Zdá se, že nejjednodušší je pohnojit půdu. Ale i tady se ukazuje, že existují nějaká tajemství, pravidla. Nemohou být tedy zavedeny hluboko do půdy – od 30 cm nebo více: v tomto případě je přísun kyslíku ze vzduchu k nim obtížný, což vede k tomu, že proces jejich rozkladu je na dlouhou dobu zpožděn. Nemůžete jen rozházet hnojiva po místě, aniž byste je okamžitě zasadili do země: dusík se ztrácí.
Pamatujte, že čím menší je hloubka aplikace hnojiv, tím rychlejší a efektivnější je jejich působení. Pro normální vývoj rostlin stačí uzavřít organickou hmotu přibližně do hloubky bajonetu lopaty a pod obrat formace.
Nyní jak aplikovat tekutá organická hnojiva. Začněme tím, jak je vařit. Kbelík ptačího (kuřecího, holubího, křepelčího atd.) trusu se nasype do sudu, zalije se dvěma vědry vody a důkladně se promíchá. Poté nechte týden a půl fermentovat. Získáme tak tzv. matečný louh, ze kterého v podstatě připravíme tekutá hnojiva pro aplikaci do půdy. Složení druhého je následující: na jeden litr matečného louhu – 10 litrů vody.
Pokud nemáte ptačí trus, lze organický roztok vyrobit z čerstvě posekané trávy nebo sena.
Tráva bude muset naplnit 1/3 sudu a o něco méně sena – 200 litrů vody (barel). Složení je také důkladně promícháno a ponecháno fermentovat po dobu 5-7 dnů. Takto získaný extrakt bude kapalným hnojivem vhodným pro aplikaci na jakékoliv zahradní a zahradnické plodiny.
Toto hnojivo můžete použít všude: na zahradě, záhonech, zeleninové zahradě. Jeho hlavní výhodou je rychlost jednání. Tekuté organické hnojivo by však nemělo být aplikováno více než jednou týdně. Také se nesnažte rostliny vydatně zalévat na jeden zátah, protože roztok pronikne hluboko do půdy a kořeny mnoha rostlin toho plně nevyužijí.
Před hnojením na zahradě je nutné v každém blízkém kmenovém kruhu udělat otvory, které se pak naplní roztokem. Po obvodu koruny, ustoupit 1-1,5 metru od kmene stromu, je možné vykopat drážky a aplikovat tam tekuté hnojivo a po jeho vstřebání je zasypat zeminou.
Mějte také na paměti, že není možné aplikovat tekutá hnojiva na suchou půdu, musí být nejprve navlhčena. Pokud se tak nestane, dehydratované kořeny začnou dychtivě absorbovat roztok a v důsledku toho mohou zemřít z jeho nadměrného množství.
K organickým hnojivům patří také hnůj. Nejčastěji používanými hnojivy jsou hnůj skotu, ovcí, koz, prasat a směsný hnůj. A přitom na živiny nejbohatší ptačí trus.
S hnojem se do půdy dostávají nejen organické látky, ze kterých vzniká humus, ale také hlavní živiny (dusík, draslík, fosfor, vápník, hořčík) a stopové prvky (bór, mangan, měď, železo, síra a další). Rozklad hnoje v půdě trvá 3-4 roky, přičemž v prvním roce rostliny spotřebují asi 50 % živin. Na těžkých půdách, kterými jsou naše černozemě, je proces rozkladu pomalejší. Při častějším zavádění malého množství hnoje je rostlinami lépe využitelný.
Optimální doba pro aplikaci hnoje jako hnojiva je podzim. Na jaře lze pro pozdní porosty zeleniny s dlouhou vegetační dobou aplikovat pouze velmi dobře rozložený hnůj.
Hnůj přivezený na pozemek je třeba okamžitě rozházet a zapracovat do půdy, aby nedošlo ke ztrátě živin, zejména dusíku.
Nejvhodnější denní doba pro hnojení je večer.
Ovocné stromy lze krmit pouze do druhé poloviny léta, poté by se to již nemělo dělat, aby se v předvečer zimy nehýčkaly.
Zelené plodiny (zelené) se obvykle krmí po každém dalším řezu a u plodin zeleniny a melounů je hnojení nejúčinnější před květem a během plodování.
