Herbicidy: definice a účel, klasifikace léčiv, doporučení pro použití

Herbicidy jsou přípravky používané k hubení plevelů (zejména travnatých). Název je odvozen od „bylina“ – „rostlina“ a „cide“ – ničit, sémantický překlad definice znamená, že ničí rostliny.

Klasifikace herbicidů

Obsah

Klasifikace herbicidů napomáhá správnému výběru přípravku s přihlédnutím k systému podřízených skupin na základě mechanismu účinku, chemického složení, způsobu aplikace, trvání účinku atd.

Klasifikace herbicidů

Klasifikace herbicidů podmíněně definuje několik skupin:

  • podle jmenování;
  • podle spektra účinku / selektivity;
  • podle chemické struktury / účinné látky (hlavní skupina);
  • schopností pohybovat se po rostlině;
  • podle načasování úvodu;
  • podle způsobů aplikace;
  • podle způsobu průniku do rostliny;
  • podle formátu vydání / přípravné formy;
  • podle délky působení;
  • podle mechanismu účinku (hlavní skupina).

Jeden lék je současně v několika klasifikačních skupinách.

1) po domluvě

  • HERBICIDY VLASTNĚ – přípravky, které hubí plevel;
  • ARBORICIDY – látky určené k inhibici keřové vegetace a stromů;
  • ALGAECIDY – prostředky účinné proti vodní vegetaci.

Některé léky mohou mít současný účinek ve 2 nebo více směrech.

2) podle spektra účinku (selektivita)

  • HERBICIDY NEPRŮBĚŽNÉHO PŮSOBENÍ – mají škodlivý vliv na jakoukoli vegetaci, používají se při ošetřování sportovišť, závlahových kanálů, krajnic silnic, železničních tratí apod.
  • SELEKTIVNÍ HERBICIDY (selektivní) – selektivně poškozují rostliny, používají se při pěstování plodin. Který. zase se dělí na ŠIROKÉ SELEKTIVNÍ (např. triazinové deriváty v porostech kukuřice inhibují růst mnoha plevelů, dvouděložných i jednoděložných) a Úzce SELEKTIVNÍ.

3) podle chemické struktury / účinné látky

  • ARYLOXYALKARBOXICKÉ KYSELINY – nejpoužívanější léky, působí pouze na dvouděložné
  • DINITROANILINS – potlačují jednoleté jednoděložné a dvouděložné plevele, málo účinkují na trvalky
  • KARBAMATY jsou deriváty kyseliny thiokarbamové. Účinné látky – desmedifam, fenmedifam, prosulfocarb.
  • DERIVÁTY DIPYRIDILYUM – mají nevybíravý kontaktní účinek na rostliny. V místech kontaktu s rostlinami přípravky ničí pletiva a rychle (během 2-4 dnů) způsobují úhyn rostlin. Léčivou látkou je diquat. Používá se k sušení rostlin za účelem usnadnění sklizně brambor, slunečnice nebo proti nežádoucí bylinné vegetaci v uličkách lesních plodin.
  • PYRIDINOVÉ DERIVÁTY jsou kontinuální herbicidy. Picloram je jedinou látkou z této skupiny, která je dnes schválena k použití.
  • DERIVÁTY TRIAZINŮ (1,2,4-triazinony a 1,3,5-triazinony) jsou selektivní herbicidy proti dvouděložným plevelům. V současné době jsou schváleny k použití přípravky na bázi metamitronu a metribuzinu.
  • SULFONYLUREAS — široce používané, širokospektrální herbicidy mají vysokou biologickou aktivitu, vysokou selektivitu, systémové dlouhodobé působení a odolnost v biologických médiích.
  • SLOUČENINY ORGANOFOSFORU – v současné době široce používané. Patří mezi ně glyfosát, který úspěšně ničí vytrvalé oddenkové plevele (rákos, pýr, svlačec, pampeliška, euforbie, heřmánek aj.)
  • CHLOROACETANILIDY (amidy, chloracetamidy) jsou selektivní půdní herbicidy, aplikované před setím nebo klíčením plodin. Toxický pro trávy a dvouděložné plevele.
READ
Jak nakrmit včely na zimu

4) schopností pohybovat se po rostlině

  • KONTAKT – způsobit poškození v místě kontaktu.
  • SYSTÉMOVÉ – pronikají do rostliny a šíří se orgány s prouděním mízy, což způsobuje celkovou lézi.

5) podle načasování úvodu

  • PREEMISNÍ – ošetření lze provádět před, během nebo po setí
  • POST EMISE – zpracování se provádí současně s výskytem prvních výhonků, během odnožování rostlin a když plevel dosáhne určité výšky (asi 5-15 cm).

6) podle způsobu aplikace

  • LISTOVÉ HERBICIDY – používají se v boji proti vegetativním rostlinám, aplikují se na nadzemní části – výhonky, listy atd. Ošetření se obvykle provádí postřikem.
  • KOŘENOVÉ (PŮDNÍ) HERBICIDY – aplikované do vlhké půdy v granulích nebo závlahou, vč. odkapávat

7) podle způsobu průniku do rostliny

Kontaktní přípravky se vyznačují nízkou pohyblivostí v rostlinách, takže dovnitř prakticky nepronikají. K absorpci systémových herbicidů dochází buď prostřednictvím listů, nebo prostřednictvím kořenů v závislosti na způsobu aplikace a účinné látce.

Jakmile se účinná látka dostane na povrch listu, může:

  • zůstat na povrchu (síran železnatý),
  • rozpouští se ve vosku na kůžičku (aromatické oleje),
  • proniká do vodné fáze epidermálních buněk (bromoxynil),
  • pronikají do floému přes symplast (2,4-D).

Během kořenové aplikace jsou systémové herbicidy adsorbovány kořenovými vlásky a poté se pohybují proudem akropetální tekutiny.

Většina moderních herbicidů působí na rostliny prostřednictvím enzymových systémů.

8)podle formátu vydání / formulace

Herbicidy se vyrábějí jako smáčitelné prášky, granule, emulzní koncentráty a suspenzní koncentráty.

9) podle délky působení

  • až 1 měsíc (2.4-D, glyfosát, 2M-4X, Phenmedifam)
  • 1-3 měsíce (Bentazon, Prometrin)
  • 3-6 měsíců (Isoproturon)
  • 6-12 měsíců (Dicamba, Lenacil)
  • Více než 12 měsíců (Pikloram, Metribuzin, Prometrin, Picloram)

10) podle mechanismu účinku (hlavní klasifikace herbicidů)

V závislosti na mechanismu účinku jsou aktivní složky herbicidů:

  • zničit buněčné membrány;
  • inhibovat tvorbu aminokyselin;
  • vykazují účinek podobný hormonům;
  • inhibovat syntézu tuků;
  • inhibovat fotosyntézu;
  • inhibovat tvorbu pigmentů;
  • inhibují meristematickou mitózu.

Jiné, méně početné léky mají jiné mechanismy účinku: narušují transport auxinů, potlačují tvorbu celulózy nebo mají nevysvětlitelné vzorce působení na rostliny.

Tato klasifikace herbicidů je podmíněná a může se měnit.

Mechanismy účinku herbicidů

Například sulfonylmočovina a imidazolinony zastavují produkci některých aminokyselin (leucin, isoleucin, valin) v chloroplastech blokováním enzymu acetolaktátsyntázy.

READ
Hrozny Krasa Severa: popis a charakteristika odrůdy, pěstování, klady a zápory

Aplikace je nejvíce opodstatněná v počátečních fázích růstu plevele. Po vstřebání kořeny a listy mají herbicidy podobné hormonům toxický účinek na rostliny.

Vlastnosti tohoto účinku nejsou známy u všech herbicidů. V některých případech se pod vlivem léků spustí proces tvorby ethylenu, který způsobí inhibici růstu v délce výhonků nebo kořenů.

Současně se rostlinné buňky zvětšují a nemají čas ukládat živiny.

Zpravidla je inhibována acetyl-koenzym-A karboxyláza, která je odpovědná za počáteční fáze tvorby molekul mastných kyselin. V důsledku porušení jejich syntézy je sekundárně inhibována tvorba buněčných membrán.

Systémové inhibitory fotosyntézy pronikají xylémovým proudem přes kořeny do rostliny a přecházejí do chloroplastů, kde narušují protein elektronové transportní sítě a vstupují s ním do chemické reakce.

Karotenoidy předávají světelnou energii chlorofylu a chrání jej před fotooxidací, proto při narušení jejich tvorby chlorofyl zbarvuje a ztrácí své základní vlastnosti.

Dinitroaniliny inhibují pozdní fáze procesu mitózy a zastavují tvorbu tubulinového proteinu, který se skládá z mikrotubulů zapojených do procesu segregace chromozomů během buněčného dělení. V důsledku toho se opožďuje růst kořenů, narušuje se výživa rostlin a odumírá plevel.

Rating
( No ratings yet )
Like this post? Please share to your friends:
Leave a Reply

;-) :| :x :twisted: :smile: :shock: :sad: :roll: :razz: :oops: :o :mrgreen: :lol: :idea: :grin: :evil: :cry: :cool: :arrow: :???: :?: :!: