Jak kopřiva ovlivňuje krev?

Свойства крапивы для крови определяются наличием биологически активных компонентов: витаминов, гистамина, гликозидов, флавоноидов, дубильных веществ и других. Это ценные органические соединения, которые ускоряют обмен веществ и приводятоком, приводятоком Также замечено, что крапив стимлирует кроветворенlání

Jak kopřiva ovlivňuje krev?

Распространено мнение о том, что крапива сгущает кровь. И в связи с этим ее нельзя применять в пищу людям с повышенной свертытьяномоЎ к образованию тромбов, варикозом, атеросклерозом и другими болезнями.

Это представление связано с тем, что в крапиве содержится витамин К (точнее – форма К1: филлохинон), который действительно способствует свертываемости крови при повреждении (ранение, царапина). Однако исследования показали, что существенное влияние на ээ т с с т т т т т т т т т т т Причем скорость свертываемости увеличивается только на треть (60-32,4%).

Что касается водных экстрактов (это суп, чай, отвар), а также листьев и стеблей в свежем виде, то существенного влияния на процессы образования тромбов они не оказывают. Таким образом, крапива не разжижает кровь, наоборот, она сгущает ее. Но это влияние крайне незначительное (за исключением спиртового настоя). Поэтому умеренное потребление крапивы в свежем виде и в блюдах разрешается всем

Pozornost! Pokud pacient absolvuje rehabilitaci po závažném onemocnění (infarkt, mrtvice), je povinen se poradit s lékařem. Přestože kopřiva krev „nezastaví“, vitamin K ji částečně pomáhá zahušťovat.

Složení a hodnota rostliny

Растение включает в себя a ряд других ценных компонентов:

• Vitamíny B;
• vitamín C;
• karoten;
• histamin;
• taniny;
• glykosidy;
• cholin;
• rostlinné bílkoviny;
• celulóza;
• phytoncides;
• guma;
• fenolické sloučeniny;
• stopové prvky (mangan, železo, bor, měď, titan, nikl, chrom, molybden).

Крапивные листья и стебли содержат множество биологически активнныхющющ и и и вщчщщщющющющющ и и вщчщщщющющющющ и вччщщщющющющющ и в вщчщщющющющ и вгччщющющющ и вгччщющющющ и вгчччющющющ и в вгчччющющющ и в вгчччющющющ и в вгччччющющ и в dob

Kopřiva má pozitivní vliv nejen na krev, ale i na další systémy. Díky jeho použití dochází k následujícímu:

• zlepšení metabolických procesů;
• zvýšená imunita;
• stimulace trávení;
• čištění těla od produktů s poločasem rozpadu („toxinů“);
• normalizace hladin glukózy v krvi;
• stimulace chuti k jídlu.

• uklidňující;
• protizánětlivé;
• antikonvulzivum;
• omlazující;
• expektorant;
• mléčný;
• antiseptikum;
• mírný analgetický účinek (na klouby a výše).

Jaké jsou výhody kopřivy pro krev?

Польза травы состоит не только в том, что она способствует свертываемости крови. Листья и стебли содержат биологически активные компоненты, которые ускоряяют овемент Крапива очищает кровь. Ее прием в умеренных дозах:

• stimuluje procesy hematopoézy;
• zvyšuje syntézu protrombinu v játrech, což zastavuje krvácení;
• pomáhá léčit anémii (chudokrevnost – snížený počet červených krvinek).

Indikace pro použití

Благотворное воздействие растения научно доказано, поэтом его прол в в м м м м м м м м м м м в в в в в в в в Листья и стебли крапивы жгучей и двудомной используют для профилактики и лечения разных заболеваний дыхательной, сердечно-сосудистой и других систем организма. Траву применяют

Крапива чистит кровь a укрепляет организм. Поэтому ее можно использовать и здоровым людям для профилактики вирусных инфекций, повышения стрессоустойчивости, предотвращения нарушений обменных процессов.

Způsoby aplikace

Крапиву не применяют для разжижения крови, поскольку она способствует ее сигу. Но в случае с водными формами (сок, отвар, чай) этот эффект мало заметен. Использование растения позволяет укрепить организм, нормализовать обмстен вещоет

Broth

Для приготовления отвара из крапивы берут 1 стакан сырья и заливают 500 мт водатеном Ставят на водяную баню, доводят до кипения и выдерживают на слабом огнем в 15 т. Затем укутывают емкость и настаивают под керамической крышкой 20–2 часа (до полног). Принимают внутрь по половине стакана 3 раза в день перед едой.

Kopřivový odvar si snadno vyrobíte doma

Его можно хранить в холодильнике или в другом прохладном месте максимум 2 днимум.

Для очистки крови и лечения анемии используют свежевыжатый сок двудомной крапий Листья промывают и измельчают, получают сок. Принимают по 1 ч. л. внутрь перед обедом (3 раза в день).

Для приготовления чая используют засушенные листья. Берут 10 г крапивы (1 ст. л.) a заливают стаканом кипящей воды. Накрывают керамической крышкой, можно закутать в ткань. Настаивают в течение трех часов (до полного остывания), затем процеживают. Выпивают чай в течение дня – полстакана утром и столько же вечером.

Есть и другой рецепт: взять 25 г крапивы (2 столовых ложки с горкой) a залиодий 750 Настоять в течение 10 минут, после чего процедить a принимать 8–10 разпа течоние

Pravidla aplikace

Крапива оказывает благотворное воздействие на организз но это н з в в celou ю ю к в в ю ю ю ю ю ю ю ю ю. У травы есть как ограничения, так и противопоказания. Даже у здорового человека может возникнуть индивидуальная. Если появилась аллергическая реакция, прием травяного напитка следует сразутититовекразутититрекравяного напитка следуеат сразутититрекразутитрек

В общем случае она составляет не более 30 дней, реже – до трех до трехжд месяцева (с недерельнедерельнедерельнедерельнедерельнедерельнеже

Kopřivový čaj se užívá denně po dobu jednoho měsíce

Mohu užívat během těhotenství a kojení

Строгого запрета на прием травы во время беременности и в период грудэного всканм Чай из крапивы можно применять даже в третьем триместре, а также сразу после ров. Для вкуса и пользы в него можно добавить мяту, малину, лимон или мед в несеболь

При этом самостоятельно начинать курс нельзя – понадобится консультация врача. Во время грудного вскармливания прием крапивы может спровоцировать аллергирименанугирименану Поэтому использование отваров лучше отложить.

V jakém věku mohou děti

По общим правилам детям можно давать крапиву с двенадцатилетнего возраста. Малыши не нуждаются в этой TRAве. Даже если у ребенка обнаружена проблема со свертываемостью krov.

Omezení a kontraindikace

Прямой связи между крапивой и формированием тромбов (сгустков тромбоцитов.) в в не Но это не означает, что отвар a спиртовую настойку можно употреблять бесконтролол В ряде случае есть ограничения a противопоказания к приему таких средств:

• zvýšené srážení krve;
• selhání ledvin;
• zadržování tekutin;
• nádory;
• nadcházející operace;
• individuální nesnášenlivost k jednotlivým složkám.

Также крапивXNUMX. В этих случаях нужно особенно строго придерживаться рекомендаций врача ичинене не

Závěr

Свойства крапивы для крови в основном связаны только с положительными эффектами. Лекарственная трава способствует очищению, улучшает процессы свертываемости, оимомелажваемости, оиморелажваемости, оиморелажваемости, оиморелажунтию Крапиву не стоит рассматривать как средство от всех болезней. Это только дополнительная мера лечения или профилактики. Если врач установил определенный курс терапии, то приоритетным нужно считать именно е

Článek poskytuje analýzu obsahu chemických prvků v pletivech řady rostlin, které mají hemostatický účinek. Bylo provedeno srovnání kopřivy dvoudomé, která obsahuje vitamín K, s rostlinami obsahujícími třísloviny. Jako objekty srovnání byly použity údaje o rostlinách nepoužívaných jako hemostatika. Byla studována korelace relativních a absolutních úrovní obsahu prvků v rostlinných pletivech z hlediska absolutně suchých surovin. Je třeba poznamenat, že hemostatické vlastnosti kopřivy se objevují na pozadí obsahu makromnožstev draslíku, hořčíku, železa a vápníku. Jiné hemostatické rostliny obsahují vysoké hladiny manganu a železa s nízkými hladinami zinku a mědi. Ve všech zkoumaných závodech byl současně zaznamenán souhlasný nárůst množství mědi a zinku. V kopřivě je pozorována výrazná společná akumulace mědi, zinku, manganu a železa. Chemické složení kopřivy je díky podobnosti metabolických procesů prakticky nezávislé na místě, kde rostliny rostou. Získali jsme poměry hlavních chemických prvků charakteristických pro tyto hemostatické rostliny. Rozdíl v těchto poměrech byl zjištěn pro skupiny hemostatických a nehemostatických rostlin. Ukázalo se, že rozhodující vliv na tvorbu hemostatických vlastností u rostlin mají kvantitativní poměry chemických prvků. Bylo provedeno srovnání údajů o elementárním složení hemostatických rostlin a lidské krve, které umožnilo identifikovat iontové poměry prvků charakteristických pro hemostatické rostliny odpovídající těm v lidské krvi, což nám umožňuje mluvit o možné roli elementární komplex v procesu hemostázy jako určující povahu a intenzitu procesu zástavy krvácení v těle člověka.

1. Rebrov V.G. Vitamíny, makro- a mikroprvky / V.G. Řebrov, O.A. Gromová. – M.: GEOTAR-Media, 2008. – 960 s.

2. Trineeva O.V. Studium složení mikroprvků listů kopřivy / O.V. Trineeva, A.I. Slivkin // Vědecké bulletiny Belgorodské státní univerzity. Série: Medicína. LÉKÁRNA. – 2015. – T. 32, č. 22 (219). – s. 169–174.

3. Produkce biologicky aktivních látek v tkáních urtica dioica l. Na kalovém poli výroby kryolitu / A.A. Gladyshev [a další] // Zprávy o Orenburgské státní agrární univerzitě. – 2012. – T. 4, č. 36–1. – s. 215–218.

4. Alieva S.M., Akhmedkhanova R.R. Využití přírodních rostlinných surovin jako zdroje biologicky aktivních látek při výrobě drůbežích produktů // Materials of the Five international. vědecko-praktické conf. – Vladikavkaz, 2014. – s. 198–200.

5. Strupan E.A. Chemické složení divokých léčivých surovin rostoucích v Krasnojarském kraji / E.A. Strupán, N.N. Tipsina, O.A. Strupan // Bulletin Krasnojarské státní agrární univerzity. – 2008. – č. 1. – S. 124–126.

6. Elementární složení listů jahodníku východního / G.Ya. Mechikova [et al.] // Far Eastern Medical Journal. – 2008. – č. 1. – S. 103–106.

7. Khanina M.G. Elemental composition of agrimonia pilosa ledeb (řepík chlupatý) / M.G. Khanina, M.A. Khanina, A.P. Rodin // Chemie rostlinných surovin. – 2010. – č. 2. – s. 99–104.

8. Ljutiková M.N. Chemické složení a aplikace brusinek a brusinek / M.N. Ljutiková, E.Kh. Botirov // Chemie rostlinného světa. – 2015. – č. 2. – S. 5–27.

9. Terapeutická stomatologie, mikroelementy v tkáních a prostředí lidského těla [Elektronický zdroj]. – Režim přístupu: http HYPERLINK http://terastom.com/mikroelementy-v-tkanyah-i-sredah-ogranizma-cheloveka.html (datum přístupu: 24.02.18).

10. Budko EV, Fedorov EO, Yampolsky LM, Khabarov AA Obsah zinku v přípravku lyofilizovaného choriového gonadotropinu Critical Reviews™ in Eukaryotic Gene Expression, DOI: 10.1615 / CritRevEukaryotGeneExpr. 2017019373 Připravovaný článek.

Problém hemostázy je i přes velký počet hemostatických činidel stále mimořádně aktuální. Anorganické sloučeniny se již dlouho používají jako hemostatická činidla: lapis, zeolit, roztoky solí železa, hliníku, mědi, vizmutu atd. Hemostatika organické povahy představují koagulační faktory, organické kyseliny a jejich komplexy a polymerní struktury. Zároveň platí určitá omezení použití těchto látek, spojená především s možnou nekrózou povrchu rány, nadměrnou trombózou nebo tvorbou nedostatečně hustého trombu. Většina nežádoucích účinků je zbavena hemostatik rostlinného původu, která mají evolučně vyvážené složení organických a anorganických složek. Na základě systémových a samoorganizačních koncepcí nositele Nobelovy ceny I. Prigogina a klasických teorií supramolekulární chemie lze předpokládat existenci určitých souborů chemických prvků, které koordinují skupiny organických sloučenin odpovídající aktivity, která určuje úroveň a povaha homeostázy.

Schopnost přírodních systémů koncentrovat v sobě (vzhledem k prostředí) určité prvky minerální výživy, tvořící specifické organominerální komplexy, je všeobecně známá. Elementární složení rostlin je zastoupeno širokou škálou makro- a mikroprvků, což naznačuje poměrně rozmanité chemické procesy probíhající za jejich účasti. Zároveň existuje vztah mezi akumulací určitých skupin farmakologicky účinných látek v rostlinách a koncentrací mikroprvků. Rostliny produkující srdeční glykosidy tedy selektivně akumulují mangan, molybden a chrom. Alkaloidní rostliny akumulují kobalt, zinek, mangan a méně často měď, rostliny obsahující saponiny akumulují molybden a wolfram a rostliny obsahující terpeny akumulují mangan.

Mnoho výzkumníků se domnívá, že hlavní trendy ve vytváření elementárního složení hemostatických rostlin souvisí s jejich stanovištěm [1]. Soubor prvků zase do značné míry určuje pravděpodobnostní strukturu organokovových komplexů, které poskytují specifičnost rostlinné fyziologie a současně vykazují hemostatický účinek na teplokrevné organismy. Navíc role anorganické složky přírodních hemostatických látek podle našeho názoru není dostatečně posouzena.

Hemostatické rostliny jsou aktivní díky akumulaci vitamínu K a tříslovin. Listy kopřivy mají prokazatelný hemostatický účinek a jsou v Ruské federaci zařazeny jako rostlinná surovina. Organické složky zahrnují taniny (0,4 %); flavonoidy, saponiny, pryskyřičné látky, mastný olej, silice, karotenoidy, organické kyseliny. Léčivé vlastnosti kopřivy určují vitamíny K, C, B, mikroelementy hematopoetického komplexu vápník, měď, železo, mangan, dále vanad, chrom, hliník [2, 3]. Chemické složení Burnet officinalis obsahuje vysoké hladiny tříslovin skupiny pyrogall (13–25 %), které jsou spojeny s hemostatickou aktivitou rostliny, dále kyseliny galové a ellagové, škrob, saponiny, barviva, silice, a flavonoidy. Mezi mikroprvky byla zjištěna koncentrace zinku, niklu, stroncia, selenu a barya.

I přes významné rozdíly v elementárním složení hemostatických rostlin se pokusíme analyzovat vztah mezi souborem mikroelementů a biologickou aktivitou rostlin a porovnat je s elementárním složením lidské krve, což nám umožní dosáhnout cíle naší studie. – identifikace charakteristických mikroelementů komplexů specifických pro lidskou hemostázu.

Byly zpracovány výsledky experimentů různých autorů o studiu chemického a mikroprvkového složení rostlin s výraznou srážlivostí krve a bez ní. Pro objektivizaci parametrů byly použity informace od různých autorů o jednom druhu suroviny. Do skupiny hemostatik byly zahrnuty listy kopřivy dvoudomé [2–4], kapsička pastevecká, řebříček obecný [5], křídlatka, oddenky s kořeny paliny [5]. Do kontrolní skupiny rostlin, které se nepoužívají k zástavě krvácení, patřila bylina violka trojbarevná, bylina třezalka tečkovaná, list jahodníku orientálního [6], kořeny šťovíku koňského, listy aloe vera, řepík [7], listy salvia officinalis, listy brusinek [8 ], borůvkové výhonky. Informace byly získány z vědeckých publikací a volně přístupných internetových zdrojů. Suroviny jsou prezentovány z různých regionů a klimatických pásem naší země. Ve většině studií bylo elementární složení stanoveno hmotnostní spektrometrií.

Analýza mikroprvků nám umožňuje identifikovat téměř celou periodickou tabulku rostlin. Pro zúžení výčtu se zaměříme na ty mikroelementy, jejichž zajištění a jejich poměr hraje důležitou roli v procesu hemostázy. Známá je hemostatická role vápníku a hořčíku, do komplexu mikroelementů ovlivňujících krev patří také měď, železo a mangan. Zinek je kofaktorem mnoha enzymů. Rozbor krve mikroprvků prokazuje významné množství zinku, železa, draslíku, vápníku, mědi, přítomnost hliníku, kobaltu, chrómu, manganu, hořčíku [9].

Vápník, vápník a také v různých rostlinách železo, hořčík nebo mangan, vztaženo na celkový bazén, jsou zahrnuty do skupiny makroprvků. Další dělení prvků podle kvantitativního obsahu nám umožňuje vytvořit další dvě skupiny – se střední úrovní (zinek a měď, a mangan, hořčík nebo železo) a nízkou úrovní (zbytek). Srovnání prvků těchto skupin v jejich zastoupení u rostlin s různou závažností hemostatického účinku je uvedeno na Obr. 1.

Rýže. 1. Relativní množství hořčíku, draslíku, železa, vápníku a manganu (A, B) a manganu, železa, zinku, mědi (C, D) v rostlinných materiálech s hemostatickou aktivitou (A, C) a bez výrazné hemostatické aktivity (B , G). Suroviny s hemostatickou aktivitou: 1 – kukuřičné hedvábí, 2 – listy kopřivy dvoudomé, 3 – listy kopřivy dvoudomé, 4 – bylina z kapsičky pastýřské, 5 – bylina řebříčku, 6 – bylina řebříčku, 7 – oddenek spály s kořeny, 8 – oddenky spály s kořeny, 9 – Polygonum bylina. Suroviny bez výrazné hemostatické aktivity: 1 – listy jahodníku orientálního, 2 – bylina violka trojbarevná, 3 – bylina řepíku chlupatého, 4 – kořeny šťovíku koňského, 5 – listy šalvěje lékařské, 6 – listy brusinky, 7 – výhonky borůvky, 8 – třezalka , Třezalka tečkovaná

V surovinách kopřivy tak bylo podle dvou maximálně odlišných zdrojů (obr. 1, A 2, 3) detekováno více hořčíku s nevýznamným množstvím manganu, v trávě a oddencích surovin obsahujících třísloviny (obr. 1, A 4–9), hořčíku bylo zjištěno nevýznamné množství a mangan lze zařadit mezi makronutrienty. Draslík a vápník jsou významně zastoupeny téměř ve všech vzorcích. Podle jednoho ze dvou zkoumaných objektů řebříček obecný (obr. 1, A 5, 6) a pálenka (obr. 1, A 7, obsahují vysoké množství železa.

Pro srovnávací analýzu byly převzaty informace o elementárním složení rostlin ze skupin různé biologické aktivity, ale u některých z nich byl popsán mírný vliv na srážlivost krve, např. třezalka, šalvěj lékařská a řepík. Suroviny byliny řepík chlupatý a violka trojbarevná (obr. 1, B 3, 2) obsahují více hořčíku než manganu a jsou v tom podobné jako kopřiva dvoudomá. V třezalce tečkované (obr. 1, B byla zjištěna vysoká hladina železa a v šťovíku koňském, šalvějí lékařské a listech brusinek (obr. 1, B 4, 5, 6) draslík a vápník. Srovnání podílů následujících čtyř prvků ukazuje významný rozptyl výsledků analýzy mezi různé autory. Na Obr. 1 (C, D) představuje nejvíce odlišné výsledky výzkumu pro jeden druh suroviny. Některé vzory však lze zaznamenat. Za prvé, pouze kopřiva dvoudomá a kukuřičné hedvábí (obr. 1, B 1, 2, 3) obsahují srovnatelné množství manganu, železa, zinku a mědi. K nim se přibližuje po jednom předmětu pro řebříček obecný a pálenku (obr. 1, B 6, 7), jakož i řepík chlupatý (obr. 1, D 3). Ve většině rostlin převládá buď mangan nebo železo.

U kopřivy dvoudomé ukazuje srovnání absolutního a relativního množství mědi, železa, zinku a manganu pomocí pěti zdrojů poměrně stabilní vztahy mezi těmito prvky a podobné kvantitativní ukazatele u různých autorů. Diagram (obr. 2, A) ukazuje rozptyl až 4 řády pro mangan a 2 řády pro železo, což je zjevně způsobeno zvláštnostmi geografie studovaných objektů. V tomto případě je poměr měď – zinek 1÷3, železo – mangan 2÷1 – 1,5. U kopřivy je pozorována akumulace železa a manganu ve vztahu k akumulaci zinku a mědi, ale zvýšení manganu vzhledem k železu má maximální hodnotu, poté začíná klesat.

Rýže. 2. Poměr (v mcg/kg absolutně suchých surovin) manganu a železa k zinku v kopřivě dvoudomé (A), v rostlinách, které mají hemostatickou aktivitu díky přítomnosti tříslovin, (B) a v rostlinách, které nemají mají výrazný hemostatický účinek (C )

Absolutní hodnoty kvantitativního obsahu zinku u rostlin, které nemají výrazný hemostatický účinek (obr. 2, B) ve srovnání s kopřivou dvoudomou, jsou 2, respektive 4krát nižší a množství železa obecně ne procházejí velkými změnami mezi druhy a skupinami (obr. 2, B, C). U všech studovaných rostlin byla zjištěna poměrně stabilní pozitivní korelace mezi hladinami zinku a mědi. U rostlin, které nemají hemostatickou aktivitu, je pozorována negativní korelace v nárůstu zinku vůči železu, u hemostatických rostlin obsahujících taniny je podobný poměr pozorován u dvojice „mangan a železo“. Tento vzorec je jasně viditelný při analýze minerálních složek identifikovaných různými autory pro jeden typ suroviny.

Jak je známo, chemické složení tkání všech živých organismů je reprezentováno poměrně stabilní sadou prvků. Draslík, hořčík, železo a vápník jsou v lidské krvi a svalech přítomny ve srovnatelném množství. Dalšími nejvíce zastoupenými prvky jsou zinek (pro svaly), železo, mangan, měď. Poměry prvků nejbližší lidské krvi jsou přítomny v rostlinách, které mají hemostatickou aktivitu – kopřiva, spálenina a řebříček. Do této skupiny patří suroviny řepík chlupatý, orientální jahodník a violka trojbarevná.

Rostliny akumulují chemické prvky a slouží jako nejlepší přírodní zdroj přírodního komplexu životně důležitých prvků s cennými skupinami biologicky aktivních látek. Kopřiva se od ostatních zkoumaných rostlin odlišuje vysokými absolutními hladinami draslíku a vápníku, hladina hořčíku dosahuje 30 %, což ji odlišuje mezi hemostatiky, ale není výjimečné mezi ostatními skupinami rostlin. Hořčík je obsažen v chlorofylu listů, ale není přítomen ve všech typech surovin obsahujících listy. U kopřivy dvoudomé je pozorováno rovnoměrné zvýšení mědi a zinku, obsah manganu je na mikroúrovni a slabě koreluje s akumulací mědi, zinku a železa. Poměr „hematopoetických“ prvků Cu – Zn – Mn – Fe v kopřivě je 1÷3÷10÷18. „Normální“ distribuce těchto prvků ve svalové tkáni je 1÷20÷10÷15.

Předpokládá se, že hemostatický účinek kopřivy je založen na synergickém působení vitaminu K a vápníku v důsledku kombinovaného účinku na aktivaci systému srážení krve. Chemické složení kopřivy je díky podobnosti metabolických procesů prakticky nezávislé na místě, kde rostliny rostou. To nám umožňuje předpokládat v pletivech kopřivy dvoudomé a některých dalších rostlin přítomnost strukturně podobných organokovových komplexů, které mají hemostatický účinek na teplokrevné organismy. Tyto organokovové struktury jsou schopny tvořit tzv. „elementární“ pufrovací systém, jehož roli v procesu hemostázy je třeba ještě posoudit. Moderní studie biologicky aktivních sloučenin – enzymů, hormonů – v nich potvrzují přítomnost souboru kationtů v určitém poměru, včetně kationtů nalezených ve sloučeninách, které nebyly dříve považovány například za kovové komplexy [10].

Studie ukázala, že kvalitativní elementární složení hemostatických a nehemostatických rostlin je obecně podobné. Kvantitativní poměry chemických prvků ovlivňují hemostatické vlastnosti rostlin. Iontový poměr prvků v řadě hemostatických rostlin odpovídá poměru v lidské krvi, což nám umožňuje mluvit o možné roli elementárního komplexu v procesu hemostázy.