S přihlédnutím k tomu, že budete muset na podzim zase odjet, co je lepší po sklizni zasadit, aby pozemek nezůstal ladem?
Pokud znovu zasejete pšenici, jak to ovlivní sklizeň?
Slyšel jsem, že ve stejné oblasti je třeba nahradit zeleninu, ale co obiloviny? Prosím řekni mi.
Na velkochovech se po sklizni strniště ihned loupe a po vyklíčení plevele se provádí podzimní orba. Na jaře se vysévá ječmen nebo jiné jarní plodiny. Ozimé plodiny se nevysévají přes ozimé plodiny.
Hořčičná semínka můžete ihned po sklizni rozsypat na malou plochu, zavlékat je a zalévat, pokud je sucho. Na jaře zaorejte a zasejte nebo zasaďte jakoukoli plodinu. Hořčice na podzim utopí všechen plevel a ochrání půdu.
Navíc můžete pod hořčici aplikovat hnojiva a len je převede z minerální do organické formy. Zvýší se úrodnost a zlepší se struktura půdy. Bude měkká a snadno zpracovatelná a pro rostliny budou dobré podmínky pro růst.
Po pšenici se strniště oloupe, za 2 týdny zaorá, brzy na jaře zaryje, kultivuje a zaseje hořčicí. Dozraje a dá se vymlátit, aby se získala hořčičná semínka. A pak můžete před zimou znovu zasít pšenici nebo žito. Hořčice zlepší zdravotní stav půdy a nedojde k houbovým chorobám. – Před 4 lety
Ne. Tato možnost není vhodná – na jaře nebudu poblíž místa.
Jak tomu rozumíte: „rozsypte hořčičná semena ihned po sklizni a zavlažte je“? Co tím myslíš, že nemusíš orat? Ve vesnici, kde je problém s půdou. Tam přijíždí traktor, který orá, ze sousední oblasti.
Jakou plodinu lze zasadit po hořčici v první možnosti (v odpovědi, ne v komentáři)?
Taková je situace. Nevím, kdy budu moci být poblíž místa. s největší pravděpodobností začátkem léta, ale možná i dříve. Pokud na začátku léta – konec června, pak s největší pravděpodobností – až do podzimu. A když na jaře, tak ne na dlouho. Co doporučujete v takových případech dělat?
A ještě jedna věc: co znamená „oloupat strniště“?
Promiň, ale ještě nejsem vesničan, takže v těchto termínech je to čajová konvice. – Před 4 lety
30 akrů lze zpracovat pojízdným traktorem, proč jezdit traktorem. Jen nechápu, jak sklízíte tu pšenici, nemáte taky kombajn? A která zóna, severní nebo jižní? Samozřejmě jde o lehkomyslný postoj k Zemi, ale je potřeba se projevit alespoň u zpracování půdy a setí a poté u sklizně a posklizňového zpracování. Peeling – kypření vrchní vrstvy půdy pro povzbuzení plevele.
Nemůžete každý rok sázet pouze ozimé plodiny. Potřebujete alespoň tři police: zimní, jarní, ladem. Ještě lépe 2letý jetel a brambory. – Před 4 lety
Odpovím na vaše otázky. Mám v obci pozemek, ale dům není dokončen, respektive se teprve začalo stavět, na kompletní stavbu je potřeba ještě hodně peněz. Tak jdu do práce. Poté, co jsem tento pozemek zprivatizoval, uplynulo 10 let a velmi zarostl. Musel jsem si najmout buldozer, naštěstí ve vesnici byl buldozer z města, které se nachází 20 km od vesnice a zaplatil jsem mu jen jednu cestu. – Před 1 lety
Poté, abych zabránil zarůstání, jsem požádal kamaráda a ten chytil traktoristy, kteří přijeli do vesnice na velkých traktorech, zaplatil jim peníze, já je samozřejmě vrátil. Říká, že traktory, které jsou v obci, tento pozemek nevezmou. Býval tam starý vinohrad a po buldozeru zbyly v zemi betonové sloupy. Zdá se, že už tam žádní nezůstali, ale přesto si to nikdo netroufne nebo opravdu nemůže. Nakonec mě omrzelo jen vyhazovat peníze za prázdnou orbu a rozhodl jsem se na podzim zasadit pšenici.
Co se týče kombajnu, budu lovit i s pomocí kamaráda. Na Ukrajině budu od poloviny června. Pozemek se nachází v Zakarpatské oblasti. – Před 4 lety
Obvyklý rozvrh: od poloviny října do poloviny června jsem v zahraničí, zbytek doma, ale v příštím roce jsou možné změny. K vidění bude až koncem léta-podzimu.
Přesně takhle. A teď přemýšlím, co dělat. Samozřejmě, až bude dům dokončen, přestěhuji se na vesnici a koupím si mini traktor. Ale k tomu musíte stále cestovat déle než 1 rok, abyste si vydělali peníze. – Před 4 lety
- Semena
- Ochrana rostlin
- Zemědělské stroje
- Nákup obilovin a olejnatých semen
- Hnojiva
- Zemědělská technika
- Hospodářská zvířata
- Včelařství
- Encyklopedie agrárníků
- Zemědělské novinky
- Pro farmáře a letní obyvatele
- Na pomoc farmáři
- Tipy a triky
- Blog
Reklamní bannery
Nejnovější články
- Semena kukuřice Evralis na Ukrajině
- Jak prodat obilí na export
- Ekologické cestování – starejme se o přírodu
- Flexibilní zavlažovací hadice Lay Flat: 10 výhod
- Čínské traktory Wuzheng a mini traktory pro zemědělství
Přihlašovací formulář
Nacházíte se zde: Úvod Agrární encyklopedie Střídání plodin. Co zasadit dál
Encyklopedie agrárníků
Střídání plodin. Co zasadit dál
Střídání plodin se může v různých půdních a klimatických pásmech naší země v mnoha ohledech lišit.
Struktura osevních ploch a střídání plodin
Struktura plodin je poměr osevních ploch v procentech u jednotlivých plodin. Pro jeho určení je vhodné vzít v úvahu specifické přírodní a ekonomické podmínky ekonomiky. Střídání plodin v půdě je vědecky podložené střídání plodin, stejně jako úhorů v čase a území nebo jednoduše v čase. V případě pěstování jedné plodiny na jednom poli po dobu 2 let a více se plodiny nazývají opakované a při delším pěstování – trvalé. Když se na farmě neustále pěstuje pouze jedna plodina, nazývají se takové plodiny monokultury.
Různé kultury mají různé postoje k opakovanému a trvalému setí. Pokud jde o opětovné pěstování, rostliny se dělí do 3 skupin:
• necitlivé, jejich výnos téměř neklesá, pokud se pěstují na jednom poli více let: brambory, konopí, rýže, bavlna, tabák;
• středně citlivé: obilná zrna, kukuřice;
• velmi citlivé, jejich výnos prudce klesá, i když se pěstují 2 roky na stejném poli: slunečnice, len, cukrová řepa.
Pozorujeme střídání plodin. Zimní plodiny
Nejlepšími předchůdci ozimých plodin jsou rušné a čisté páry. Páry jsou oblíbené v jihovýchodních a stepních oblastech Forest-Steppe. Čisté páry se dělí na rané, černé a zákulisní. Hlavní zpracování černého úhoru začíná na podzim nebo v létě po sklizni jeho předchůdců, v případě raného úhoru – na jaře nového roku. Vysoké rostliny se vysévají napříč směrem převládajících větrů na kulisové páry (v pruzích), aby se zabránilo větrné erozi půdy.
Zatímco se objevují plevele, čisté úhory se celé jaro-léto ošetřují kultivátory s branami, v době výsevu ozimých plodin se v nich nahromadí dostatek vláhy a živin, které se následně ukládají do půdy výše, díky čemuž za každého počasí podmínkách je zaručeno rovnoměrné klíčení ozimých plodin. Existují plodiny ležící ladem, mezi které patří ozimé plodiny (řepka, řepka, perko, žito, vikev, pšenice), dále jarní plodiny (vikev, čirok, oves, hrách, kukuřice, lupina) na zelené krmivo. Pěstují se v čistých plodinách i ve formě směsí. Po sklizni úhorů zbývá ještě dostatek času na přípravu pole k setí a na akumulaci dostatečného množství živin a vláhy ve vrstvě osiva. Zaměstnané páry jsou využívány v různých zónách Ukrajiny. Dobrými předchůdci ozimých plodin jsou také vytrvalé trávy a jetel na zelenou hmotu. V Polesí se ozimy vysazují na úhorech zeleného hnojení, na kterých se pěstuje zelená hmota lupiny (luštěniny) jako zelené hnojivo.
Pokud jde o neúhorní předchůdce, nejlepší pro ozimé plodiny v různých oblastech jsou v Polesí hrách a lupina a v Polesí – brambory, len, kukuřice na siláž, ve stepích – čirok, melouny a kukuřice na siláž. Kukuřice na siláž v lesostepi je však špatným předchůdcem, neboť při sklizni (třetích deset srpnových dnů) zbývá do doby setí ozimů (v prvních deseti dnech září) velmi málo času. ). Během takového období se v semenné vrstvě půdy neakumuluje dostatek vláhy k získání silných výhonků zaseté plodiny.
Pravidla střídání plodin pro jarní zrna
V osevním postupu se u nás jarní pšenice vysévá po řádkových plodinách – kukuřici, bramborách, cukrové řepě atd. Pokud jde o ječmen, jeho nejlepším předchůdcem jsou brambory, z kukuřice stojí za zmínku hrách, ozimá pšenice a v oblastech, kde je dostatek vláhy, cukrovka a brambory. Kukuřice snáší opakované výsevy lépe než jiná zrna. Pro kukuřici na siláž a zelenou hmotu jsou slunečnice a cukrová řepa považovány za vynikající předchůdce. Pro hrách a ječmen jsou ekvivalentními předchůdci cukrová řepa a kukuřice. Vysoké výnosy takových plodin budou po bramborách. Ale výnosy hrachu a ječmene v opakovaných plodinách se prudce snižují. Ve stepních oblastech je ozimá pšenice považována za dobrého předchůdce ječmene.
Předchůdci ovsa jsou stejní jako u ječmene. Pro sójové boby je nejlepší variantou ozimá pšenice a pro řádkové plodiny jsou nejlepší možností brambory. Na pohanku a proso – také ozimou pšenici a brambory, dále krmnou a cukrovou řepu.
V Polesí se lupina vysévá nejlépe po bramborách a ozimé pšenici, horší – po ovsu a ječmeni. Zvláštností cukrové řepy je, že nereaguje pouze na předchůdce, ale také na prekurzory. Ideálním předchůdcem pro ni je ozimá pšenice, vysazovaná po obsazených úhorech a vytrvalých trávách a ve stepních oblastech – spojnice s čistým úhorem. Špatnými předchůdci cukrové řepy jsou proso a kukuřice. Výnos okopanin při opakovaných výsevech se prudce snižuje vlivem zhoršujících se rostlinolékařských podmínek.
Brambory je nejlepší sázet po ozimé pšenici a v lesích – po lnu, jeteli, ozimém žitu a lupině na zrno. Opakované i trvalé výsadby snáší lépe než ostatní plodiny.
Slunečnice se vysévají po bramborách a ozimé pšenici. O něco horší je ji vysévat po kukuřici a ječmeni. Znovu se doporučuje vysadit na stejné místo nejdříve po 7–8 letech. Jinak bude jeho produktivita vážně snížena.
Len se sází po jeteli a ozimé pšenici a také po bramborách.
Tabulka rotace plodin
V tabulce jsou uvedeny příklady toho, co lze následně na pole zasadit. Organizační, ekonomické a ekonomické důvody pro střídání plodin spočívají v tom, že střídání plodin je hlavním článkem v systému zónového zemědělství. Díky tomu je zajištěno racionální využití zdrojů, půdy, ale i potenciálu rostlin, hnojiv, zařízení a pracovní síly. Správné střídání plodin vytváří dobré předpoklady pro účinnou ochranu rostlin před škůdci, chorobami, plevelem, půdou – před větrnou a vodní erozí, pro zlepšení úrodnosti půdy, pro získání vysokých a udržitelných výnosů plodin s minimálními náklady na finanční prostředky a práci na jednotku produkce.
