Konec srpna a začátek září je dobou včelaření. Vytáčení medu od divokých včel je speciální řemeslo, které vyžaduje fyzickou přípravu, speciální vybavení a k tomu všemu je zdraví velmi nebezpečné. Proč dnes toto starověké žádané řemeslo neztrácí na aktuálnosti? „Žádná farmaceutická laboratoř dnes nedokáže vytvořit alespoň zdání takového komplexu vitamínů a minerálů,“ říká Sergej Tatarintsev, zkušený včelař.
Jak začala vaše vášeň pro divoký med?
– Můj otec pochází z oblasti Charysh. Na farmě měli vždy několik včelstev a vlastní med. Můj otec žije v Barnaulu už dlouho. Chovat včely ve městě je nemožné, ale chcete opravdový kvalitní med. Rozhodli jsme se vyrobit deskové pasti a umístit je do míst možné migrace „uniklých“ rojů. Postupně jsme se naučili taková místa identifikovat a tyto roje chytat. Přesněji ne chytit, ale nabídnout jim vhodný domov na vhodném místě.
Proč je divoký med dražší než běžný med?
– Všechno je to o obtížnosti jeho získání a velmi “bohaté” chuti takového medu. Řeknu vám něco málo o samotném procesu včelaření. Bort je část klády velkého průměru, zevnitř vydlabaná, dlouhá až 2 metry. Je k němu připevněno víko a dno. Po stranách je jeden nebo více otvorů (“vchody” a “východy”) pro včely. To vše napodobuje dutinu stromu.
Taková deska může mít hmotnost i více než 100 kg. Ve svislé poloze se zvedne na mohutný strom do výšky 5 až 15 metrů a zafixuje. Pro sběr medu vyleze včelař na strom a tam po otevření víka shrabe med do své nádoby. Je to fyzicky náročné. No, je to nebezpečné, jako každá práce ve výšce, zatímco včely věří, že přišel „nepřítel“, a proto útočí a kousají. Zachraňte kuřáka a kombinézu.
Liší se divoké včely od včel domácích?
– Není v tom žádný zásadní rozdíl. Ve skutečnosti jsou všechny včely naprosto divoké: nikdo nemůže jít a pohladit včelu jako například pes nebo kočka. Prostě existuje názor, že existují „domácí“ a „divokí“. Každá včelí rodina za nepříznivých podmínek opustí úl a odletí hledat jiné místo. A pokud je na tomto místě strom s dutinou nebo prknem, rodina se v něm usadí a bude žít v naprosto divokých podmínkách, jako před mnoha tisíci lety.
V oblastech, kde je mnoho lesů a klimatické podmínky jsou mírnější než na Sibiři (nejmarkantnějším příkladem je Baškirie), se tyto včely rozmnožují a žijí bez lidského zásahu. I když navenek se domácí i divoké včely od sebe mírně liší, například jako psi různých plemen. To je způsobeno pěstováním medonosných rostlin v oblasti.
– Existuje názor, že divoké včely nikdy neonemocní a jsou odolnější, je to pravda?
– Design desky je zkopírován z prohlubně, ve které sama příroda poskytuje nějaké “čipy”, které neumožňují přežití mnoha parazitů. To znamená, že samotný design pomáhá včelám účinně bojovat proti škůdcům, na rozdíl od úlů, které lidé vytvořili tak, aby pro něj bylo vhodné používat včely k získávání medu. Ano, „divokí“ onemocní méně a některé druhy parazitů jsou pro ně obecně neznámé. A vzdálenosti mezi stranami nebo dutinami jsou velmi velké ve srovnání se vzdálenostmi mezi úly ve včelíně, což také zabraňuje přenosu nemocí z rodiny do rodiny.
— Kde na území Altaje žijí divoké včely?
– Nemáme taková stanoviště jako v Bashkirii. Ale ve všech oblastech, kde se včelařství provozuje, se vždy najdou „uniklé“ roje, které našly vhodný úkryt. Takové včely už budou divoké.
– Jak probíhá proces sběru medu: provádí se ručně nebo potřebujete speciální vybavení?
— Ručně. Potřebujeme žebříky, lana, bloky, speciální vybavení atd. Existuje klasický způsob – hrabání dřevěnou špachtlí. Často se plásty lámou a taková kaše se získává z vosku, medu, včelího chleba. Máme ale speciální design desek a voštiny vyřízneme prakticky bez poškození. Potom se z nich med odčerpává zhruba stejně jako ze včelích plástů pomocí medometu. A tento med se svým vzhledem nijak neliší od běžného tekutého medu. Ale to je jen navenek.
Jak nebezpečné je bodnutí divokou včelou?
– Naprosto stejné jako kousnutí domácích. Hlavním problémem je individuální nesnášenlivost včelího jedu. Moje sestra může zemřít na jedno kousnutí, pokud si včas nevezme léky na alergii. Jednou mě bodlo 3 včel během 5-42 minut v oblasti kotníku. Musel jsem spočítat díry od žihadel.
Léky jsem nebrala, ale 12 hodin jsem se cítila špatně, měla jsem teplotu a otok nohy. Nejsnáze tolerujeme kousnutí na rukou a prstech. Nejvíce bolestivá a oteklá kousnutí jsou na obličeji, zejména na rtech, ale. Do konce sezóny nezpůsobí bodnutí 5-10 včel denně žádné bolestivé následky, pokud nedojde k alergii na jed. Tělo se rychle a účinně přizpůsobí, aby neutralizovalo účinek jedu. Pro mnoho lidí má včelí jed blahodárný účinek, tonizuje a znecitlivuje, hlavně bolesti kloubů.
Jak rozeznat obyčejný med od medu divokých včel?
– Nevypadá na to. Je potřeba vyzkoušet. Med Bortevoy má širší škálu chuťových vlastností. Je trpělivější.
– Med z divokých včel obsahuje včelí pyl, můžete nám přiblížit jeho blahodárné vlastnosti?
– Perga je obsažena v medu jakýchkoliv včel, ale ve včelím medu je jí mnohem více. Perga je jen zásobárna vitamínů, stopových prvků a enzymů nezbytných pro tělo. Má kyselou kořeněnou chuť a žlutohnědooranžovou barvu. Konzistencí připomíná pastu z pylu a medu. Včelí pyl využívají včely při krmení “miminek” (potom). Také plástve obsahují zabrus (používají také výraz „pečeť“). Toto je vrchní vrstva, která utěsňuje plástve.
Nezaměňujte zabrus s voskem. Zabrus obsahuje propolis, antimikrobiální, antibakteriální látky, které zabrání všemu zbytečnému proniknout do medu. Proto se zabrus úspěšně používá při léčbě onemocnění dutiny ústní, dásní, krku atd. Zabrus lze jednoduše žvýkat jako žvýkačku. Je to dokonce vynikající. V análech Velkého Novgorodu jsou zmínky o tom, že při obchodování se Skandinávci byl zabrus vyměněn za stříbro v čisté hmotnosti.
— Kolik dnes v průměru stojí med divokých včel v našem regionu?
– Neznám žádného prodejce medu z divokých úlů na území Altaj, který by to dělal jako profese. Máme spoustu klasických včelařů, spoustu dobrého medu, ale bohužel ještě nekvalitnějšího, takže cena za tento produkt není tak vysoká. Zjistil jsem ceny v Baškirsku a na Krasnojarském území. Cena je 2500-3500 rublů za kilogram. Na Altaji máme hodně peněz! Za tuto cenu to nikdo nekoupí.
Je to pro vás stále podnikání nebo koníček?
Hobby, samozřejmě. Pokud jde o ostatní rybaření nebo lov. Opakuji, takový podnik na Altaji je nerentabilní.
Anna Kolpáková
Tato záložka je pro ty pozornější z vás, kteří si v našich textech všimnou překlepů, pravopisných, interpunkčních a faktických chyb a rádi by nám pomohli je opravit. Předem děkujeme všem, kteří s námi spolupracují na zlepšování kvality našich materiálů. Vaše pomoc je neocenitelná nejen pro redakci, je důležitá i pro ty čtenáře, kteří si díky vám přečtou tyto texty ve správném vydání.
