Abstrakt vědeckého článku o zemědělství, lesnictví, rybolovu, autor vědecké práce – Marina Nikolaevna Kozhevina, Svetlana Valerievna Belkina, Jurij Ivanovič Ermochin
Článek upozorňuje na výsledky probíhajícího výzkumu používání hnojiv a jejich vlivu na výnos pelyňku a máty peprné, pěstovaných na tmavé kaštanové půdě ve středním Kazachstánu.
Podobná témata vědecké práce o zemědělství, lesnictví, rybolovu, autor vědecké práce – Kozhevina Marina Nikolaevna, Belkina Svetlana Valerievna, Ermokhin Yuri Ivanovich
Účinnost použití hnojiv pro hladký pelyněk na tmavé kaštanové půdě ve středním Kazachstánu
Obsah seskviterpenového laktonu arglabinu v pelyňku hladkém na pozadí aplikace minerálních hnojiv
Závislost ukazatelů kvality sadby a výnosových hodnot rajčat při použití různých organo-minerálních tablet
Aplikace minerálních hnojiv při pěstování hybridů kukuřice na zelenou hmotu v lesostepní zóně severního Kazachstánu
Text vědecké práce na téma “Vliv minerálních hnojiv na produktivitu léčivých rostlin: pelyněk a máta peprná”
M. N. KOZHEVINL S. V. BELKINA Y. I. ERMOCHIN
Omská státní agrární univerzita
VLIV MINERÁLNÍCH HNOJIV NA VÝNOSU LÉČIVÝCH ROSTLIN: GLOOTH ARTWORK A PEPRMINT
Článek upozorňuje na výsledky probíhajícího výzkumu používání hnojiv a jejich vlivu na výnos pelyňku a máty peprné, pěstovaných na tmavé kaštanové půdě ve středním Kazachstánu.
Na Zemi existuje obrovská rozmanitost rostlin a zvláštní místo mezi nimi zaujímají léčivé druhy, jejichž léčivé vlastnosti lidé využívali a využívají již od pradávna. Pro svou důležitou léčivou hodnotu jsou léčivé rostliny vždy předmětem velkého zájmu výzkumníků. A to není náhodné, protože. Na pozadí mnoha tisíc přípravků chemické a mikrobiální syntézy zaujímá bylinná medicína v posledních letech jedno z prvních míst v oblíbenosti mezi ostatními typy terapie. Důvodem je skutečnost, že léky získané na bázi biologicky aktivních látek rostlin působí mírněji než syntetické drogy, jsou dobře snášeny, mají kombinovaný účinek na organismus, úspěšně se používají k léčbě pacientů trpících několika nemocemi a jsou vhodné pro dlouhodobou léčbu chronických onemocnění a pro prevenci exacerbací [1].
Z tohoto hlediska je praktickým zájmem pěstování léčivých rostlin, které umožňuje získat léčivé suroviny vysoké kvality a v požadovaném množství, včetně druhů, které v daném geografickém regionu nerostou.
V tomto ohledu v roce 2001 na základě Karagandského výzkumného ústavu pěstování a šlechtění rostlin spolu s katedrou agrochemie Omské státní agrární univerzity pod vedením profesora Yu.I. Ermokhin, byly provedeny experimenty za účelem rozvoje diagnostiky minerální výživy a kvality léčivých rostlin: pelyňku hladkého a máty peprné.
Pelyněk hladký (Artemisia glabella) je vytrvalý polykarpický podkeř z čeledi Compositae s četnými plodnými lodyhami a sterilními výhony, které na bázi dřevnatí. Plodné lodyhy jsou na bázi vystoupavé nebo vzpřímené, 12-35 cm vysoké, hladké, holé, hnědé. Listy jsou jasně zelené, 4-8 mm dlouhé a 2-3 mm široké, dvojitě zpeřené. Listové laloky prvního řádu jsou rozřezány na tři laloky druhého řádu. Květenství – košíky se shromažďují v úzké lati, pubescence zákrovu je nevýznamná. Listy jsou také pýřité.
Pelyněk hladký přechází ve druhém roce do mladého generativního stavu a tvoří až 6 generativních výhonů. Maximální produktivita produkce semen nastává tři roky po zasetí. Rostlina získává víceosý vegetativní kořenový systém a zvyšuje se počet vegetativních výhonků, které tvoří vhodný trávník.
Dospělá rostlina začíná růst v polovině dubna. Všechny části rostliny mají příjemnou specifickou vůni pelyňku. Růst výhonů začíná v polovině května a zastavuje se koncem července na začátku květu. Pelyněk hladký kvete od začátku července do konce srpna. Výška kvetoucích exemplářů dosahuje 50 cm.Semena dozrávají v září. Délka vegetačního období je 180 dní, přezimuje bez přístřešku. Dobře se rozmnožuje vegetativně dělením keře.
Pelyněk je zdrojem seskviterpenových laktonů, včetně arglabinu, který má cytotoxickou aktivitu. Izolované laktony se používají při výrobě protinádorových léčiv, což z této rostliny činí perspektivní objekt pro zavedení do produkce [3,4,6].
Máta peprná (Mentha piperita) je vytrvalá bylina z čeledi Lamiaceae, která je jednou z nejstarších léčivých rostlin. Mezi hlavní morfologické vlastnosti máty peprné patří četné stonky, vysoce rozvětvené, vzpřímené, čtyřstěnné, mající různé barvy v závislosti na odrůdě. Plody jsou drobné, vejčité, jednosemenné, hladké, červenohnědé oříšky, sedící 4 v šálku, semena tvoří jen výjimečně. Kvete od konce července. Suroviny z máty peprné obsahují až 4 % silice, z toho 50 – 80 % tvoří mentol. Celé rostliny a listy máty peprné obsahují kromě silice karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, třísloviny, stopové prvky a další chemické sloučeniny, které mají uklidňující, antiemetické, lokálně dráždivé, antispasmodické, choleretické, antiseptické a analgetické vlastnosti. A tak-
OMSK SCIENTIFIC 8ESSHIK č. 3 <2S) 2004
Vliv a následný vliv minerálních hnojiv na výnos pelyňku a máty peprné (sušina)
Možnosti Máta peprná Pelyněk hladký
2002 2003 2002 – 2003 2002 2003 2002 – 2003
Produktivita pod kontrolou, zvýšení podle možností Produktivita pod kontrolou, zvýšení podle možností
t/ha % t/ha % t/ha % t/ha % t/ha % t/ha %
Kontrola 0,39 – 2,86 – 3,25 – 0,31 – 3,93 – 4,24 –
N30 Peo + 0,05 12,9 + 0,72 25,2 + 0,77 23,7 + 0,05 16,1 + 1,10 28,0 + 1,15 27,1
N60 Peo + 0,11 28,2 + 1,00 35,0 + 1,11 34,2 + 0,10 32,2 + 2,05 52,2 + 2,15 50,7
Nso Peo + 0,15 38,5 + 1,18 41.3 + 1,33 40,9 + 0,14 45,2 + 2,47 62,8 + 2,61 61,6
N.20 Peo + 0,22 56,4 + 1,20 42,0 + 1,42 43.7 + 0,15 48,4 + 2,05 52,2 + 2,20 51,9
Neo Pao + 0,16 41,0 + 0,91 31,8 + 1,07 32,9 + 0,09 29,0 + 1,13 28,7 + 1,22 28,8
N6q Pao + 0,19 48,7 + 1,28 44,8 + 1,47 45,2 + 0,15 48,4 + 2,06 52,4 + 2,21 52,1
Neo P120 + 0,18 46,2 + 1,34 46,9 + 1,52 46,6 + 0,15 48,4 + 2,15 54,7 + 2,30 54,2
Neo K30 + 0,06 20,5 + 0,71 24,9 + 0,79 24,3 + 0,05 16,1 + 1,34 34,1 + 1,39 32,8
Neo Keo + 0,07 18,0 + 0,69 24,1 + 0,76 23,4 + 0,08 25,8 + 1,58 40,2 + 1,66 39,2
Peo K30 + 0,04 10,3 + 0,64 22,4 + 0,68 20,9. +0,04 12,9 + 1,35 34,4 + 1,39 32,8
Peo Keo + 0,05 12,9 + 1,09 38,1 + 1,14 ‘ 35,1 + 0,07 22,6 + 1,63 41,5 + 1,70 40,1
Neo Peo K30 + 0,15 za,5 + 0,95 33,2 + 1,10 33,8 + 0,12 38,7 + 1,29 32,8 + 1,41 33,3
Neo Peo Kbo + 0,11 28,2 + 1,02 35,7 + 1,13 40,3 + 0,12 38,7 + 1,48 37,7 + 1,60 37,7
НСР05=0,09 НСРо5=0,14 НСР05=0,043 НСР„5=0,336
Účinnost použití minerálních hnojiv pro mátu peprnou a pelyněk hladký
Možnosti Návratnost 1 kg a.v. hnojivo zvýšení výnosu, c/kg (in)
Máta peprná Pelyněk hladký
2002 2003 2002-2003 2002 2003 2002-2003
NM Peo 0,006 0,080 0,086 0,006 0,120 0,126
Neo Peo 0,009 0,083 0,092 0,008 0,171 0,179
Neo Peo 0,010 0,079 0,089 0,009 0,165 0,174
N120 Peo 0,012 0,067 0,079 0,008 0,114 0,122
Neo Pzo 0,018 0,101 0,119 0,010 0,130 0,140
NeoP” 0,013 0,085 0,096 0,010 0,137 0,147
Neo P120 0,010 0,074 0,075 0,008 0,119 0,127
Neo K30 0,009 0,079 0,081 0,006 0,149 0,155
Neo Keo 0,006 0,058 0,064 0,007 0,132 0,139
Peo K30 0,005 0,071 0,076 0,004 0,150 0,154
Peo Keo 0,004 0,091 0,095 0,005 0,136 0,141
Neo Peo K30 0,010 0,063 0,073 0,00 V 0,086 0,094
Neo Peo Keo 0,006 0,057 0,063 0,007 0,082 0,089
Mají také reflexní koronárně-dilatační účinek, zvyšují kapilární oběh a střevní motilitu, zvyšují sekreci trávicích žláz a zlepšují chuť k jídlu.
Máta peprná jako hybrid se ve volné přírodě nevyskytuje. Díky cílenému výběru je uzpůsoben pro pěstování v různých půdních a klimatických pásmech [1,5].
Jak je známo, používání minerálních hnojiv má zvláštní význam pro zvyšování produktivity rostlin, proto v průběhu naší práce bylo jedním z témat, které nás zajímalo, studium vlivu různých dávek minerálních hnojiv na výnos těchto rostlin. léčivé rostliny.
Pokusy byly prováděny podle 14variantního schématu, 4násobné opakování, umístění variant v pozemcích bylo náhodné, celková plocha osetého pozemku byla 28 m2, účetní plocha byla 8,4 m2.
Získaná dvouletá data (tabulka 1) nám umožňují posoudit vysokou schopnost máty peprné a pelyňku hladkého na aplikaci minerálních hnojiv.
V prvním roce pozorování (2002) byl zvláště výrazný vliv dusíkatých hnojiv. U máty peprné tedy bylo zvýšení výnosu z dávky dusíku rovné 120 kg/ha 0,22 t/ha (56,4 % vzhledem ke kontrole) – maximum v experimentu. U pelyňku hladkého bylo dosaženo maximálního nárůstu 0,14-0,15 t/ha u variant: M90PY0, N120P60, I60P90 a N60P1201, což činilo 45,2-48,4 % oproti kontrole. Přidání draslíku nebylo doprovázeno významnými zvýšeními.
Při srovnání výnosových údajů za léta výzkumu lze zaznamenat jejich výrazné rozdíly – v roce 2003 byl výnos máty peprné v průměru 8–10krát vyšší a pelyňku hladkého 10–15krát vyšší ve srovnání se sklizní v roce 2002. Vysvětluje to skutečnost, že v prvním roce po výsadbě byl kořenový systém rostlin ještě špatně vytvořen, což nemohlo poskytnout vegetativní hmotě potřebné ko-
množství minerálních živin pro vytvoření vysokého výnosu zelené hmoty. V roce 2003 (druhý rok života) byly rostliny dobře zakořeněné, což okamžitě ovlivnilo tvorbu úrody.
Trend v reaktivitě pelyňku hladkého na hnojiva byl přitom v průběhu let stejný. Maximálního výnosu tak bylo dosaženo u párové kombinace H90P60 – 0,45 t/ha v roce 2002 a 6,40 t/ha v roce 2003. U této varianty byly nárůsty 45,2 – 62,8 %, resp.
Naopak u máty peprné byl v prvním roce výzkumu pozorován maximální nárůst u varianty M1MP60 (0,22 t/ha) a ve druhém roce u varianty YVDR120 (1,34 t/ha). Zvýšením dávky fosforečných hnojiv na pozadí dusíkatých hnojiv došlo k výraznému zvýšení výnosu máty peprné: M60P30 – 0,91 t/ha, ChLo – 1,0 t/ha, LiuP!Yu – 1,28 t/ha, He0P120 – 1,34 t/ ha. Totéž bylo pozorováno při zvýšení dávky dusíkatých hnojiv na pozadí fosforu: M30RG)0 – 0,72 t/ha, N1PM – 0/ha, NMRG)1,18 – 20 t/ha, N|1,2PM ~ XNUMX, XNUMX t/ha. To je zřejmě způsobeno následným účinkem fosforečných hnojiv.
Pomocí údajů v tabulce 2 můžeme získat vzorec pro výpočet dávek hnojiv (celkem N + + P + K) pro mátu peprnou a pelyněk hladký:
kdea je plánovaný a základní výnos, c/ha, c je návratnost jednotky aplikovaného hnojiva podle výnosu, c/ha.
Získané koeficienty intenzity vlivu každého aplikovaného kg hnojiva na výnos těchto plodin („b“ pro mátu peprnou 0,119 a pelyněk hladký 0,174) charakterizují dynamiku vztahu mezi proměnnými „x“ (dávka hnojiva) a „y“ (výnos plodiny) [2].
Chcete-li určit množství hnojiva pro konkrétní plodinu, měli byste mít údaje získané v našem výzkumu:
— částka zvýšení výnosu (P);
– hodnota „b“ – výnos návratnosti 1 kgd.v. hnojiva;
– součet poměru N:P:K vyvinutého pro dané plodiny a půdní rozdíly.
Pro mátu peprnou ZN+P = 90 a pelyněk IN+P= 150 je poměr mezi N_P= 2:1, součet dílů (£) je 3 (drcený) hN_P= 2,5:1 součet dílů (Z) je 2,5, XNUMX (u pelyňku).
Výše výnosového přírůstku (P) se vypočítá na základě znalosti základního výnosu, tzn. produktivita bez použití hnojiv. V našich studiích lze tedy dosáhnout zvýšení výnosu máty peprné a pelyňku hladkého pomocí hnojiv o 10,7 a 26,1 c/ha.
S potřebnými údaji můžete určit množství živin (D) potřebné k dosažení plánovaného zvýšení výnosu máty peprné (vzorec 1) a pelyňku hladkého (vzorec 2):
Dávka N = 150-60 = 90 kg/ha.
hlouběji propojit pomocí metody statistické analýzy určité dávky hnojiv s výnosem a vlastnostmi půdy. A také pomocí experimentálních dat získaných v konkrétních podmínkách farmy sledovat efektivitu používání hnojiv.
1. Pěstování léčivých rostlin v podmínkách západní Sibiře a středního Kazachstánu / V.B.Zagumennikov, S.E.Dmitruk, T.N.Zagumennikovaidr. – Tomsk, 2001. – 196 s.
2. Ermochin Yu.I. Provozní diagnostika půdy a rostlin „PROD-OMSKHI“ minerální výživy, účinnosti hnojiv, velikosti a kvality výnosu plodin: Monografie / Yu.I. Ermokhin. – Omsk, 1995. – 297 s.
3. Karchametsky A.D. Seskviterpenové laktony rostlin středního Kazachstánu / A.D. Karchametsky, S.M. Adekenov, A.N. Kupriyanov. – Alma-Ata, 1987.
4. Kupriyanov AN. Zavedení pelyňku hladkého v botanické zahradě Karaganda / A.N. Kupriyanov, R.O. Mynbaeva // Aktuální problémy technologie výroby, zpracování léčivých rostlinných surovin a získávání bylinných léčiv: Materiály republikánské vědecko-výroby, konference / Region, vědecký-1foizvodst . centrum terénní medicíny rostlin a fytochemie. — Karaganda, -1993. – str. 36.
5. Khristenko A.F., Zemědělství v suché stepní zóně Kazachstánu/A.F. Khristenko. – Karaganda, 2001.
6. Reprodukce pelyňku hladkého (Artemisia glabella) ve výrobních podmínkách / N.S. Juščenko, V.G. Bondarec, Z.K. Ša-ušekov a další // Aktuální problémy technologie výroby, zpracování léčivých rostlinných surovin a získávání bylinných léčiv: Materiály republikové vědecké -Výroba. conf./Region, research and production. lékařské centrum rostlin a fytochemie. – Karaganda, – 1994. – S. 114-116.
Dávka N = 87 – 30 = 50 kg/ha -60 kg/ha.
Při použití hnojiv v kombinaci N : P : K rovné 1,5 : 1 : 0 lze tedy plánovaná zvýšení dosáhnout s dávkami dusíku 90 kg a fosforu 60 kg a.i. na hektar.
Tento přístup ke stanovení množství hnojiv pro plánované zvýšení výnosu s přihlédnutím k jejich návratnosti („in“) tedy umožňuje
KOZHEVINA Marina Nikolaevna, postgraduální studentka katedry agrochemie.
BELKINA Svetlana Valerievna, vedoucí laboratoře katedry agrochemie. JERMOCHIN Jurij Ivanovič, doktor zemědělských věd, profesor, vedoucí katedry agrochemie, akademik Ruské akademie akciové společnosti, vážený vědec Ruské federace.
Ministerstvo školství Ruské federace, Mordovská státní univerzita pojmenovaná po N.P. Ogarev, Zoologický ústav Ruské akademie věd, Petrohradský svaz vědců provádějí p. 21. dubna až 23. dubna 2005 Ruská vědecká konference
„Aktuální problémy ekologické fyziologie, biochemie a genetiky živočichů“ Oblasti poznání
• Problémy ekologické fyziologie živočichů.
• Problémy ekologické biochemie živočichů.
• Problémy ekologické genetiky živočichů.
• Vliv znečištění životního prostředí na fyziologické, biochemické a genetické parametry zvířat.
• Adaptivní mechanismy ontogeneze.
• Genotoxicita faktorů prostředí.
• Ekologické aspekty populační genetiky.
Adresa: 430000, Saransk, st. Bolshevikskaya, 68, MordSU Přijetí abstraktů (konečné) 25.12.2004
Pelyněk Schmidt Nana je okrasná rostlina. Roste od časného jara do pozdního podzimu. Používá se v krajinném designu parkových a městských oblastí, stejně jako v soukromém zahradnictví.
Pelyněk Schmidt Nana
Charakterizace
Pelyněk Schmidt je odrůda pelyňku, který pochází z oblasti Dálného východu z Ruska a Japonska. V zahradnické kultuře se používá její odrůda zvaná Nana, známá jako Silver mound. Jedná se o nízký polokulovitý polokeř s výhony rostoucími ve svislém směru, hustě pokrytými listy. Listy pelyňku Schmidt Nana jsou tenké a úzké hedvábné chloupky namodralé nebo zelené barvy s odstínem stříbrné (stříbrné), jsou zpeřeně členité, hustě pýřité.
Výhodou pěstování keře pelyňku Schmidt ve volné půdě je jeho rychlý růst, který umožňuje zušlechtit území v krátkém čase.
Výhonky pelyňku tvoří zaoblený keř nebo hustý závěs dorůstající až 0,3 m.
Panikulární květenství pelyňku Schmidtova se nacházejí na vzpřímených stopkách, tvořených drobnými žlutými nebo světle žlutými květy. Doba květu připadá na srpen – září.
Místo pro výsadbu
Pelyněk Schmidt není náročný na kvalitu půdy, plně se vyvíjí na chudých pozemcích, ale s dobrou drobivostí a v úrodných půdách ztrácí kompaktnost, rychle roste. Polokeř, který roste v přirozeném prostředí v polopoušti a poušti, je suchu odolná a zimovzdorná rostlina. Výběr půdy závisí na typu:
- při výsadbě stříbřité odrůdy pelyňku Schmidt se nedoporučuje rašelinová kyselá půda, dobře roste na chudé, neutrální půdě s dobře organizovaným drenážním systémem;
- odrůdy pelyněk Nana se zelenými listy rostou na úrodné a vlhké půdě.
Pro výsadbu pelyněk Nana bude nejlepší místo dobře osvětlené slunečními paprsky, druhy se zeleným olistěním milují stín.
Vlastnosti výsadby a péče
Keř potřebuje řez
V procesu výsadby pelyňku Schmidtova se do výsadbové jámy přidává říční písek, který dodává půdě drobivost nezbytnou pro polokeř. Další organická hmota poskytuje rostlině lepší přežití.
Zalévání se provádí zřídka, hlavně v horkém a suchém počasí.
Se zvýšenou vlhkostí půdy a častým zavlažováním získává pelyněk Schmidtův Silver Mound sytější zelený odstín a zároveň ztrácí svou pubescenci a ztrácí dekorativní přitažlivost.
Keř pelyňku roste na otevřeném prostranství s velkou intenzitou, proto se v procesu péče o něj vyplatí pravidelně ořezávat oddenky. Prořezávání umožňuje dát polokeři tvar kompaktního svěžího polštáře. Omezte růst keře v otevřené půdě umístěním hraniční pásky kolem rostliny nebo pěstováním v samostatných květináčích a nádobách.
Výhonky pelyňku se stříhají na podzim nebo na jaře. Když stopky pokrývají celou rostlinu, květy se odstraní.
Reprodukce
Pelyněk Schmidt se množí semeny, dělením, kořenovými segmenty a řízky. Chovatelské vlastnosti:
- semena pelyňku se vysévají v teplých skleníkových podmínkách v dubnu, následuje ponoření klíčků ve vzdálenosti 7-9 cm do nádob po 1-3 kusech;
- řízky se provádějí od května do července, takže zakořenění nastane před nástupem chladného období, jako řízky se berou mladé a zralé výhonky o délce 7–10 cm;
- reprodukce dělením se provádí každé 2-3 roky k omlazení rostliny, která začíná odumírat v centrální části;
- kořenové segmenty – rozmnožování rozdělením kořenového systému keře vykopaného ze země a vysazením rozdělených částí na nové místo.
Namnožené výhonky se dočasně vysazují na volné písčité půdy a o rok později se vysazují na trvalé místo růstu. V procesu zakořenění řízky nezastíní, jsou zřídka napojeny.
