Jak ryby zimují: naučné příběhy v obrázcích, pohádky, hádanky pro děti.
V zimě se ryby shromažďují v hejnech, aby přezimovaly. Sestupují do hlubin řek a jezer. Jejich tělo je pokryto slizem jako kožich.
Ryby zimují hluboko u dna. Voda na dně nezamrzá ani v největších mrazech. V zimě se ryba stává nehybnou a letargickou.
Ryby zimují různými způsoby.
Karasi a kapři se zavrtávají do bahna na dně nádrže a přežívají až do jara. Jsou nehybní a ztrácejí chuť k jídlu.
Mnoho ryb přezimuje – sumec, lín, cejn, plotice. Leží na dně nebo se zavrtávají do bahna.
V zimě je to pro ryby pod ledem těžké. Řasy začínají hnít, pod ledem je stále méně vzduchu a pro ryby je těžké dýchat. Lidé si proto v řekách dělají ledové díry, kterými pod led proudí čistý vzduch.
Dravé ryby nespí ani v zimě – burbot, štika, okoun.
Burbot je velmi hbitý a nenasytný dravec – jako vlk, pouze vodní. Jí ryby, žáby, kaviár. Burbot velmi miluje studenou vodu. Burbot loví v noci. A když se voda znovu zahřeje, burbot se zpomalí a nehýbe se.
Pstruh, síh a losos také milují studenou vodu. Na podzim si udělají na dně díry – hnízda a nakladou do nich vajíčka. Na jaře se z těchto jiker objeví rybičky – mláďata. Říká se jim „smažit“.
Čtěte svým dětem zábavné příběhy a pohádky o tom, jak ryby tráví zimu.
JAK MAJÍ RYBY ZIMU: NAUČNÉ POHÁDKY A PŘÍBĚHY PRO DĚTI.
E. PWM. VŠICHNI JSTE KRYTÍ.
Morozko poprvé prošel lesem a namočil si nohy. Na zemi byly ještě podzimní louže, v bažinách bylo dost vody a lesní jezera se kvůli dešťům dokonce vylévala z břehů.
A Morozkovy nohy jsou v plstěných botách. Nelze naplácat.
Morozko kýchl a popotáhl. A pak se naštval a začal do sebe plácat palčáky.
Když praskne, ledová čepice je připravena.
Udělal jsem malá víčka na loužičky.
Pro bažiny – větší kryt.
Pro rybníky a jezera – velmi velké kryty silného zeleného ledu.
Morozko je vzal do náruče a šel uzavřít vodu. “Teď,” říká, “zakryju všechnu tu břečku.”
Naklonil se přes louži a zkusil víko. A z louže se ozvaly slabé hlasy: “Morozko, Morozko, nezavírej louži, nespouštěj víko!” Vypadá to mrazivě a louže je plná všech druhů živých tvorů: jsou tam brouci plavoucí, brouci milovníci vody a brouci vířiví, jsou tu vodní pavouci, blechy a larvy. Pobíhají a šustí! – Dost! – řekl Morozko. – Přežili to. Jste celý podělaný! Zkusil jsem to – prásk! – a okamžitě uzavřel louži.
Jde to dále. Vyšel jsem do bažiny. “A teď,” říká, “tady zvednu víko taky!” A z bažiny se ozývají hlasy: “Morozko, Morozko, nespouštěj víko, nezalepuj bažinu!” Hle, je tu spousta obyvatel: žáby, čolci, šneci se tu hemží. – Dost! – řekl Morozko. – Přežili to. Jste celý podělaný! Zkusil jsem to – prásk! – a okamžitě uzavřel bažinu.
Jde to dále. Vyšel jsem k jezeru. “Teď,” říká, “najdu největší víko!” A z jezera se ozývají hlasy: “Morozko, Morozko, nespouštěj víko, nezavírej jezero!” Hle, jezero je plné ryb. Jsou tu štiky, okouni, střevle, všelijaký drobný plůdek, mladí mládenci. – Dost! – řekl Morozko. – Přežili to! Jste celý podělaný! Zkusil jsem to, zamířil – prásk! – a na jezeře ležela tlustá ledová pokrývka.
– Takhle! – říká Morozko. – Teď je můj čas projít se lesy a poli. Když budu chtít, budu mít slitování, ale když budu chtít, zničím všechny.
Morozko se chlubí, prochází lesem, mrzne jako led, klepe na stromy. – Jsem tady jediný vládce!
A Morozka nevěděl, že všichni vodní obyvatelé zůstali živí a zdraví.
Brouci a larvy klesli na dno a zahrabali se do měkkého bahna.
Žáby se zahrabaly do bahna, šneci uzavřeli vchod do ulity vápencovými dvířky.
Ryba našla hlubší díru, lehla si do řady a spala.
A těm, kdo nespí, udělali lidé díru do ledu. “Dýchejte pro sebe,” říkají, “pro své zdraví!” Život pod ledem samozřejmě není příliš zábavný. Ale nic. Vydržíte až do jara.
A až přijde jaro, vytiskne všechny Morozkinovy čepice!
Jaké „kryty“ dělal Morozko v zimě? Už jste viděli takové ledové „pokličky“?
Kde vyrobil ledové čepice?
Který z obyvatel louže (bažiny, jezera) požádal Morozka, aby nedělal ledovou pokrývku?
Jak obyvatelé vody unikali chladu a mrazivému ledu na vodě v zimě? Jak přežili? (klesli na dno, zahrabali se do bahna, zahrabali se do bahna, usnuli).
Jak jim lidé pomohli přežít zimu?
Kdo bude tisknout Morozkinova víčka? Kdy se to stane?
L. KARPOVÁ. JAK MAJÍ RYBY ZIMU.
Mráz pokryl rybníky, řeky a jezera silnou vrstvou ledu. Pouze v ledovém otvoru, jako ve výpusti, je vidět čistá, tichá voda.
Zimní řeka je ponurá a nudná. Vodou neprosvítá slunce, nesvítí písek, nekvetou vodní trávy. V hlubokém tichu mezi kopci a údolími říčního dna nehybně stojí ryby. Stojí ve velkých stádech s hlavami v jednom směru. Nehýbou ploutvemi ani ocasem. Jen žábry se mírně zvedají – dýchají. I na podzim se ryby shromažďují ve stádech a vybírají si místo pro zimování.
V létě sumec tlustohlavý pomalu chodí v nejhlubších místech, pohybuje dlouhými vousky a hledá díru nebo říji, která by byla hlubší a prostornější. Miluje ležet v takových jámách. Přes den spí a v noci chodí na lov: chytne rybu, chytí raka a sní žábu. V zimě ale leží v díře zcela nehybně.
Široký plochý cejn před zimováním, jakmile se u pobřeží objeví první led, rychle vystoupí na hladinu, převalí se ve vodě na bok a několik minut tam leží, jako by se loučil se světlem a vzduchem. A pak se bezhlavě řítí do hlubin a padá na dno. Cejni leží v řadách jako dříví v hromadě dříví, bez jakéhokoli pohybu.
Kapři si vybírají bahnité dno a zavrtávají se do bahna. Někdy si najdou měkkou díru a lehnou si do ní s celým stádem.
Veselý, mrštný okoun miluje kameny a poloshnilé stromy spadlé na dno. Okouni, kteří se těsně k sobě objímají, spouštějí své červené ploutve, na takových místech usínají na celou zimu.
Do písku padají stáda střevle a krunýře v široké stuze. Nahoře, přímo pod ledem, poblíž trávy a rákosí, nehybně stojí stříbřitá stáda plotic. Štika a candát spí v řadách v tmavých dutinách.
Nenasytná štika má problémy se spánkem. Úzká, s dravýma očima, s obrovskou tlamou, ne, ne a bude se procházet podél řeky a polykat ospalé ryby. Její pohyby jsou ale pomalé, ne jako v létě, kdy se na svou kořist řítí jako blesk.
A jen jeden burbot chodí živě a vesele podél řeky celou zimu. Hbitě prochází mezi spícími hejny ryb, hledá a polyká mladé ospalé ryby.
Ale jak čas k jaru plyne, slunce zažene led a podívá se do řeky. Ryby se probudí a plavou, otečou si žábry. Ale burbot už za nimi nespěchá. Letargický, napůl spící, začne hledat místo k zimnímu spánku. Schová se pod kámen nebo pod vyvrácený strom a usne jako zabitý na celé léto, až do samotného mrazu.
N. SLADKOV. Okoun A BURBOT.
– Zázraky pod ledem! Všechny ryby jsou ospalé – ty jsi jediný, Burbot, veselý a hravý. Co je to s tebou, co? – A skutečnost, že pro všechny ryby je v zimě zima, ale pro mě, Burbote, v zimě léto! Vy okouni dřímáte a my burboti hrajeme svatby, mečíme kaviárem, radujeme se a bavíme se! – Pojďme, bratře okouni, na Burbotovu svatbu! Probuďme spánek, pobavíme se, svačíme burbotový kaviár.
Jaký zázrak viděl okoun pod ledem?
Co dělají všechny ryby v zimě? A co burbot?
E. PWM. ŽÁBA A Okoun.
– Jaký kaviár! Jaký kaviár! – Tvůj kaviár je dobrý, žábo.
Prudké nachlazení vede v zimě ke změnám života ve vodních útvarech, které postihují zejména ryby. U obyvatel pod vodou se aktivita snižuje a metabolismus se zpomaluje.
Možnosti zazimování
Existuje několik způsobů, jak se sladkovodní ryby přizpůsobují zimnímu chladu. Závisí na hloubce nádrže, proudu nebo nedostatku, okolní teplotě a druhu ryb.
Zimní jámy
Chlazení a mrazení vody působí na každý druh ryb jinak. Některé z nich jsou teplomilné:
Od října plavou ve školách do větších hloubek. Takové hlubokomořské oblasti se nazývají zimoviště. Vlastnosti tohoto zimování:
- V hloubce ryby tráví 3 měsíce nebo více, těsně u sebe a téměř se nehýbou. Často se u těch na spodní vrstvě vyvinou proleženiny.
- Ryby stejného druhu a stáří většinou přezimují v malých jamkách. To se vysvětluje skutečností, že při méně intenzivních metabolických procesech pro velký počet vzorků jsou podmínky optimální.
- Během zimování ryby vylučují sliz. Nedovolí, aby se těla dostala do těsného vzájemného kontaktu a slouží jako jakýsi tepelný polštář.
- Sumci zimují nikoli v samotných jámách, ale vedle nich. Nedokážou tolerovat zhoršení kyslíkového režimu, ke kterému nutně dochází až nějakou dobu po vytvoření ledové pokrývky.
Naprostá pasivita
Tento typ zimování volí nejčastěji karas. Jednoduše zamrzne blízko dna nádrže, úplně se zastaví a přestane se krmit a v této poloze čeká na jaro. Metabolické procesy v těle se velmi zpomalují, což umožňuje rybám přežít v chladných a hladových dobách.
Zahrabávání v bahně
To je druh naprosté pasivity. Hodí se nejen pro karasy, ale i pro mnoho dalších druhů.
Ryby klesnou ke dnu, zavrtají se hlouběji do vrstvy bahna a zmrznou. Imobilita pomáhá neplýtvat energií (to znamená, že není potřeba ji doplňovat), bahno slouží jako polštář, který chrání před zamrznutím.
Migrace
Některé ryby, například losos, míří na zimu do jižních oblastí. Přes léto nasbírají dostatek tuku, rostou a s blížícím se chladným počasím se stěhují do teplých moří, kde přezimují blíže ke dnu. Tento proces se nazývá „migrace“.
Po skončení zimy se ryby, které se vykrmily v mořské vodě, vracejí do řek, aby se rozmnožily a pokračovaly v závodě.
Udržování aktivní
Některé druhy ryb, nejčastěji velké, neztrácejí během chladného počasí aktivitu. Neustálý pohyb dodává jejich tělu energii a teplo a potravu krmí maličkosti, které se neuložily k zimnímu spánku: plotice, bezútěšní, límci. I vlastní potěr může sloužit jako potrava.
Tření
Typ přezimování běžně používaný burboty. V teplé vodě se ryby cítí sklesle a upadají do zimního spánku, jakmile teplota stoupne nad 15-16° C. Zima je ale nejpříznivější období roku.
S nástupem podzimního chladného počasí se burbot aktivně vykrmuje a v zimě se začíná rozmnožovat. Tře se ve studené vodě pod silnou vrstvou ledu a klade vajíčka na skalnaté dno nádrže.
Zmrazení
Malé stojaté vody zamrzají v tuhých zimách až na samé dno. Občas zamrzne i bahno, ve kterém jsou ryby zahrabané. Tomu se přizpůsobili obyvatelé rybníků, jezer a bažin, ve kterých není proud.
Ryby, které klidně přečkají zimu v naprosté pasivitě (například karas a dalia), zamrznou ve vrstvě ledu a upadnou do úplného zimního spánku. Když led rozmrzne a voda se postupně ohřeje, ryby se probudí a začnou aktivní život.
Pouze pokud žábry a tekutina v těle obyvatele pod vodou velmi zmrznou, zemře. To se stává zřídka.
Jak pomoci rybám v jezírku přežít zimu?
Mnoho rybářů se přímo podílí na organizování zimování pro ryby. Zejména pokud jde o malé rybníky se stojatou vodou nebo podomácku vyrobené nádrže zarybněné samostatně.
Obyvatelům rybníka můžete poskytnout pohodlnou zimu následujícími způsoby:
- Jakmile tloušťka ledu na vodě dosáhne několika centimetrů, vyvrtejte do ní malý otvor. Vzniklým otvorem odčerpejte pomocí čerpadla vrstvu vody asi 15 cm.Kyslík, který se dostal do vzniklého prostoru, vystačí na přezimování ryb.
- Když voda začne mrznout, položte na hladinu trsy slámy, směřující nahoru. Jeho trubkovité stonky zajistí přístup kyslíku pod vodu, když je tam led.
Upozorňujeme, že ryby musí jít do zimy zdravé, bez zranění a parazitů. Jezírko by mělo být také vyčištěno, bez hojných houštin a zbytků potravy. Všechny tyto nedostatky znesnadňují zimování.
Jak zimují klidné ryby?
Rozdíl mezi mírumilovnými rybami a dravci je v tom, že ti první jsou teplomilnější. Jejich obvyklý stav v zimě je stáhnout se do hlubin a stát se téměř zcela pasivní.
- Od podzimu se mírumilovné druhy ryb začínají připravovat na zimu – přecházejí z rostlinné stravy na bílkovinnou stravu, aby doplnily zásoby energie a nabraly tuk. To jim také pomáhá vylučovat charakteristický hlen, který zajišťuje termoregulaci a ochranu před predátory.
Jeho zápach dravce znechucuje a mírumilovných obyvatel nádrží zamrzlých v zimovištích se nedotknou. Jinak by byla celá populace těchto druhů zničena. - Když padne mráz a vodní plochy se pokrývají ledem, mírumilovné ryby klesají ke dnu. Bez pohybu zůstává v zimovištích až do jara. Někdy se tam sejdou tisíce ryb různých druhů a stáří.
- Když dojde k tání nebo nastane stabilní slunečné počasí, někteří jedinci vystoupají na povrch, aby se napili kyslíku nebo našli jídlo. Obvykle se jedná o malé nebo středně velké ryby. Velké mohou zůstat v klidu celou zimu díky nahromaděnému tuku.
Vlastnosti zimování dravých ryb
Predátoři, kteří se vyznačují velkou velikostí, zpomalují svou životně důležitou činnost pouze během nejtěžších mrazů a po zbytek času jsou aktivní. Faktem je, že tyto druhy ryb preferují soumrak a led na hladině vody takový soumrak vytváří.
Velké dravé ryby mají dostatek potravy v podobě drobností, které ještě neklesly ke dnu. Proto rybáři vědí: nejúspěšnější rybolov nastává na začátku a na konci zimy. Pouze okouni se dobře chytají po celé chladné období – přežívá díky tuku nahromaděnému ve velkém množství.
Na rozdíl od jiných predátorů sumci raději tráví zimu pasivně, leží těsně nad hlubokými dírami. K tomu se shromažďují ve skupinách, i když v jiných ročních obdobích raději žijí na odlehlých místech.
Ryby se dokázaly přizpůsobit životu v jakýchkoli klimatických podmínkách, včetně chladných zim. Začínající rybáři budou potřebovat znalosti o tom, jak obyvatelé pod vodou zimují, aby byl úlovek úspěšný i v chladném období.
