Dobře krmený (nasytit, někdy eve) se nazývá slazená voda (s medem, méně často s melasou nebo cukrem) nebo medový odvar z vody. Ve slovnících moderního ruského jazyka je toto slovo doprovázeno značkou „zastaralé“ a nyní se téměř nikdy nepoužívá.
Sita hrála v životě Slovanů důležitou roli. Často se konzumoval s želé, přidával se přímo do pokrmu nebo se zapíjel. “Jedí želé a kutyu s plným jídlem.” Na sladinové sytosti Dali medový perník. Včely dostávají dostatek potravy s různými příměsemi.“ Syta se používala i při přípravě medového kvasu a dalších nápojů. Tento nápoj byl široce používán při pohřebních obřadech. Takže satia byla jedním z nejdůležitějších produktů pohřebního jídla (společně s kutyou, želé, palačinkami). Sita byla také považována za nápoj mrtvého: východní Slované měli po pohřbu zvyk nechat na stole dostatek jídla pro duši zemřelého: „Po pohřbu hlídají stařenky celou noc nad duší zemřelého. , pokládání jídla na stůl; věřili, že duše přiletí v podobě mouchy a vypije nápoj pro ni připravený.“ Bělorusové polévali jejich hroby na Radunici vodkou a medem. Satia tedy není obyčejný nápoj: jednak slouží jako koření, „omáčka“ k nekvašeným jídlům (želé, kutia), jednak je to kultovní nápoj. Pravděpodobně se sata nekonzumovala jako každodenní nápoj (jako např. kvas), ale hrála velmi důležitou ceremoniální roli. Sytost byla tedy jedním z ústředních, stěžejních potravinových produktů Slovanů, zaujímala důležité místo nejen v hmotné, ale i v duchovní kultuře.
Lidé říkali: „Čuchlý med je med, syt je oslazený medem, loupaný med je dvakrát zkvašený“.
Etymologický rozbor slova nasytit nám umožňuje přiřadit jej ke staré vrstvě slovní zásoby. Stará ruská sytost byla poprvé zaznamenána v 6505. století. v „Příběhu minulých let“ pro 997 (XNUMX): „Lidé jsou naplněni jídlem a plný ze studny, vdasha Pečengom; Když přišli, vzali všechno, co se stalo.” Toto slovo se také nachází v „Walking through the Three Seas“ od Afanasyho Nikitina (1466–1472; Trinity List z XNUMX. století): „Ale ani jste nepili víno, ani jste nebyli sytí.“ Slovo nasytit je zaznamenáno ve Slovníku Ruské akademie: „Fed, you s. a. Voda, ve které je rozpuštěný med.“ Je pozoruhodné, že v tomto slovníku je sytost uvedena ve slovníkovém hesle věnovaném podstatné jméno plástev: sbližování těchto dvou slov je pravděpodobně způsobeno tím, že se někdy místo medu do sytosti přidávaly plástve, a také snadno odlišitelná společná sémantická složka „med“. Slovo se odráží v Dahlově slovníku: „Fed“. voda s medem, medový nálev, vařený med na vodě.“
Podstatné jméno satiated je běžné slovanské, s podobným ruským významem je přítomno v mnoha dalších slovanských jazycích. Ve východoslovanštině: ukrajinské síto, běloruské syta; v jihoslovanštině: srbské sita; v západoslovanštině: polsky syta. Slovo sati nemá obecně přijímanou etymologii.
Napovídá to jeho sblížení s přídavným jménem dobře krmenýs tím však někteří badatelé nesouhlasí. Přídavné jméno satiy (syt, -ta, -to) ve tvaru satiy nacházíme v XNUMX. století. Toto slovo je zaznamenáno ve staroslověnském slovníku: „plný, ыи adj. dobře živený: hlazení sija nenasytná, dokonce více než spokojená se svými (rukopis Suprasl)“.
Ve Slovníku Ruské akademie má slovo „dobře živený“ dva významy:
1. Spokojený s jídlem.
2. Obézní, tlustý, tlustý.
V Dahlově slovníku najdeme již 3 významy:
1. Kdo se dosyta najedl, hlad ukojil, dosyta se najedl.
2. O zvířeti: obézní, tlusté, dobře živené.
3. Hojný, plný, spokojený.
Nářeční slovníky kromě výše uvedeného dávají ještě několik významů: „velký, dobrý“ „zasvěcený v kostele (o vodě)“; „o vodě: plná, což znamená takový vzestup vody v řece Oka, kdy pokrývá všechny mělčiny, umožňuje plavení lodí s nákladem, a přitom se vůbec nevylévá z břehů“; “výživný, tučný”
Přídavné jméno dobře živený je běžné slovanské, zastoupené téměř ve všech slovanských jazycích: ukrajinština sitiy „1) utišit hlad; 2) vykrmený, tlustý; 3) výživné, sytící; 4) přeloženo: bohatý – o lidech; 5) (o půdě) úrodná, obilná, tučná“; Běloruský dobře živený „1) dobře živený, nehladový; 2) tuk”; srbský sit, i, a, o „1) dobře živený; 2) uspokojující“; bulharské sit, a, o; a „plné“; Polské syty “1. dobře živený 2. nasycený 3. uspokojující 4. bohatý“; České syty „1. výživný 2. výživný, výživný 3. šťavnatý, světlý, hustý“ atd.
Původ slova nasytit se od přídavného jména nasytit se zdá docela pravděpodobný. Slovotvorný model vypadá takto: sytъ → syta voda → vypuštění podstatného jména, substantivizace přídavného jména → syta. Ze sémantického hlediska by výše popsaný proces mohl probíhat takto: „plný, vyživený, nasycený“ (sytъ) → „nasycený, nasycený [medovou] vodou“ (syta voda → syta). Spektrum významů dostupných pro toto slovo ve slovanských jazycích a dialektech nám umožňuje definovat význam přídavného jména sytъ nikoli jako „plný“, ale jako „plný, nasycený“.
Běžné slovanské *sytъ nemá obecně přijímanou indoevropskou korelaci. Nejběžnější je jeho konstrukce k indoevropskému kořenu *sā-, *sə- s významem „nasytit, uspokojit“ – podobný pohled je prezentován např. ve slovníku Yu.Pokorného. Z tohoto kořene pochází sanskrtské a-si-n-vá-, ásinvan, „nenasytný“; Arménský at-ok’ „plný, dospělý“, hač, hačoy „plný, docela“ (z *sadįo-). Významný počet odvozenin v řečtině: άεται „uspokojit se“ (z *sə-įō); Aor. Inf. άσαι „uspokojit, naplnit se; ά-ατος (*ņ-sə-tos), „nenasytný“, άδην (boiotsky άδαν) „až ke spokojenosti, dost“; άδα „saturace“; αδη-φάγος „obžerský“; αδινός „hustý, dostatečný“; αδρός „hustý, zralý“; Liparské άσα, iónské άση „sytost, smutek“, odtud slovesa ασάομαι „plný, cítím se znechucen“, ασάω „přesycený“.
V latině je kořen *sā-, *sə- zastoupen v příslovci stačí “dost” a v přídavném jménu satur “plný”. V keltských jazycích jsou zaznamenány staré irské sāith (*sāti-) „plnost“ a sāithech „dobře živený“; v germánštině – gótštině sōþa „saturace“ a saþs „dobře živený“; staroislandské sađr „dobře živený“, stejně jako starosaské smutné „dobře živené“, starohornoněmecké sat a staroanglické sæd s podobným významem – odtud angl. smutný “utrápený, vážný”. Germánské jazyky mají také slovesné útvary – staroislandské seđja „uspokojit“, starohornoněmecký satōn a středohornoněmecký seten, nastavené „uspokojit“, stejně jako staroanglický sadian „naplnit“.
V pobaltských jazycích – litevsky sόtis „nasycení“, sōtùs „plné“ a sόtinti „uspokojit“. Ve stejné řadě Yu Pokorny také klade staroslovanské sytъ „dobře živený“, přičemž však upozorňuje na nejednoznačnost původu „y“ v kořenech.
Předpoklad o možném původu obecného slovanského *sytъ z indoevropského kořene *seu- je uveden v etymologickém slovníku P.Ya. Černykh. Podívejme se na tuto hypotézu podrobněji. Indoevropský kořen seu-/seųə/sū- znamená „šťáva, vlhkost“, tento kořen v indoevropských jazycích je obvykle zastoupen ve slovesech s významem „vylučovat šťávu; mrholit, téct“ a u podstatných jmen s významem „šťáva“. V řečtině je tedy zaznamenáno sloveso ύει „prší“ (1 litr ύω z *sū-įō) a podstatné jméno υετός „silný déšť“ (*suų-etos). Varianta kořene *sū- je zastoupena v albánštině shi „déšť“ a v tocharštině švédštině „déšť“.
Ve staré indickém jazyce je zaznamenáno sloveso sunōti (avestský hunaoiti) „vymáčknout, vymáčknout“ a slovesné podstatné jméno sávana-m, savá-m „vymáčknout soma“, ze stejného kořene podstatné jméno sōma- (avestský hauma-) „ soma“.
V germánských jazycích je tento indoevropský kořen zastoupen především v nominálních útvarech: starohornoněmecké sou „džus“, staroanglické séaw „džus“, islandské söggr „mokrý“. Kořen se také vyskytuje v keltských jazycích, jako je stará irština suth “džus, mléko”.
Kořen *seu- s formantem -d- (seu-d-) je zastoupen ve staré angličtině be-sūtian „znečišťovat“, vestfálsky sot „půdu“, stejně jako staroislandské sūt „péče“ a sÿta „smutek“ . Ve tvaru seuk-, sǖk- a seug-, sǖg- je kořen fixován v latině sūgō, -ere „sát“ a sūcus „šťáva“.
V germánských a keltských jazycích jsou podstatná jména s významem „džus“ široce zastoupena: cymrské sugno, středobretonské sunaff, novobretonské suna, středohornoněmecké suc, soc. Slovesa jsou také dobře zastoupena: stará angličtina sūcan “sát”, holandský zuiken “sát”, staroanglický socian (*sukōn) “namáčet, absorbovat”; staroislandské sūga (sjūga) „sát“ a slovesné podstatné jméno sog „sání“; Starohornoněmecký a starosaský sūgan „sát“. Ze stejné varianty kořene staroanglické sogeđa m. “doušek”; lotyšský sùkt „sát“; staropruský suge f. “déšť”.
Formantem -l- je kořen zastoupen v řeckém ύλη “špinit, bláto”, υλίζω διυλίζω (divlízo) “filtrovat, čistit”; staroindická sūra — „opojný nápoj“; súrā „silný alkoholický nápoj“; litevské a lotyšské sulà „tekoucí míza stromů“; Staropruské sulo „sražené mléko“; staroanglické sulwian „znečišťovat“, starohornoněmecké sullen „znečišťovat“, novohornoněmecké sühlen „špinit“, suhlen „válet se v bahně“; Gotický bi-sauljan „skvrnit“, norská søyla „slintat“.
V uniformě seup-, seub- root obvykle označuje hustou tekutinu, něco mezi nápojem a jídlem, stejně jako sloveso označující proces konzumace tohoto jídla/nápoje. Například ve staroindické sǘpa- „vývar, polévka“; staroislandské sūpa, staroanglické sūpan „sip“, starohornoněmecké sūfan „sip, drink“; starohornoněmecké sūf, středohornoněmecké suf, sof „polévka“. Stejný význam ve více či méně transformované podobě uvádí staroanglický sype m. „sání“, staroislandské sopi „sip“ a anglosaské sopa „sip“.
Plný stupeň kořene ve starohornoněmeckém souf „polévka“, staroislandská omáčka „podmáslí“; staroanglická sopp “kousky namáčené”, středoholandská a středohornoněmecká soppe, suppe, starohornoněmecká sopha, soffa “vývar, namočené kousky, sediment”; Gotický podvozek „do sezóny“.
Pokud jde o slovanské jazyky, obvykle sъs-ọ, -ati, Iter jsou vysledovány k indoevropskému kořeni *seu-. sysati “sát” (možná z *sup-s-). Kromě toho by zde pravděpodobně mělo být zahrnuto i podstatné jméno šťáva.
Přídavné jméno *sytъ, které nás zajímá, by se dalo utvořit z indoevropského kořene *sū-. Tato hypotéza je z fonetického hlediska konzistentní, ale sémantická souvislost mezi významy kořene seu-/seųə/sū- „šťáva, vlhkost“ / „vylučovat šťávu“ vyžaduje objasnění; mrholit, proudit“ a význam přídavného jména *sytъ „najedený, vyživený“. Sémanticky související s jídlem/procesem stravování mohla být jak verbální, tak jmenná složka původního indoevropského významu.
Sémantický přechod „džus, vlhkost“ → „tekutá potrava“ je rozšířený v indoevropských jazycích, a to i mezi deriváty příslušného kořene (viz skupina slov sahající až k *seup-, *seub-). Podobný sémantický model funguje v ruském jazyce mezi deriváty stejného kořene *seu-/*sū-: řada názvů potravin je tedy odvozena od podstatného jména šťáva, jako je sochivo „kaše se šťávou ze semen“, sochni ( nářeční) „čerstvé placky vyrobené z konopné šťávy“, sokovenya (nářeční) „palačinky s kvasem“. Není pochyb o možnosti sémantického přechodu „sát“ → „vstřebávat jídlo, nasytit se“. Prvek výživy je obsažen v sémantice samotného slovesa sát, někdy vystupuje zřetelně do popředí, např. ve středohornoněmeckém söugen „kojit“.
Nejpravděpodobnější se tedy jeví hypotéza o původu obecného slovanského *sytъ z indoevropského kořene *seu-/*sū-. Taková etymologizace adjektiva satiy činí jeho spojení s podstatným jménem satiated ještě spolehlivější. Sémantickou historii těchto slov lze znázornit jako model: „šťáva, vlhkost / vylučovat šťávu“ (indoevropské *seu-/*sū-) → absorbovat šťávu / tekutou potravu (indoevropské a případně i běžné slovanské sloveso s významem „ sát”) → nasytit, nasytit se (slovanské *sytъ) → nasycená voda nebo voda, která tě nasytí (syta voda → syta).
2. Jídlo, krmivo, jídlo. Vesnice Volchya (vykřikující; obvykle ve vztahu ke koním a psům). * Malyuta se zlobí na koně. – Ach, ty vlčí dosyta, pytle na trávu! (A.K. Tolstoj).
(cyperus), rod vytrvalých, méně často dvou- nebo jednoletých bylin z čeledi ostřicovitých. Přes 300 druhů (včetně papyru, chufa), v tropických, subtropických a mírných pásmech; v Rusku existuje několik druhů, hlavně na jihu; některé jsou plevelem v plodinách rýže a bavlny.
SYT (cyperus) (Cyperus), rod bylin, hlavně vytrvalých rostlin z čeledi ostřicovitých (cm. OSTŘICE) Více než 400 druhů, v tropech, subtropech, méně často v mírných pásmech, na nadměrně vlhkých stanovištích.
Známý papyrus (cm. PAPYRUS) (C. papyrus), ze kterého staří Egypťané vyráběli stejnojmenný materiál pro psaní, stavbu lodí atd. Na papyrusových lodích „Ra“ expedice T. Heyerdahla (cm. HEYERDAHL Tour) v letech 1969 a 1970 překročil Atlantik z Afriky na ostrovy Střední Ameriky.
Jedlé sati nebo chufa (cm. CHUFA), mandle mletá (C. esculentus) se pěstuje jako potravinářská rostlina. Plevel kulatý (C. rotundus) je jedním z nejškodlivějších kosmopolitních plevelů. Na proutí se používají stonky řady druhů sativy.
V místnostech a sklenících pěstují střídavolistou rostlinu (C. alternifolius), pocházející z Madagaskaru (v květinářství je latinský název cyperus). Stonky až 1,5 m na výšku, listy lineární, shromážděné na koncích stonků v jakési růžici nebo přeslenu. Květy jsou nenápadné, hnědozelené, v paždí převislých latovitých květenstvích.
V kultuře od roku 1893. Známé jsou zahradní formy s bílými listy nebo listy pokryté bílými pruhy. Používá se k dekoraci bazénů a akvárií. Milující světlo a vlhkost. Množí se semeny, vrcholovými řízky a dělením keře.
Rod nese starořecký název této rostliny.
Encyklopedický slovník . 2009
užitečný
Podívejte se, co je „fed“ v jiných slovnících:
nasytit – nasytit, a. ruský pravopisný slovník
nasytit – nasytit / . Morfeme-pravopisný slovník
nasytit — KRMENÍ: Vlčí ořech, arch., lid. – Invektivní apel, často na cizince. “Je to pro ně špatné, tihle Tunguové!” Srazme vlka na kolena před Matkou Rusí! (1. 264) . Slovník trilogie Panovníkův statek
nasytit – chufa, rákos, papyrus, tsiperus Slovník ruských synonym. nasytit podstatné jméno, počet synonym: 11 • jídlo (133) • jídlo (. Slovník synonym
KRMIT – (cyperus) rod vytrvalých, méně často dvouletých nebo jednoletých bylin z čeledi ostřicovitých. Přes 300 druhů (včetně papyru, chufa), v tropických, subtropických a mírných pásmech; v Rusku existuje několik druhů, hlavně na jihu; nějaký plevel v plodinách. . Velký encyklopedický slovník
saty – a. zastaralý 1. totéž jako sytost 2. totéž jako sytost 3. To, co zasytí; jídlo, jídlo, jídlo. Efraimův výkladový slovník. T. F. Efremová. 2000 . Moderní výkladový slovník ruského jazyka od Efremové
KRMIT – (Cyperus), rod bylin čeledi. ostřice Květy jsou oboupohlavné, ve zploštělých kláscích, shromážděných v květenství deštníkovitém nebo hlavátkovém. Více než 300 druhů v tropických, subtropických a vzácně mírných pásmech. V SSSR je 14 druhů, hlavně. na jihu. S. round (S. rotundus) . Biologický encyklopedický slovník
saty — Tento výraz má jiné významy, viz Syt (významy). ? Otrávený. Wikipedie
KRMIT – Táhni, dokud se nenasytíš. Kar. Zažít, projít mnoha strasti a neštěstí. SRGK 4, 506. Vlčí výplň. Psk. Otruby. O tvrdohlavém zvířeti (zejména o koni). SPP 2001, 73. /em> Vzniká zkrácením výrazu často používaného jako urážlivé epiteton podle. . Velký slovník ruských rčení
nasytit – já a; a.; trad. adv. 1) Sytost; sytosti. * Příliš mnoho jídla škodí břichu (poslední) 2) Jídlo, jídlo, jídlo. Vlčí výplň. (vylučovací; obvykle ve vztahu ke koni a psu) II a; a. = cyperus . Slovník mnoha výrazů
