Dojemnou, něžnou, ale silnou první lásku popisuje dílo slavného ruského spisovatele. O mnoho let později znovu ožívá v srdci hlavního hrdiny a obrátí jeho život. Předkládáme vaší pozornosti shrnutí Nabokovova románu „Mašenka“ kapitolu po kapitole.
- Ganin Lev Glebovič – Ruský emigrant, slušný, citlivý.
- Masha – Ganinova první láska, Alferovova manželka, matematička.
- Alferov Alexej Ivanovič – Ganinův známý z internátní školy.
- Podtyagin Anton – básník s onemocněním srdce.
- Clara – písař, zamilovaný do Ganina.
- Ljudmila – Ganinova milenka.
- Dorn Lidija Nikolajevna – majitelka penzionu, vdova.
Kapitola jedna
Děj se odehrává v Berlíně v roce 1924. Lev Glebovič Ganin žije v penzionu pro ruské emigranty. Jednoho dne uvízl ve výtahu s dalším obyvatelem penzionu Alferovem. Sdílí zprávu, že sem brzy dorazí jeho žena Maria. Svou ženu neviděl čtyři roky.
Alferov vidí zvláštní účel v tom, že oni dva skončili v tomto výtahu. Ganin mlčí a nepokračuje v rozhovoru.
Najednou se výtah rozjede a muži se oddělí.
Kapitola dvě
Penzion byl nepohodlný, protože poblíž vedla železniční trať a hluk projíždějících vlaků rušil spánek jeho obyvatel. Majitelkou byla Lydia Nikolaevna Dorn, osamělá žena, která pohřbila svého manžela. Bylo tam málo obyvatel: básník Podtyagin (starší muž se špatným srdcem), Alferov, Ganin, kyprá dívka Klára, baleríny Gornotsvetov a Colin.
Ganin býval veselý, energický a veselý. Ale v poslední době jsem čím dál rozčilenější, trpím poruchami spánku a melancholií. Chtěl odtud odejít, ale musel se rozloučit s Lyudmilou. Ganin pochopil, že už tuto ženu nemiluje, ale neměl sílu přerušit spojení. Ljudmilina přítelkyně Klára byla do Ganina zamilovaná, ale nikdy to nikomu nepřiznala. A Lyudmila jí často vyprávěla podrobnosti o svých setkáních s Ganinem. Z příběhů se Clara cítila špatně, měla špatné sny.
V pondělí se všichni obyvatelé sešli na oběd. Podťagin se chlubil, že málem dostal výjezdní vízum. Alferov znovu promluvil o své ženě. Miluje poezii, a tak se s básníkem musí spřátelit. Chudinka prožila všechny revoluční hrůzy v Rusku, takže teď potřebuje duševní odpočinek.
Večer šel Ganin s Lyudmilou do kina. Clara přišla s ní. Během sezení mluvili nahlas. Ganina to naštvalo a pokáral je. Najednou se uviděl na obrazovce, Ganin hrál v davu.
Poté, co vyložil Ljudmilu, šel Ganin s Klárou do penzionu. Nikdy mu ale nedokázala přiznat své city.
Ganin trpěl nespavostí a jeho soused Alferov si ve svém pokoji něco zpíval. Ganin k němu šel, aby něco poznamenal. Alferov začal nadávat Rusku a carovi. Ganin viděl fotku své ženy a bolest mu pronikla srdcem. Byla to stejná Mashenka, Ganinova první láska. Bez jakéhokoli vysvětlení opustil Ganinův pokoj.
Kapitola třetí
Ganin byl šokován, podíval se v noci na opuštěnou ulici, kde se procházel osamělý starý muž, a pomyslel si, jak by to mohlo být. Zrovna včera tuto dívku miloval a dnes je ženou jiného muže, a dokonce i jeho sousedky. Celou noc nespal, vzpomínal, filozofoval.
Kapitola čtyři
Ráno se Ganin důkladně oholil, pak se oblékl a vyšel ven. Přišel do domu Ludmily. Spala, sluhové ho nechtěli pustit dovnitř. Ale Ganin vstoupil bez povolení. Když vešel do Ludmiliny ložnice, uviděl ji ležet na posteli. Usmála se, natáhla k němu ruce, ale zdála se mu ošklivá a odpudivá.
Ganin sebral odvahu a řekl, že se zamiloval do jiné ženy. Ljudmila ležela s obličejem zabořeným do polštáře. Začal říkat nějaké hlouposti, bylo to trapné. Pak rychle odešel, šel do koupelny a ztratil se.
Osvobozen od spojení, které ho mučilo, si Ganin začal vzpomínat. Tady je – šestnáctiletý mladík, zotavující se z tyfu. Leží a představuje si podobu krásné dívky, kterou brzy potká ve skutečnosti.
Ganin začal čekat na Mashenkův příjezd a počítat dny. Najednou si pomyslel, že na ni možná nebude čekat, možná zemře. Když Ganin viděl, že Alferov odešel, vstoupil do svého pokoje, aby našel fotografii Mášy. Pak ale do místnosti vstoupila Clara a myslela si, že Ganin krade peníze Alferovovi. Přísahala, že to nikomu neřekne. Ganin ujišťuje, že neměl v úmyslu krást. Řekl také, že se rozešel s Lyudmilou. Odejde a Clara ho lituje a rozpláče se.
Kapitola pátá
Ganin přišel k básníkovi, aby si vylil duši. Sedí s ním ale jeho bývalá spolužačka Kunitsyn. Po jeho odchodu si básník stěžuje, že si nerozumí a nemilují se. Tento muž má v hlavě jen peníze. Ale navzdory tomu si Podtyagin stále půjčuje od Kunitsina. Svého činu lituje, Ganin ho ospravedlňuje. Zasněně mluví o své lásce.
Kapitola šestá
Ganin vzpomíná, jak poprvé viděl dívku svých snů na koncertě. Sedla si před něj. Viděl její tmavý hustý cop, když se otočila, uviděl okraj jejího oka a nosu. Ganin se k ní pak chtěl přiblížit, ale nenašel odvahu. Její jméno se ale dozvěděl od kamarádky.
Kapitola sedm
Ganin dostal dopis od Ljudmily a roztrhal ho, aniž by si ho přečetl. Pak šel do jídelny. Podťagin tam seděl a stěžoval si na problémy s vízem. Ganin slíbil, že mu ho pomůže získat.
Ganin šel na procházku a Podtyagin šel za Clarou. Stěžovala si na něj na samotu a pracovní vytížení. Básník ujišťuje Claru, že Ganin je do ní zamilovaný. Pak sní o cestě do Paříže.
Kapitola osmá
Ganin se oddává vzpomínkám na to, jak se s Mashenkou setkal v kruhu přátel. Mluvil jsem s dívkami a pozval jsem je na plavbu na druhý den ráno. Ale Mashenka k němu přišla sama.
Začali spolu chodit, dívka byla veselá a vtipná. Její tvář byla tmavá, její hlas mírně zastřený. Ganin jí vyznal lásku.
Vzpomínky přeruší Podťjagin. Přišel za Ganinem a stěžoval si na bolest v srdci. Slíbil, že pomůže, koupí léky a zavolá lékaře.
Kapitola devátá
Ráno šel Ganin do lékárny a díky léku se Podtyagin cítil lépe. Rozhodli se ho ale zatím nechat v penzionu.
Alferov hlásí, že jeho žena přijíždí v sobotu ráno a žádá Ganina, aby vyklidil pokoj. Koneckonců, jejich pokoje sousedí a mezi nimi jsou dveře. Ganin slibuje, že se odstěhuje.
Ganin vzpomíná, jak měl s Mashenkou první intimní rande v opuštěném domě. Ale hlídačův syn je špehoval. Ganin ho porazil.
Ganinová odjela do Petrohradu, přijela tam až na konci podzimu. Setkávali se zřídka, komunikovali dopisy a telefonicky. Jejich láska se začala vytrácet. Mashenka byl brzy převezen do Moskvy a z nějakého důvodu se mu ulevilo.
Ganin šel do dachy a začal si poměr s manželkou někoho jiného. Jednoho dne přijel k Mašenkově dači na kole. Pak se do ní zamiloval ještě víc. Pak s ní jel ve stejném kočáru, Ganin si uvědomil, že ji nepřestal milovat. Dívka vystoupila na nádraží, už se nikdy neviděli.
Kapitola desátá
Klára sdělila slova Ganina Lyudmily, že neodpovědět na její dopis je nechutné. Ještě že mu přeje štěstí s Němkou. Ganin odpověděl, že nezná žádné německé ženy. Řekl Claře, že odjíždí z Berlína do práce. Také naznačuje jeden úžasný plán, ale neuvádí podrobnosti.
Kapitola jedenáctá
Tanečníci u sebe pořádají večer na počest několika událostí: Clariných narozenin, návratu Alferovovy ženy, zasnoubení tanečníků a odchodu Ganina a Podtyagina.
Ganin pomohl Podtyaginovi získat dokumenty, básník má v úmyslu brzy opustit Berlín. Na zpáteční cestě Ganin přiznal, že má falešný pas s falešným příjmením. Chystal se postavit na stranu revolucionářů v Petrohradě, ale rozmyslel si to.
Kapitola dvanáctá
Po návratu do penzionu se ukázalo, že Podtyagin cestou ztratil pas. Má infarkt. Clara se o něj stará, básník si stěžuje, že tady zemře a nikam nepůjde.
Kapitola třináctá
Ganin se připravuje na cestu. Sní o tom, že vezme Mashenku s sebou. Z peněženky mu vypadlo několik starých dopisů od ní. V nich mu vyznává lásku a žádá ho, aby ji vzal. Pak napíše, že se jí dvoří muž s legračním plnovousem. Ganin chápe, že má na mysli Alferova.
Kapitola čtrnáctá
Večer jsou tanečníci nezvykle smutní, Ganin se snaží všechny rozveselit a slibuje změny k lepšímu. Konkrétně opije Alferova, aby se ráno nemohl setkat se svou ženou. Opije se, má v úmyslu vyhodit láhev z okna a pak hrát na kytaru. Podtyagin žádá Ganina, aby řekl o svých dobrodružstvích.
Kapitola patnáctá
Ganin říká, že opustil Rusko před šesti lety. Pamětí mu probleskly všechny události jeho života, ale nahlas nic neříká. O válce na Krymu, o mém šoku z granátu, mé cestě do Simferopolu, pak do Istanbulu. Podtyagin onemocní a je odveden do pokoje.
Kapitola šestnáctá
Přichází lékař, prohlédne pacienta, všimne si, že je špatně, slíbí, že se příští den vrátí. Alferov, velmi opilý, spí v pokoji tanečníků. Když se probudí, řekne Ganinovi, že podváděl Mashu se ženou, když byl od sebe. Ganin mu pomůže přesunout se do jeho pokoje. Alferov žádá, aby nastavil budík na sedmou ráno, aby se mohl setkat se svou ženou. Ale Ganin to otočí na jedenáct, protože má v úmyslu setkat se se samotným Mashenkou.
Pak se přijde rozloučit s básníkem, který umírá. Ganin opouští penzion, Klára ho vyprovodí.
Kapitola sedmnáctá
Ganin se v noci prochází městem a přemýšlí. Začíná svítat, Mashenka brzy dorazí. Ganin si sedne na lavičku v parku. Náhle si v pokoji umírajícího básníka uvědomí, že podoba jeho milované ženy je minulostí. Že v tomto vztahu už nemůže být budoucnost. Ganin vidí vlak, ve kterém Mashenka cestuje. Najednou si vezme taxi a jede na jinou stanici, odkud může do Paříže a dál.
Hlavní myšlenka díla. Autor chtěl říci, že byste neměli žít v minulosti. Musíme usilovat vpřed, hledat nová dobrodružství, nové známosti.
Shrnutí románu „Mašenka“, jehož autorem je Vladimir Vladimirovič Nabokov, po kapitolách, pomáhá výrazně zkrátit čas strávený studiem díla. Tým Literoved.ru vám představí hlavní postavy a také vám prozradí hlavní body díla.
Hlavní postavy
- Ganin Lev Glebovič je ruský emigrant.
- Alferov je soused v penzionu. Manžel Mashenky
- Mashenka je Alferovova manželka. Ganinin první milenec.
- Podtyagin je starý básník, který sní o návratu do Paříže.
- Klára je Ganinova sousedka, Larisina kamarádka.
- Larisa je Ganinova přítelkyně, se kterou se rozejde.
Kapitola jedna
Lev Glebovič Ganin, který je emigrantem z Ruska, uvízl jednoho večera ve výtahu penzionu. Stalo se, že s ním byl v kabině Alexej Ivanovič Alferov. Začnou nezávaznou konverzaci, která Ganinovi opravdu leze na nervy. Dráždí ho i samotná situace, ve které se nachází. Alferov sdílí s Ganinem zprávu, že v sobotu za ním přijede jeho žena jménem Maria, kterou neviděl čtyři roky. Musí pocházet ze samotného Ruska. Ganin plánuje opustit Berlín v blízké budoucnosti. Najednou začal fungovat výtah a Alferov a Ganin byli konečně volní.
Kapitola dvě
Samotný penzion byl umístěn velmi špatně – hosté byli neustále nuceni slyšet hluk vlaků. Alferov a Ganin nebyli jedinými obyvateli penzionu. Ganin opakovaně plánoval opustit penzion, ale chybělo mu k tomu odhodlání.
Ganin jde do kina s Ljudmilou, kterou už dlouho nemiluje, ale nemůže jí to přiznat. Neustále se připravuje na rozchod s ní, uvědomuje si, že tříměsíční románek se vyčerpal. S Ljudmilou chodí i Klára, která s nimi bydlí v penzionu. Dlouho sympatizuje s Ganinem, ale drží to v tajnosti.
Noc se ukázala jako neklidná, protože Alferov zpíval za zdí. Ganin jde uklidnit souseda. Z Ganinova příjezdu je velmi šťastný, poté mu ukáže fotografii své ženy Mashenky. Ganin, sotva se podíval na fotografie, spěšně odchází.
Kapitola třetí
V noci chodil starý muž opuštěnými ulicemi a hledal napůl vykouřené cigarety.
Kapitola čtyři
Ganin učiní konečné rozhodnutí rozloučit se s Lyudmilou. Vysvětlí jí svou touhu přerušit vztah, protože miluje jinou ženu. Zdá se mu, že omládl o devět let a lpí na vzpomínkách na ono období.
Tehdy to byl šestnáctiletý mladík, který se právě zotavoval z tyfu. Pak si představil přesně ten obraz, který ho o měsíc později potkal ve skutečnosti.
Ganin se nemůže dočkat, až přijde Mashenka. Když se vrátil, potkal Alferova. Soused ho vyzve, aby se k němu přidal a šel si pro nějaké noviny. Ganin ale odmítá a po odchodu Alferova jde do svého pokoje. V tu chvíli ho Clara vidí. Ta slíbí, že Ganina nezradí, na což dívce řekne, že neměl v úmyslu nic ukrást. Přizná se jí, že přerušil vztahy s Lyudmilou. Dívka pláče.
Kapitola pátá
Večer jde Ganin do Podtyagina, aby si vylil duši. Kunitsynův spolužák je na návštěvě u básníka. Když Ganin dorazil, Kunitsyn odešel. Básník si stěžuje, že on a Kunitsyn mají v životě zcela odlišné hodnoty, takže se k sobě chovají s opovržením. Kunitsyn ze všeho nejvíc respektuje peníze. Podtyagin také říká, že vzal 20 marek od Kunitsyna, což ho velmi ztrapňuje. Ganin ho přesvědčí, že tento čin je naprosto normální. Sám básníkovi vypráví o začátku nového románu. Také říká, že nyní půjde ke své milované.
Kapitola šestá
Ganin si už nedokázal přesně vzpomenout na své první setkání s Mashenkou, pamatoval si jen, že se to stalo mimochodem. Poté následovala další letmá setkání, kdy z dívky nemohl spustit oči. Slíbil si, že si s ní promluví, ale nikdy se k tomu neodvážil. Její jméno se dozví od jednoho ze svých přátel.
Kapitola sedm
Ganin obdrží zprávu od Lyudmily, kterou roztrhá, aniž by si ji přečetl. Při obědě ve společné jídelně najde Podťagina, jak o tom mluví. S jeho vízem je zase něco špatně. Zbývá mu tolik peněz, aby se tam dostal. Pokud tedy zůstane, peníze utratí za cestování. Ganin slibuje, že pomůže vyřešit tuto situaci. Ganin si všimne Podtyagina s Klárou. Básník si je jistý, že s ní Ganin začal nový románek.
Kapitola osmá
Rozchod s Lyudmilou je pro Ganina dobrý. Stále častěji vzpomíná na události před devíti lety.
Pamatuje si, jak začal trávit hodně času s Mashenkou, a jednoho dne jí přiznal své city.
V noci Podtyagin onemocněl a obrátil se o pomoc na Ganina.
Kapitola devátá
Ráno koupí básníkovi potřebné léky, ale s Clarou se rozhodnou, že ho zatím nikam nepustí. Mashenka říká Alferovovi, že dorazí v sobotu ráno. Alferov se ptá Ganina, jestli do soboty uvolní svůj pokoj, aby se tam Mashenka mohla na chvíli nastěhovat. Ganin odpovídá kladně a znovu si připomíná minulost.
Mladí lidé se přestěhovali do Petrohradu, kde byla jejich setkání mnohem méně častá. Stále častěji si dopisovali a volali. Mladý muž pochopil, že jejich vztah je odsouzen k zániku. Poté, co Mašenka odjel do Moskvy, si oddechl. V létě na vesnici začal nový románek. Mashenkovi rodiče si na léto pronajali dům na jiném místě; Ganin jednou přišel navštívit svou milovanou, poté se v létě znovu neviděli. Jejich další setkání se uskutečnilo až o rok později na nádraží. Jeli spolu. Cestou Ganin říkal nejrůznější nesmysly, ale když dívka odešla, uvědomil si, že jeho city nevychladly. Už se nikdy neviděli.
Kapitola desátá
Klára si přijde za Ganinem promluvit. Setkala se s Ludmilou. Chtěla ukončit vztah přátelstvím, ale Ganinovo mlčení k jejímu poselství ji velmi ranilo. Ganin říká Kláře, že v sobotu odjede z Berlína. Došly mu peníze, a tak bude nucen jít do práce. Přiznává také, že má plán.
Kapitola jedenáctá
V pátek ráno Colin a Gornotsvetov zvou všechny obyvatele, aby se sešli a oslavili několik událostí najednou. Ganin jde s básníkem na policejní stanici vyřešit problémy s vízem. Konečně se jim to podaří. Básník je rád, že bude moci odejít z Berlína do Paříže. Ganin přiznává básníkovi, že má dva pasy. Jeden z nich je falešný a Ganin tím žije. Ve skutečnosti má úplně jiné příjmení. Přiznává také, že před několika lety plánoval povstání v Petrohradě.
Kapitola dvanáctá
Přicházejí zpět do penzionu. Podtyagin vypadá nedůležitě. Ganin říká Claře, že básník ztratil pas a také utrpěl další záchvat. Básník je velmi rozrušený, že nyní nemůže jet do Paříže. Nezbývá než zemřít.
Kapitola třináctá
Ganin si sbírá věci, a také se jde rozloučit a vyřídit účty s hostitelkou. Najednou si vzpomene na blížící se večírek, a tak se rozhodne zůstat o něco déle. Hřeje ho myšlenka, že zítra bude moci vzít Mashenku s sebou. Dopisy, které mu Mashenka psal po jejich posledním setkání, si vždy schovával. V posledním z nich se mu vyznala ze svých citů a také ho požádala, aby přišel.
Kapitola čtrnáctá
Večírek probíhá spíše smutně. Ganin pronese přípitek, že zítra se život dramaticky změní. Alferov je velmi opilý a Ganin ho ještě více opíjí. Podtyagin žádá Ganina, aby mu řekl o svém zajímavém a rušném životě.
Kapitola patnáctá
Ganin si začíná vzpomínat na svůj život. Vzpomíná, jak byl v roce 1919 šokován. Jak se pohyboval po Krymském poloostrově a odtud šel do Istanbulu. Tuto informaci ale přítomným nesděluje a omezuje se na krátkou frázi, že před šesti lety opustil Rusko. Podtyagin znovu onemocní a je převezen do svého pokoje.
Kapitola šestnáctá
Pro Podťagina byl přivolán lékař, který slíbil, že se ráno vrátí. Hosteska se zajímá o básníkovo zdraví. Ganin se vrací do pokoje tanečníků a najde tam spícího Alferova. Alferov se mu přizná, že Mashenku jednou podvedl. Ganin pomáhá Alferovovi dostat se do místnosti. Alferov žádá Ganina, aby nastavil budík na ráno. Potřebuje se probudit v 7:30, ale Ganin nastavuje budík na 11.
Po umytí a návštěvě umírajícího básníka Ganin opouští penzion.
Kapitola sedmnáctá
Ráno má Ganin neuvěřitelný příval síly a vitality. Blíží se k nádraží, kde čeká na příjezd své milované. Očekává, že se s Mashenkou setká, zatímco Alferov ještě spí. Najednou si Ganin uvědomí, že jeho vztah s Mashenkou se zcela vyčerpal a skončil ve vzpomínkách v penzionu. Čeká na rychlík, pak odjíždí na jinou stanici, odkud jede k moři.
Dobrý učitel může v dítěti vštípit lásku k jazyku a literatuře, zatímco špatný učitel ji může zničit. Člověk, který se rozhodne pro toto povolání, si musí být vědom toho, že se bude muset celý život učit novým věcem, aby mohl zprostředkovat veškerou velikost a krásu ruské literatury.
