– Kachna divoká dobře létá – její letová rychlost dosahuje 90 km/h. Dopadá na vodu v ostrém úhlu. To jí umožňuje přistát i na malém ostrově. Ke vzlétnutí také nevyžaduje mnoho místa a může stoupat téměř svisle.
– Kachní zobák má hmatovou schopnost. Její svršek je potažen měkkou kůží. Díky tomu hledá potravu pod vodou. Ale spolu s jídlem polyká bahno, špínu a velké množství vody. Proto je uvnitř zobáku mnoho nadržených procesů, které fungují jako síto. Kachna jazykem vytlačí všechen přebytek zpět ven.
– Každý ví, že za určitých podmínek se jakýkoli zvuk odráží. Je to dáno fyzikálními zákony. Ale kachní šarlatáni těmto zákonům nepodléhají. Kdekoli tento pták kváká, neuslyšíte ozvěnu.
– Málokdo ví, že kvákání dokážou pouze ženy. Při páření tak volají samčí zástupce a komunikují s kachňaty. Bylo by nesprávné tvrdit, že samci, zvaní kačeri, neumí kvákat. Vydávají určité zvuky, někdy i dost hlasité, které se liší od kvákání samic: připomínají spíše syčení.
– Další vlastnost týkající se struktury ptáků, o které téměř nikdo neví, přestože každý alespoň jednou v životě viděl kachnu. Tento pták má 3 oční víčka, z nichž každé plní specifickou funkci.
– O kachnách je zajímavý historický fakt. V roce 1916 došlo ke konfliktu mezi Irskem a Velkou Británií, který vyvolal vojenskou akci na území těchto zemí. Neobešli ani Dublin, který byl domovem velkého množství divokých kachen. Jejich hlavním místem byl centrální park. V určitou dobu veškeré nepřátelství ustalo a pracovník parku měl plné ruce práce s krmením ptáků.
– Angličtí divočáci snášejí více vajec než jejich přátelé žijící v jiných zemích. Pravděpodobně jde o výsledek jejich spontánního křížení s vyšlechtěným plemenem kachny domácí.
– Předpokládá se, že modré zrcátko na křídle s kovovým nádechem pomáhá kachnám rozpoznat se za letu.
– Tyto kachny mají na ocase speciální stočené peří. V některých případech mají tento tvar 2 nebo 3 prvky najednou. Nejedná se o dekorativní dekoraci a taková struktura není náhodná. Tato peříčka, odlišující se svým původním tvarem, jsou vždy černé barvy. Jasně vynikají na pozadí ostatních letek, které se vyznačují bílou barvou. Jsou přímo zapojeni do manévrů, které ptáci provádějí při pohybu ve vzduchu a ve vodě.
– Někdy si kačera vybírají samy samice. V tomto případě plave kolem pána a kývá hlavou. V každém případě je pár odstraněn z obecného hejna. Poté dojde k páření.
– Duck test (anglicky: duck-test, někdy duck test) je vtipný test na samozřejmost toho, co se děje. V překladu z angličtiny to vypadá takto: Pokud to vypadá jako kachna, plave jako kachna a kváká jako kachna, pak je to pravděpodobně kachna. Pokud to vypadá jako kachna, plave jako kachna a kváká jako kachna, pak je to pravděpodobně kachna. Z testu vyplývá, že podstatu jevu lze identifikovat podle typických vnějších znaků. Výraz je překladem z angličtiny a je běžný pouze v USA a Velké Británii.
„Jeden vědec, který koupil 20 kachen, okamžitě nařídil jednu z nich nakrájet na malé kousky, kterými nakrmil zbytek ptáků. O pár minut později udělal totéž s další kachnou a tak dále, dokud nezůstala jedna, která tak pohltila 19 svých přátel.“ Tuto poznámku zveřejnil v novinách belgický humorista Cornelissen, aby zesměšnil důvěřivost veřejnosti. Od té doby se podle jedné verze falešným zprávám říká „novinové kachny“.
– „Udělejte cestu pro káčátka“ je nádherná pohádka, kterou napsal a ilustroval Robert McCloskey v roce 1941. Kniha měla nebývalý úspěch. Bostonské úřady dokonce v Central Parku postavily pomník hrdinům pohádky – kachní matce paní Mallardové a jejím kachňatům.
– Kachna divoká se potápí pouze při zranění a je schopna plavat desítky metrů pod vodou. Kolébá se po zemi, ale když je zraněná, dokáže hbitě běhat.
– Při ochraně svého potomka má samice ve zvyku předstírat zranění, aby odvrátila nezvané hosty.
– Kachna divoká označená kroužkem v roce 1981 byla ulovena myslivci v roce 2008, to znamená, že se dožila 27 let. Průměrná délka života kachny divoké podle páskovacích údajů je však 3–5 let a v zajetí asi 10 let.
– Kachna divoká nelétá ve výškách nad 3 metrů, ale v roce 000 došlo ke srážce letadla s kachnou divokou ve výšce 1962 metrů.
– Kachna divoká má největší rozsah a nejvyšší početnost ze všech druhů kachen. Jen ve Spojených státech žije přibližně 11.6 milionu ptáků. V Evropě se celková populace kachny divoké odhaduje na 9.2 milionu dospělých ptáků.
– Kachna divoká línají dvakrát ročně. Je dokončeno první línání, tzv. postnuptial línání, při kterém kachna divoká ztrácí na nějakou dobu schopnost létat kvůli ztrátě letek. Druhé línání, tzv. předmanželské línání, je neúplné. Při línání se kachna divoká někdy shromažďuje ve velkých skupinách v dobře chráněných nádržích hojně porostlých vodní vegetací.
– Dvojnásobný olympijský vítěz ve veslování v singlu Bobby Pierce z Austrálie získal svou první zlatou medaili v Amsterdamu v roce 1928. Ve čtvrtfinálové jízdě byl daleko před svým soupeřem, když si najednou všiml, že mu cestu blokuje kachna s káčátky. Rozhodl se zastavit a nechat je projít, a v tuto chvíli ho nepřítel obešel o pět sborů. Pierce však dokázal vyhrát jak tento závod, tak všechny následující.
– Britští vědci zjistili, že kachny milují déšť. Vědcům trvalo tři roky a 300 tisíc liber, než objevili to, co ví každý vesničan.
– Kachna divoká má velmi chutné a výživné maso. Do podzimu navíc slušně přiberou, což je další pobídka pro myslivce. Lov kachny divoké je docela zajímavá činnost.
A ještě jeden děsivý fakt
Kachní samec se také může příležitostně zapojit do nekrofilie. No, minimálně jeden takový případ byl zaznamenán. Nebylo by fér obviňovat z toho všechny kachní samce, ale Kees Moeliker ve svém zásadním dokumentu: „První případ homosexuální nekrofilie u kachny divoké Anas platyrhynchos (čeleď: Anatidae)“ o tom píše:
„Vedle zjevně mrtvé kachny byl další samec kachny divoké (v dospělém opeření bez viditelných známek línání). Násilně se vyšplhal na záda, uchopil spodní část hlavy mrtvé kachny kachny a pak s ní nepřetržitě potřásal hlavou ze strany na stranu asi dvě minuty, načež začal s velkou silou kopulovat s mrtvolou. S největší pravděpodobností byl spokojen, tuto scénu jsem sledoval z bezprostřední blízkosti z okna až do 19.10, během kterých jsem (75 minut!) pořídil několik fotografií kachny divoké téměř nepřetržitě kopulující se svým mrtvým příbuzným. Udělal to jen dvakrát, zůstal vedle mrtvé kachny, chytil ji za krk a pak se znovu vrhl. První přestávka (v 18.29:18.45) trvala tři minuty a druhá přestávka (v 19.12:XNUMX) netrvala ani minutu. V XNUMX jsem přerušil tuto krutou scénu. Nekrofilní kachna divoká neochotně opustila svého „kamaráda“, když jsem se k němu přiblížil na pět metrů, neodletěl, ale jen se pár metrů vzdálil a slabě vydal sérii „kvákadel“.
