V posledních letech nabývá na významu problém zvyšování užitkovosti drůbeže. Je to dáno především zvýšením účinnosti stále častěji používaných krmných směsí, obohacených o biologicky aktivní látky, při pěstování a výkrmu drůbeže.
Ke stimulaci růstu mláďat a prevenci gastrointestinálních onemocnění u ptáků se používají látky, které podporují kolonizaci střev domorodou (vlastní) bifidní flórou, která potlačuje patogenní bakterie, zvyšuje vstřebávání živin a aktivuje obranyschopnost organismu. Takové látky se nazývají prebiotika.
Nacházejí se v mléčných výrobcích, kukuřičných vločkách, hrachu, čekance a dalších výrobcích.
Zdravotní stav ptáka závisí na poměru různých skupin mikroorganismů ve střevech. Jejich intenzivní rozmnožování začíná od prvních dnů života kuřete (kachňátka nebo housátka), ale mohou být tělu prospěšné i patogenní. Porušení určitého poměru mezi těmito skupinami vede k dysbióze a průjmům, které se často vyskytují u mladých zvířat.
Bakterie mléčného kvašení jsou považovány za prospěšné pro ptačí tělo. Mají výraznou antagonistickou aktivitu vůči škodlivé mikroflóře a pokud jsou dostatečně přítomny v gastrointestinálním traktu ptáků, neumožňují rozvoj patogenních mikrobů. Pokud je ale bakterií mléčného kvašení málo, je efektivnější jejich objem doplnit exogenními léky.
Vlastnosti prebiotik jsou nejvýraznější u fruktóza-oligosacharidů, galaktooligosacharidů a laktulózy.
Nejrozšířenějším prebiotikem na světě je laktulóza. Tento cukr se v přírodě nevyskytuje a je to disacharid. Laktulóza je enzymy tenkého střeva zničena až po vstupu do tlustého střeva, poté je rozkládána bakteriemi na organické kyseliny – mléčnou, octovou, máselnou a propionovou.
První doplňková látka pro drůbež s obsahem laktulózy Bikado byla vyvinuta v roce 1995.
V procesu bakteriálního rozkladu laktulózy se pH obsahu tenkého střeva ptáka snižuje, ale na úroveň, při které není potlačena sekrece enzymů a kyselin v těle. Díky tomu se zvyšuje osmotický tlak ve střevě, což vede k zadržování tekutin v jeho lumen a zvýšené peristaltice.
V důsledku toho je vývoj bakterií zpomalen v důsledku málo kyselého prostředí.
Využití laktulózy jako zdroje sacharidů a energie vede ke zvýšení bakteriální hmoty a je doprovázeno aktivním využíváním amoniaku a dusíku z aminokyselin. Tyto změny jsou v konečném důsledku zodpovědné za prevenci a terapeutický účinek laktulózy u průjmu, zácpy a enteritidy.
Brojlerům se podává prebiotická přísada VETELACT s obsahem laktulózy spolu s vodou v dávce 0,1 ml/kg živé hmotnosti. Zvyšuje výtěžnost vykuchaných jatečně upravených těl o 4,1 %, snižuje náklady na krmivo o 3,2 % a mladá zvířata jsou lépe uchována.
Kromě laktulózy se pro preventivní a léčebné účely používá řada organických kyselin alifatické řady.
Od 70. let minulého století se začaly objevovat zprávy o použití kyseliny mléčné, jantarové, fumarové, citronové a jejich derivátů jako stimulantů fyziologických funkcí těla drůbeže.
Experimentálně bylo zjištěno, že přídavek kyseliny jantarové nosnicím zvyšuje procento oplozených vajec a vylíhnutých kuřat, zvyšuje obsah bílkovinného dusíku a nukleových kyselin v embryích a zvyšuje využití lipidů (mastné kyseliny, cholesterol a jeho estery ). Ethanolamin kyseliny jantarové má při podávání kuřatům vliv na růst, oogenezi a podporuje tvorbu vajec s lepšími inkubačními vlastnostmi.
Použití metabolických léků, včetně kyseliny jantarové, zvyšuje bezpečnost drůbeže, vitalitu a produktivitu, zvyšuje metabolickou energii a zlepšuje dýchání v těle a tkáních.
Antistresový účinek kyseliny askorbové a jantarové byl prokázán v pokusech na brojlerech při hustotě osazení 33-53 ptáků m2. Kombinace těchto kyselin poskytla optimální výsledky při zmírňování stresových účinků shlukování ptáků.
Ošetření kachních vajec roztokem kyseliny jantarové v koncentraci 0,06 % oproti standardnímu ošetření formaldehydem zvýšilo líhnivost kachňat o 3,2 % a jejich bezpečnost 8. den o 0,9 %.
Zkrmování kyselinou jantarovou v dávce 20 mg a kyselinou citronovou v dávce 10 mg na 1 kg živé hmotnosti v prvních 10 dnech života brojlerových kuřat mělo příznivý vliv na jejich masnou užitkovost a bezpečnost.
Je zaznamenána nízká toxicita kyseliny fumarové. V dávce 10 gkg hmoty nevyvolává klinický obraz otravy. Použití fumarátu v dávce až 8 % snižuje počet anaerobních sporotvorných bakterií v tenkém střevě a slepém střevě tlustého střeva.
Krmení kyselinou fumarovou zvyšuje celkovou odolnost brojlerových kuřat ve stresu, zvyšuje rychlost růstu a bezpečnost kuřat. Kyselina fumarová je jedním ze způsobů prevence a léčby kanibalismu u kuřat a zvyšuje jejich energetické schopnosti.
Kyselina mléčná se ve veterinární medicíně používá již dlouhou dobu jako antiseptický lék. Protože je však důležitým meziproduktem metabolismu v živých organismech a má antimikrobiální účinek, má ve srovnání s jinými podobnými léky významné výhody, protože přímý účinek metabolitu na hypotalamus a hypofýzu, podobně jako hormony a adaptogeny , nelze vyloučit.
Zavedení 3 až 5 kg 4% vodného roztoku kyseliny mléčné do krmné směsi pro nosnice v počáteční fázi snášky pomáhá výrazně stimulovat tvorbu jejich folikulů a zvyšovat odolnost.
Na rozdíl od antibiotik se prebiotika v těle drůbeže nehromadí, nezhoršují dietetické vlastnosti produktu a při konzumaci nepůsobí negativně na lidský organismus. Zařazení prebiotických léčiv se širokým spektrem účinku je tedy slibným směrem v jejich využití jako netradičních surovin při krmení drůbeže.
V systémech intenzivního chovu brojlerů se ke zvýšení produktivity drůbeže používají krmné přísady. V minulosti byla antibiotika používána ke stimulaci růstu a zlepšení zdraví střev. Vzhledem k problému bakterií vyvíjejících rezistenci vůči antibiotikům a také kvůli zbytkovému obsahu těchto léčiv v produktech se však neustále hledají jiné bezpečné alternativy k udržení růstu a zlepšení účinnosti krmení brojlerů.
Organické kyseliny se používají v krmivech jako konzervanty, zvyšují spotřebu krmiva, rychlost růstu drůbeže a efektivitu krmení, zlepšují zdravotní stav vč. mají pozitivní vliv na gastrointestinální trakt.
V chovu drůbeže může zavádění organických kyselin do stravy vyřešit několik problémů. Stimulují růst tím, že vytvářejí optimální prostředí pro prospěšnou střevní mikroflóru. Aditiva s kyselinou propionovou, mravenčí, citrónovou a octovou zlepšují spotřebu krmiva, jeho konverzi a produktivitu drůbeže.
Zvýšený konverzní poměr krmiva je spojen se zvýšeným příjmem živin, což vede ke zvýšenému přírůstku hmotnosti. Zvýšení produktivity v reakci na přidání organických kyselin je způsobeno lepší stravitelností bílkovin a energie, zlepšenou imunitou, sníženým výskytem infekcí a nižšími hladinami amoniaku a škodlivých metabolitů.
Dále se jako konzervanty krmiv používají organické kyseliny (benzoová, octová a jejich soli – benzoan sodný, octan sodný), které snižují pH střev a omezují růst patogenní mikroflóry.
Antibakteriální aktivita organických kyselin souvisí s jejich chemickým složením, typy bakterií a podmínkami prostředí. Kyselina citronová tedy zlepšuje vývoj Lactobacillus spp. ve střevech a inhibuje růst a reprodukci Salmonella spp. и Escherichia coli v důsledku aktivace proteolytických enzymů, zlepšení stravitelnosti minerálních látek, snížení hladiny amoniaku a mikrobiálních metabolitů nepříznivých pro drůbež, stimulace spotřeby krmiva.
Organické kyseliny také zlepšují zdraví střev tím, že snižují podíl patogenních bakterií a omezují jejich uchycení na sliznici, což zase brání zánětlivým procesům.
Výzkum ukazuje, že suplementace 0,5% kyselinou citronovou zvyšuje příjem krmiva, růst, jatečně upravenou výtěžnost a procento popela v kostech u brojlerů. Řada experimentů prokazuje, že použití diet s přídavkem kyseliny octové, citrónové nebo mléčné má pozitivní vliv na živou hmotnost. Bylo také zjištěno, že použití kyseliny citrónové zlepšuje spotřebu krmiva a účinnost krmení brojlerů a přídavek kyseliny askorbové, jablečné a vinné významně zvyšuje průměrný denní přírůstek hmotnosti.
Kromě toho studie prokázaly zvýšení hmotnosti brojlerů při podávání 0,4 % butyrátu a ještě vyšší nárůst v reakci na přidání 0,9 % organické kyseliny. Uvádí se, že diety doplněné kombinací butyrátu sodného a organické kyseliny (kyselina citrónová, kyselina octová, kyselina propionová, kyselina mravenčí, kyselina mléčná) významně zlepšují růstovou výkonnost ptáků.
Podle výzkumu přidání 0,9-1% kyseliny mravenčí do stravy po dobu 5 dnů potlačuje rozvoj salmonely. Bylo také zjištěno, že roztok kyseliny citrónové snižuje růst Listeria.
Bylo prokázáno, že krmivo s přídavkem organických kyselin má pozitivní vliv na celistvost střevní sliznice, snižuje procento toxinů a snižuje propustnost. Organické kyseliny v různých dávkách a kombinacích pomáhají zvýšit výšku, šířku a hloubku klků v ileu, duodenu a jejunu brojlerů.
Mastné kyseliny s krátkým řetězcem zlepšují střevní zdraví brojlerů infikovaných nekrotickou enteritidou.
Antimikrobiální účinky mastných kyselin s dlouhým řetězcem získaných fermentací brusinkových výlisků navíc pomohly zlepšit imunitní odpověď proti virům způsobujícím Gumboro a Newcastleské choroby. Zároveň se zvýšila i nutriční hodnota masa.
Volba způsobu zavádění organických kyselin do krmiva pro brojlery je důležitým úkolem. Jejich sodné, vápenaté nebo draselné soli mají vhodnou pevnou formu a příjemnou vůni. Kromě toho je možná mikroenkapsulace – aplikace speciálního filmu na částice organických kyselin, zajišťující jejich včasné uvolnění.
Pro zlepšení produktivity a zdraví střev se často nepodává pouze jedna kyselina, ale jejich kombinace. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem jsou účinné při snižování počtu Enterococcus spp. и Faecalibacteria spp. u brojlerů ve srovnání se středním řetězcem. Vědci zjistili, že pšeničné otruby o velikosti částic 280 mikronů jsou efektivně fermentovány, přičemž vzniká kyselina máselná, která zpomaluje růst salmonel ve střevech.
Organické kyseliny jsou dobrou alternativou antibiotik, mají stimulační a antimikrobiální účinek a zlepšují zdraví drůbeže. Jedná se o cenný zdroj pro zvýšení produktivity.
Vysoký potenciál organických kyselin bude dále ještě plněji odhalen s využitím molekulárních metod a biotechnologií. Kromě toho je zapotřebí další výzkum k optimalizaci dávek a délky užívání a k přesnější identifikaci mechanismu účinku organických kyselin.
Khan R.U., Naz S., Raziq F., Qudratullah Q. a kol. Perspektivy organických kyselin jako bezpečné alternativy antibiotik v dietě brojlerů. // Environmental Science and Pollution Research International. – 2022. – Sv. 29. – S. 32594-32604.
