Za poslední 3 roky bylo v Rusku zaznamenáno 60 případů nákazy vzteklinou u lidí. Největší počet takových případů je registrován ve federálních okresech Střední, Volha, Severní Kavkaz a Jižní, dále v Republice Tatarstán a Čeljabinské oblasti. V oblasti Nižního Novgorodu byla dnes vyhlášena karanténa v 50 osadách. Tyto městské části jsou uznávány jako nepříznivé z hlediska šíření vztekliny a mezi nemocnými se vyskytují jak divoká, tak domácí zvířata.
V září 2015 byla na 6 moskevských veterinárních klinikách vyhlášena karanténa z důvodu výskytu vztekliny u domácích zvířat. Pokud byla vzteklina nalezena u domácích zvířat, je to nejnebezpečnější, protože je pravděpodobný jejich kontakt s lidmi.
Je vzteklina smrtelná nemoc?
Virus vztekliny ovlivňuje centrální nervový systém zvířat i lidí. Stoupající podél nervových drah se dostává do mozku a způsobuje zánět (specifickou encefalitidu). Do roku 2005 byla vzteklina považována za smrtelnou infekci pro člověka. Je známo jen několik případů, kdy se lidé z této hrozné infekční nemoci vyléčili. Včasné očkování nebo určitá opatření, o kterých bude řeč později, však mohou pacientovi zachránit život.
Hlavními přenašeči viru vztekliny jsou:
- Divoká zvířata (vlci, lišky, divoké kočky, rysi, netopýři, ježci, hlodavci)
- Hospodářská zvířata
- Domácí zvířata
Statistika výskytu vztekliny v Rusku podle druhů nosičů zvířat za roky 1997 – 2007
Diagramy ukazují, že hlavním zdrojem vztekliny jsou divoká zvířata. V poslední době, v důsledku šíření vztekliny mezi volně žijícími zvířaty, virus proniká současně do několika biologických druhů. Přenáší se například z vlka na lišku nebo kunu. V lese proto musíte být obzvláště opatrní a pozorní. Již dříve jsme psali o bezpečnostních pravidlech v lese.
Přibližně polovina všech případů nákazy vzteklinou se vyskytuje u domácích a hospodářských zvířat, která přicházejí do styku s divokými zvířaty. Nejnebezpečnější volně žijící zvířata z hlediska nákazy vzteklinou jsou lišky (první schéma). Kromě toho můžete v lese i ve městě potkat šílené lišky. Při nakažení vzteklinou se lišky mohou projevovat dvěma způsoby. Někteří se mohou chovat agresivně a napadat lidi. Jiné jsou naopak přitahovány k lidem a projevují náklonnost, jako domácí kočky. Toto chování není pro zdravou lišku typické.
Pokud na takovou lišku narazíte, musíte okamžitě opustit les nebo oblast, ve které se nachází. V žádném případě je nesmíte sbírat.
Jak se může člověk nakazit vzteklinou?
Člověk se nakazí vzteklinou, když ho napadne zvíře a následně ho kousne. Při analýze bulletinu o vzteklině bylo zjištěno, že se na území naší země vyskytuje pouliční typ vztekliny. 99 % lidí, kteří zemřeli na vzteklinu (WHO), se nakazilo pouličními toulavými psy. Vzteklinou je také možné se nakazit při kontaktu zvířecích slin s poškozenou lidskou kůží.
Druhým zdrojem nákazy člověka jsou lesní lišky. Pokud se sliny infikovaného zvířete dostanou na lesní jedlou trávu (například šťovík, šťovík) nebo bobule, pak je jíst nemyté může vést k infekci. Pro účely prevence je nutné důkladně omýt veškeré lesní produkty.
Vzteklinou se můžete nakazit, pokud motorista srazí nakažené lesní zvíře a nechráněnýma rukama se dotkne špinavých částí auta nebo zvířete samotného. V ideálním případě je nutné událost nahlásit specialistům na kontrolních stanicích zvířat, kteří by měli oblast ošetřit dezinfekčními roztoky a zavést karanténu. Pokud se člověku dostane na kůži krev například sražené lišky, je nutné okamžitě vyrazit na nejbližší pohotovost.
Člověk se navíc může nakazit od domácích mazlíčků, kteří byli pokousáni vzteklou divou zvěří.
Příznaky vztekliny u zvířat
Jakmile se pes nebo kočka nakazí vzteklinou, obvykle trvá asi 15 dní, než se zvíře začne chovat agresivně.
Nejčastější příznaky, které psi vykazují, jsou:
- Začne hlodat nebo olizovat místo kousnutí.
- Psovi se rozšíří zorničky, začne se chovat agresivně a dokonce utíká z domu.
- Při zachování chuti k jídlu může pes spolknout nejedlé věci.
- Zvíře může mít silné slinění s pěnou a zvracení (lékaři to považují za hlavní příznak vztekliny).
- Hydrofobie (nemusí se projevovat).
Poté, co se tyto příznaky objeví, zpravidla třetí den, nastává ochrnutí všech svalů a smrt zvířete.
U koček Nejčastějšími příznaky jsou slinění a intenzivní neklid.
U krav končetiny jsou paralyzovány a nastává smrt.
Příznaky vztekliny u lidí
U vztekliny se inkubační doba pohybuje od 8 dnů do 1 roku. Nejčastěji se nemoc 40 dní nijak neprojeví.
Délka inkubační doby a průběh onemocnění přímo závisí na umístění kousnutí na těle, věku oběti, hloubce rány a pronikání viru a rychlém použití vakcíny.
Předpokládá se, že nejkratší inkubační doba pro člověka, když ho kousne vlk. Pokud jde o místo kousnutí, nejnebezpečnější jsou zranění hlavy, obličeje a paží během útoku zvířete, protože virus vztekliny infikuje nervová vlákna a buňky člověka a poté se pohybuje podél míchy do mozku.
Smrt člověka nastává v důsledku udušení a zástavy srdce.
Příznaky vztekliny u lidí:
- Mezi primární příznaky vztekliny patří: nízká tělesná teplota (nad 37, ale pod 38 stupňů), malátnost, křeče při dýchání a chuť polykat jídlo, bolesti hlavy, nevolnost, nedostatek vzduchu. Místo kousnutí zčervená a pozoruje se zvýšené slinění.
- Objevuje se nervové vzrušení, podrážděnost, úzkost, bolest hlavy, nespavost, deprese a špatná chuť k jídlu. To vše trvá přibližně 1-3 dny.
- Poté se objeví charakteristický příznak vztekliny – „pěna u úst“, vzrušení je doprovázeno svalovými křečemi, které se mohou objevit i při jasném světle. Pacienti mohou být agresivní, křičet, trhat si oblečení, používat sílu a rozbíjet nábytek. Tělesná teplota stoupá na 39–41 stupňů, pozoruje se tachykardie, zvýšené slzení, slinění a pocení.
- Následně se objeví hydrofobie a silné dechové křeče. Nejčastěji se v tomto okamžiku rozšíří zornice a křeče mohou deformovat obličej.
- Pak obličej zmodrá. V poslední fázi onemocnění jsou možné halucinace se změnami nálady a záchvaty hněvu, které jsou velmi nebezpečné. Během vzteku může nemocný člověk i kousnout ostatní.
Stojí za to vědět, že existuje”tichá zuřivost”Když může být nemoc prakticky asymptomatická, nevykazuje agitovanost. Nejčastěji se přenáší kousnutím člověka netopýry vyskytujícími se v Jižní Americe.
Co dělat, když vás kousne vzteklé zvíře nebo toulavý pes?
- Při prvních příznacích vztekliny je téměř nemožné zachránit člověka. Pokud vás tedy kousne lesní nebo zatoulané zvíře, případně neočkované zvíře, měli byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
- Pokud je vzteklé zvíře domácí, musí být svázáno a izolováno.
- Před příjezdem sanitky omyjte ránu vodou a mýdlem na prádlo a vyvolejte z rány hojné krvácení, protože existuje možnost, že se z ní virus dostane do krve (průnik viru je 3 mm za hodinu)
- Ránu nemůžete zašít, ošetřit alkoholem, jódem nebo jiným antiseptikem.
- Po kousnutí byste neměli pít alkohol.
- Zvířata, která pokousala lidi, by měla být vyšetřena veterinářem.
- Pokud je zvíře agresivní a není možné ho uvázat, je nutné bez dotyku zavolat sanitární službu na záchrannou linku 112.
Prevence vztekliny
V prevenci vztekliny hraje velmi důležitou roli dodržování pravidel pro chov domácích mazlíčků majitelem. Úplně první věc, kterou musíte udělat, když se rozhodnete vzít si zvíře k sobě domů, je zjistit, zda je očkované proti vzteklině. Preventivní očkování očkovacími látkami proti vzteklině pro domácí mazlíčky je u nás povinné a v každém i malém městě či obci je ve státních veterinárních klinikách povinně absolvují zdarma. Vakcína proti vzteklině se podává v raném věku. Opakované očkování je nutné provádět každý rok.
Pokud máte podezření, že váš mazlíček má vzteklinu, měli byste ho okamžitě vzít k veterináři na vyšetření a testování. Pokud zvíře není očkováno, nemělo by se mu dovolit účastnit se výstav a chovů hospodářských zvířat nebo s ním chodit na lov do lesa.
Chcete-li prodat, koupit nebo přepravit psy, musíte získat veterinární potvrzení o tom, že zvíře bylo očkováno proti vzteklině nejpozději 11 měsíců a nejméně 30 dní před cestou.
Pokud vašeho mazlíčka pokousala divoká zvěř nebo toulaví psi, musíte to neprodleně nahlásit veterinární správě, aby jej mohl vyšetřit lékař.
Materiál byl připraven za účasti veterinárního záchranáře
text: Marie Pletnyová
Článek aktualizován 27.09.2019
Vezměte prosím na vědomí, že informace uvedené na stránce mají informační a vzdělávací účely a nejsou určeny pro vlastní diagnostiku a samoléčbu. Výběr a předepisování léků, způsoby léčby, jakož i kontrolu nad jejich užíváním může provádět pouze ošetřující lékař. Určitě se poraďte s odborníkem.
Vzteklina je jednou z nejnebezpečnějších chorob zvířat, která se může přenést i na člověka. Onemocnění postihuje nervový systém a způsobuje zánět mozku a míchy. Bohužel kočka se vzteklinou zemře s téměř 100% pravděpodobností. Specialisté z útulku Murkosha vám řeknou, jak tomu zabránit.
Co je vzteklina
Toto onemocnění bylo lékařům známo již od starověku. Za téměř pět tisíc let však lidstvo nenašlo účinnou léčbu vztekliny.
Vzteklina nebo vzteklina (z latinského „rabhas“ – „vytvářet zuřivost“) je infekční virové onemocnění. Původcem je Rabiesvirus, virus z čeledi Rhabdovirus, který postihuje nervový systém infikované kočky a vede k zánětu mozku a míchy (meningoencefalitida). U zvířat se nemoc nedá léčit a končí smrtí v důsledku udušení (asfyxie) nebo zástavy srdce.
Virus je druhově specifický, to znamená, že určitý druh volně žijících zvířat je ovlivněn pouze „jeho vlastní“ verzí viru. Špatnou zprávou ale je, že všechny kmeny viru vztekliny se mohou přenést na lidi, psy a kočky.
Jak se přenáší vzteklina
Přenašeči viru vztekliny jsou především zvířata žijící ve volné přírodě (vlci, lišky, mývalové, jezevci, netopýři atd.). Virus je obsažen ve slinách infikovaných zvířat a na ostatní se přenáší kousnutím (tak se dostává do krevního oběhu). Méně často k infekci dochází, když se sliny obsahující virus dostanou do kontaktu s poškozenými sliznicemi nebo kůží (odřeninami, ranami atd.).
Z místa kousnutí se virus dostane podél nervových vláken do míchy a následně do mozku, kde se pomnoží a způsobí těžké nevratné poškození. Z mozku se virus šíří do různých orgánů a tkání, včetně slinných žláz, a infikuje sliny. A tak – v kruhu.
Virus je odolný vůči nízkým teplotám (ve zmrazeném stavu může přežít několik měsíců). Při vysokých teplotách však rychle hyne (okamžitě při zahřátí na 100 °C). Dezinfikuje se také pod vlivem přímého slunečního záření a ultrafialového záření. Mnoho dezinfekčních prostředků (roztok formalínu, alkálie, bělidlo, mýdlo, kreolin atd.) může tento virus zničit. Mimo tělo hostitele tedy virus zpravidla umírá poměrně rychle.
Může se nakazit kočka domácí?
Jak jsme již uvedli, hlavními přenašeči viru jsou divoká zvířata. V souladu s tím je docela možné se nakazit vzteklinou ve volné přírodě. V městském prostředí existuje podstatně méně způsobů přenosu viru. Přenašečem vztekliny jsou však často hlodavci, hlavně potkani. Teoreticky mohou virus přenést na toulavou kočku, pokud ji kousnou.
Ale nepropadejte hned panice, když uvidíte toulavou kočku, jak se na vás dívá smutnýma očima. S největší pravděpodobností je to obyčejná kočka, která sní o jídle a teple – a samozřejmě o malé náklonnosti. Není to tak, že by bylo úplně nemožné nakazit se vzteklinou ve městě, ale je to vysoce nepravděpodobné. Ano, někdy jsou takové případy zaznamenány, ale to se stává zřídka a takové případy se v daném regionu okamžitě stanou známými. Takže, opakujeme, je mylné si myslet, že každá druhá toulavá kočka je nakažena vzteklinou a na tomto základě se jí všemožně vyhýbat. Je lepší zastavit a pomoci. No, pokud narazíte na takový vzácný případ, okamžitě si všimnete příznaků vztekliny u zvířete (více o tom níže).
Čtěte více: Jak pomoci kočkám bez domova
Co se týče městských mazlíčků (těch, kteří nechodí ven), nemají prakticky žádnou šanci nakazit se vzteklinou. Virus totiž není ve vnějším prostředí houževnatý a pravděpodobnost, že se ve svém bytě setkáte s přenašečem vztekliny, který přijde bojovat i s vaším vrněním, je poněkud fantastická.
Venkov je úplně jiná záležitost, zvlášť daleko od velkých měst a poblíž lesů. Pokud tam majitelé pustí svou kočku na procházku v naději, že se v přírodě nic špatného nestane (koneckonců, kočky se po vesnicích procházejí samy po celá staletí), pravděpodobnost, že se kočka nakazí vzteklinou, se výrazně zvyšuje. To znamená, že může kontaktovat obyvatele lesa. V tomto případě pro domácího mazlíčka představují nebezpečí nejen potkani, ale také lišky, ježci, mývalové a další divoká zvířata (nemluvě o tom, že mohou kočku nejen nakazit vzteklinou, ale také ji jednoduše zabít).
Dobrovolníci a zaměstnanci útulku Murkosha jsou proto kategoricky proti samochodění koček, ať už se to děje ve městě nebo na venkově/v létě. Možnost získat pro kotě vzteklinu není zdaleka tím nejpravděpodobnějším nebezpečím číhajícím na ulici.
Přečtěte si více o nebezpečí vlastního chůze: Samochůze – když svoboda znamená smrt
Příznaky vztekliny
Nástupu příznaků vztekliny u koček předchází inkubační doba. Může trvat 10-14 dní až 1 rok. Doba trvání závisí za prvé na dávce viru (čím vyšší, tím kratší je inkubační doba), a za druhé na místě, kde vnikl do těla (čím blíže je rána k centrálnímu nervovému systému, tím rychleji virus pronikne do mozku). Nejnebezpečnější kousnutí jsou do hlavy a krku. Během inkubační doby se virus aktivně množí a šíří po celém těle. Teprve poté se začnou objevovat příznaky onemocnění.
Vzteklina u koček se může vyskytovat ve třech formách: násilná, tichá a atypická. Nejčastější formou je násilná forma, tichá a atypická nejsou příliš časté.
Násilná forma se vyskytuje velmi rychle (trvá od 3 do 11 dnů). Veterináři rozlišují tři stadia, v každém z nich se příznaky budou lišit. V první fázi (obvykle trvá 1 den) se chování zvířete změní: dříve láskyplné předení se začne vyhýbat lidem, schovávat se na tmavých místech a dokonce projevovat agresi; někdy je pozorován opačný obraz – stažená kočka se stává extrémně láskyplnou a dotěrnou a neopouští svého majitele.
Druhá fáze trvá až 7 dní, ale může zcela chybět. Zde začíná stále více převládat agresivita (i když v první fázi vztekliny byla kočka přítulná). Další příznaky:
– úzkost, podrážděnost (zvíře trápí zrakové a sluchové halucinace, vše poslouchá a lekne se);
– ignorování obvyklého jídla a jedení nepoživatelných věcí;
– zvýšená pozornost věnovaná místu kousnutí, kterým bylo zvíře infikováno;
– odmítání vody (hydrofobie), díky čemuž kočka vypadá, jako by se při jídle dusila;
– vztek a agrese, které mohou být vyvolány jasným světlem, hlasitým hlukem nebo náhlými pohyby;
– výskyt strabismu, rohovka oka získává zakalený odstín;
– ochrnutí dolní čelisti, kvůli kterému vypadne jazyk z úst a začne nekontrolované slinění.
Ve třetí fázi se objevují křeče a postupuje paralýza. Domácí mazlíček lže téměř neustále. Další – kóma, paralýza dýchacího systému a srdce a smrt.
Příznaky tiché formy jsou velmi podobné, jen s tím rozdílem, že v tomto případě nedochází k žádnému vzrušení (kočka je nejprve přítulná, pak upadá do deprese a brzy nastává paralýza). Jinak je vše přibližně stejné: neschopnost přijímat potravu a vodu, ochrnutí dolní čelisti, nadměrné slintání, strabismus. Výsledek je bohužel stejný.
Atypická forma je něco jako „chronická vzteklina“. Obvykle trvá asi 3 měsíce, ale byly hlášeny případy trvající až 1 rok. Tato forma se vyznačuje tím, že na sebe navazují období zlepšení a zhoršení stavu. Nejprve se vyskytuje s charakteristickými příznaky gastroenteritidy (průjem, zvracení).
Přečtěte si o gastroenteritidě: Léčba gastroenteritidy u koček
Prevence vztekliny u koťat
V současné době neexistuje žádná léčba vztekliny u dospělých koček a koťat. Nemocná zvířata jsou utracena. Bohužel zatím není jak jim pomoci. V žádném případě proto nedovolte, aby se váš mazlíček nakazil vzteklinou. Spolehlivou ochranou před tímto onemocněním je pouze prevence.
Prevence infekce vztekliny naštěstí není vůbec složitá. Dodržování dvou jednoduchých pravidel vám pomůže zapomenout na nebezpečí vztekliny pro vašeho kníratého mazlíčka.
- Nepouštějte svého mazlíčka ven! Domov je místo, kde být doma.
- Abyste odstranili i čistě teoretickou možnost nákazy, kromě prvního bodu kočku pravidelně očkujte. Očkování ochrání nejen před vzteklinou, ale i jinými nemocemi, které jsou pro kočku neméně nebezpečné (které se v některých případech mohou nakazit i doma). Ve veterinární praxi jsou běžné komplexní vakcíny, které chrání proti více nemocem najednou. K tomuto očkování se přidává vakcína proti vzteklině. V důsledku toho se přeočkování provádí jednou ročně, obvykle dvěma injekcemi.
Více informací o očkování: Jaké typy očkování existují pro kočky a proč jsou potřeba?
V útulku Murkosha nám záleží na zdraví našich obyvatel, proto jsou všechny naše kočky a koťátka pravidelně očkovány. Doporučujeme všem lidem, kteří chovají kočky. Pamatujte, že zdraví vašeho mazlíčka je ve vašich rukou!
