Popel v rostlinné výrobě je považován za fosforovo-draselné a vápenné hnojivo. Jako dostupné, účinné a ekologické hnojivo pro rostliny prokázalo svou hodnotu staletími praxe. A přestože výrobci nabízejí širokou škálu různých minerálních a organických hnojiv, popel je mezi zahrádkáři stále oblíbený.
Obsah
Popel – co to je, jak se popel získává, složení a druhy popela, způsoby aplikace, aplikační vlastnosti, podmínky skladování atd. Vše, co souvisí s využitím popela v rostlinné výrobě v tomto materiálu.
Co je popel
Popel je nespalitelný jednoduchý zbytek vzniklý z minerálních nečistot paliva při jeho úplném spálení nebo kalcinaci. Mineralogický rozbor chemického složení popela ukazuje, že hlavní složkou popela je sklo s krystalickou fází ve formě křemene, hematitu, magnetitu a různých křemičitanů vápenatých.
Druhy popela
Popel (popel) se získává ze široké škály materiálů: rašelina, palivové dřevo, větve, vršky a spadané listí, sláma, uhlí a další hořlavé materiály.
Pro zahradnictví a zahradnictví je ceněn jako hnojivo DŘEVO ASH, proto se za palivo považuje běžné palivové dříví (strom, větve atd.). Obsah popela v palivovém dřevě je od 0,5 – 2%, v rostlinných palivech jiných druhů – asi 3 – 5%. Popel z rašeliny a uhlí obsahuje málo prvků užitečných pro rostliny, proto se používá jen zřídka.
Hnojivem není popel vznikající při spalování novin, barevných časopisů a plakátů, obalových krabic, plastů, pryže, polyetylenu, dřevěného lakovaného nebo lakovaného nábytku, dřevotřísky, dřevovláknitých desek atd. Vzhledem k tomu, že tyto hořlavé materiály obsahují chemické sloučeniny v barvách, je třeba popel, který vzniká při hoření novin, barevných časopisů a plakátů. laky, lepidla atd., které jsou pro rostliny nebezpečné a nežádoucí.
Popel z palivových briket se používá podobně jako běžný popel před výsadbou k deoxidaci půdy. Není vhodný jako hnojivo. Určitě si prostudujte složení briket. Pokud obsahují lepidlo, pak by se výsledný popel neměl používat.
Popel (dřevo, sláma) jako hnojivo pro rostliny
Popel složení
V zemědělství je popel široce používán jako hnojivo obsahující DRASLÍK jako uhličitan draselný/uhličitan draselný (K2CO3), snadno rozpustný ve vodě a dostupný pro rostliny. Popel obsahuje také další minerály potřebné pro rostliny – FOSFOR, CALCIUM, MAGNESIUM, SÍRA, BOR, Mangan a řadu dalších makro- a mikroživin. Po spalování paliva nezůstává dusík a chlór.
Vysoký obsah oxidu uhličitého VÁPNÍK v popelu z břidlice a rašeliny umožňuje jeho použití ke snížení kyselosti půdy.
Přibližné složení popela: až 7 % fosforu, až 10 % draslíku, asi 30-40 % vápníku, plus asi 30 mikro a makro prvků.
Průměrný obsah prvků a sloučenin v popelu používaném jako hnojivo je různý – přibližné složení je uvedeno v tabulce:
| Ash | Draslík (K2O), % | Fosfor (P2O5), % | Vápník (CaO), % |
| Stonky slunečnice | 30-35 | 2-4 | 18-20 |
| Pohanková sláma | 25-35 | 2-4 | 16-19 |
| žitná sláma | 10-14 | 4-6 | 8-10 |
| pšeničná sláma | 9-18 | 3-9 | 4-7 |
| březové palivové dříví | 10-12 | 4-6 | 35-40 |
| Smrkové palivové dříví | 3-4 | 2-3 | 23-26 |
| Borovicové palivové dříví | 10-12 | 4-6 | 30-40 |
Aplikace popela poprašováním (pro preventivní ochranu proti chorobám a škůdcům)
Jmenování popela
Hlavním účelem popela v rostlinné výrobě je hnojivo, ve větší míře je za popel považován DRASELNÉ hnojivo, protože je vylučován vysokým procentem draslíku.
Kromě toho je možné použít popel pro jiné účely:
- použití v kompostu (zlepšuje kvalitu kompostu, usnadňuje půdním mikroorganismům rozklad organické hmoty);
- funguje jako dezoxidátor (odkyseluje a alkalizuje půdu);
- působí jako INSEKTIcid (přispívá k ničení mnoha škůdců – mouchy mrkvové a cibulové, slimáci, síh, mravenci, blecha zelná, drátovec, zavíječ, mandelinka bramborová, pilatka, mšice, brouk, plži, housenky atd.) ;
- působí jako FUNGICID (chrání rostliny před „černou nohou“, plísní, padlím a jinými houbovými chorobami);
- funguje jako HERBICID (likviduje některé škodlivé plevele – vši, věneček, přesličky atd., preferuje pěstování na kyselých půdách);
- podporuje dlouhodobé skladování kořenových plodin;
- zlepšuje KVALITU půdy, její minerální složení, vlhkost a propustnost vzduchu (což zase zvyšuje klíčivost semen, posiluje kořenový systém, urychluje přežití a adaptaci sazenic, aktivuje fotosyntézu atd.).
Způsoby a vlastnosti použití popela
Přidávají popel téměř do všech plodin (výjimky viz níže). Při výsadbě rostlin je lepší aplikovat popel pod plodiny citlivé na chlór. Pod vysazené rostliny lze aplikovat jak na podzim, tak na jaře. Na těžké půdě se popel aplikuje zpravidla na podzim a na lehké půdě na jaře.
ZPŮSOBY použití popela jako hnojiva:
- suchý posyp na půdě před podzimní nebo jarní orbou;
- zavádění suchého popela při kopání půdy pod korunami stromů;
- usínání suchého popela v otvorech před výsadbou rostlin (při výsadbě okopanin, sazenic, sazenic atd.);
- zalévání nálevem z popela (kapota) pro krmení jahod, zeleniny, květin a okrasných plodin;
- zavedení do kompostu (3-4 % hmotnosti kompostovaného materiálu);
- namáčení semen v roztoku popela (pro urychlení klíčení a posílení imunity);
- postřik rostlin mýdlovým nálevem (preventivní ochrana proti škůdcům a chorobám) atd.
Tedy – buď suchá aplikace, nebo jako popelový nálev (odsávání)
Mimochodem, kromě tradičního formátu popela ve formě popela se objevil NOVÝ formát uvolňování – GRANULOVANÝ POPEL – pohodlnější k použití.
GRANULOVANÝ DŘEVĚNÝ POPEL – dobrý formát hnojiva pro rostliny
Opatrování
Popel skladujte ve vzduchotěsné nádobě na chladném a suchém místě. Když popel zvlhne, procento užitečných prvků výrazně klesá. Živiny obsažené v popelu (především draslík) se snadno vyplavují. V suché formě neztrácí popel své vlastnosti po několik let.
Jako závěr
V rámci tohoto materiálu jsme zkoumali: co je popel pro rostlinnou výrobu, jak se popel získává, složení a druhy popela, který je lepší použít jako hnojivo, způsoby aplikace, vlastnosti aplikace, podmínky skladování atd.
Ale to je všechno teorie. A co praxe? …. Cvičte v samostatném materiálu na webu:
