texturu. Chuť je sladká a kyselá a mnoho lidí, kteří ochutnali ovoce, si všimlo přítomnosti mandlových tónů, které zpestřují chutnost hrušky. Kůže je tenká. Plody se skladují poměrně dlouho – až do poloviny jara, mají stolní účel.
Vlastní plodnost a opylovači
Zlatá brána je samosprašná, ale aby byl vývoj stromu výraznější a plody se objevily dříve, doporučuje se v blízkosti vysadit opylující odrůdy. Patří mezi ně Clapp’s Favorite, Limonka, Talgar beauty, Williams a vhodný je i Early Rigging z Trevue.
Doba zrání a výnos
Tato odrůda je rychle rostoucí, dává první sklizeň 3-4 roky po výsadbě. Periodicita plodnosti nebyla zaznamenána. Zolotovorotskaya odkazuje na zimní odrůdy, konzumní ovoce zralost nastává kolem prosince, nejčastěji se hruška odstraňuje v říjnu. Zolotovorotskaya lze skladovat do konce března nebo začátku dubna.
Péče a pěstování
Zalévání je důležitou součástí péče o hrušky. Neprovádějí se příliš často, ale ve velkých objemech – asi 20-30 litrů na strom. Mladá rostlina vyžaduje vážnou pozornost, protože aktivně roste a potřebuje více vlhkosti. Zalévání by mělo být prováděno aktivněji před obdobím, kdy se plody nalijí a zvětší se.
U této odrůdy se doporučuje tvorba koruny. Nejlepší ze všeho je, že rostlina bude vypadat v řídce stupňovité verzi. Před zimou je mladá hruška pokryta speciálními materiály. Minerální hnojiva se aplikují ve druhém roce po výsadbě. Zolotovorotskaya není náchylná k nemocem a výskytu bakterií, doporučuje se však léčit vhodnými prostředky pro preventivní účely.
Nenápadnost přistání
Přistání se nejčastěji provádí na podzim, po sklizni jiných plodin. Nejlepší je zasadit Zolotovorotskaya asi měsíc před nástupem pevného chladného počasí. Výsadbu však lze provést i na jaře, po rozmrznutí půdy na zahradě. Pro vážnější vývoj a posílení mladého stromu se do výsadbové jámy přidává písek, kompost a řada přísad a hnojiv. A také v této směsi je nutné nalít horní vrstvu půdy.
Je žádoucí, aby půda byla dostatečně lehká, volná a schopná zajistit výměnu vzduchu pro kořenový systém hrušek. Na krátkou vzdálenost se vyplatí vyrobit podpěru, ke které bude kmen stromu následně přivázán. Velikost výsadbové jámy je asi dvakrát větší než velikost oddenku. Je lepší zvolit místo na kopci. A je také žádoucí, aby se podzemní voda nacházela poblíž.
Po výsadbě je rostlina hojně zalévána a kruh kmene je mulčován. K tomu se hodí shnilý hnůj nebo kvalitní humus.
