Na ulici jsem sebral holuba s poraněným ramenem. Přinesl jsem to domů na balkón. Ošetřil jsem křídlo (upevnil podél ocasu). A něco se stalo děsivým. Mohu onemocnět? Držela ho jen v rukavicích, ale dýchala vedle něj. Teď už je mi špatně, kašlu a kýchám. Je to nebezpečné? Možná ho vzít z domu?
Všem moc děkuji, nechám to u vás a ať se to zahojí. Vezmu si léky a vše bude v pořádku.
ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!
Dojemný obrázek – šťastné miminko krmící ptáčky a spokojení rodiče, kteří roztomilým stvořením házejí pamlsky. Málokdo ale ví, že holubi jsou velmi nebezpeční – mohou přenášet asi 90 patogenů různých nemocí, z toho 10 zoonóz – nemocí přenosných na člověka (salmonelóza, toxoplazmóza, psitakóza atd.).
Městský holub je přenašečem mnoha parazitů – štěnic, blech, různých brouků a klíšťat. Žijí jak na samotných holubech, tak v jejich hnízdech. Paraziti se do budov stěhují nejrůznějšími štěrbinami a štěrbinami a vytvářejí tak skutečnou hrozbu pro lidské zdraví. Kousnutí klíštěte způsobuje svědění, zánět lymfatických uzlin, vyrážku a horečku. Klíšťata jsou přenašeči psitakózy, chlamydiové infekce charakterizované atypickým zápalem plic. A abyste se nakazili, není vůbec nutné držet ptáka v rukou, infekce se může do místnosti zanést prouděním vzduchu.
Ornitóza, která postihuje ptáky, je pro člověka nebezpečná nemoc!
Vysoká teplota, slabost a bolest hlavy jsou příznaky chřipky, akutních respiračních infekcí a psitakózy. Toto je infekce přenášená ptáky, něco jako vzteklina ptáků. Ptáci na něj velmi rychle umírají. Pro člověka jsou následky méně hrozivé, ale přesto nepříjemné. Děti jsou na psitakózu kontrolovány důkladněji, protože se nakazí mnohem častěji než dospělí. Prostá zvědavost vede k nemoci: děti berou ptáky do rukou a přivádějí je na obličej. Nakazit se můžete i na dálku, říká Stanislav Cheshik, profesor a přednosta klinického oddělení Virologického ústavu: „Abyste to udělali, nemusíte to ani zvedat.“ Koneckonců, cestou infekce je polétavý prach.“ Prakticky neexistují žádná sezónní ohniska psitakózy, říkají lékaři. Ale stále častěji onemocní v chladném období. Za prvé, v zimě je obtížnější nemoc rozpoznat. Příznaky jsou stejné jako u běžného nachlazení a akutních respiračních virových infekcí. Hlavní přenašeči této infekce – městští holubi – se v zimě shromažďují ve velkých hejnech. Virus se přenáší z jednoho nemocného ptáka na druhého. Popelnice a kontejnery na ulicích a ve dvorech se stávají semeništěm nemoci. Často jsou instalovány vedle hřišť. “Čím více odpadků ve městech, tím více holubů,” říká ornitoložka Natalya Obukhova. “Pokud jsou ulice města špinavé, bude tam hodně holubů.” Počet ptactva v hlavním městě ale nikdo nesleduje. Ačkoli Moskvané trpí psitakózou mnohem častěji než vzteklinou.
Obligátní synantropové, a mezi ptáky to jsou především vrány, vrabci a holubi, jsou v úzkém kontaktu s lidmi a jsou na nich zcela závislí. Právě ony jsou širokým kanálem pro přenos zoonotických infekcí, a proto by měly být předmětem bedlivé pozornosti epidemiologů. Podle odborníků je Moskva domovem nejméně 0,5 milionu vran, 3 milionů holubů a přibližně stejného počtu vrabců. Jsou plně integrovány do života města. Potravinový odpad v popelnicích a městských skládkách je pro ně hlavním zdrojem potravy a půdní vestavby, výklenky v budovách, parkové keře a stromy jsou hnízdiště a místa odpočinku. Chování těchto ptáků zajišťuje úzký kontakt s lidmi a vytváří ideální příležitost pro přenos infekcí vzdušnými kapénkami. Průměrná vzdálenost pro plašení holubů je tedy méně než jeden a půl metru. Některé skupiny městského ptactva se mohou krmit přímo z rukou, při náhlém letu letí hejno holubů v těsné blízkosti tváří lidí. Ohniska onemocnění vyskytující se mezi městskými ptáky se tak mohou snadno přenést na člověka.
pokud zvracíte z holuba, pak je čas ho odnést. ale je to nepravděpodobné. +ras se rozhodl udělat dobrý skutek – uf udělat to až do konce. krmit a pít, dokud se nezlepší a neodletí. Zemře hned teď, je to démon s křídly.
Všechno bude v pořádku.
Ptáci si vždy pamatují dobré věci a jednoho dne vám přijdou na pomoc. I když to nejsou holubi nebo dokonce ptáci. Vtipy stranou.
Šťastný nový rok!
Doufejme, že vše dopadne, ale ve skutečnosti se městským holubům říká létající krysy, protože přenášejí mnoho nemocí.
Holubi jsou přenašeči obrovského množství nemocí. Pokud máte děti, je lepší se rozloučit s holubicí.
Jak někteří říkají:
“Pokud jednou najdeš nemocného ptáka a pomůžeš mu, brzy najdeš jiného.”
Ze zkušenosti vím, že na ně pak neustále narážíte a všechny vyléčíte)
A ano, musíte být opatrní s holuby, pokud máte slabý imunitní systém.
Holubi nejsou tak nakažliví, jak se mnozí obávají. Po manipulaci s holubem si stačí umýt ruce. Už jsem je vybíral a kojil mnohokrát a neonemocněl jsem z toho.
Důležité! Španělští vědci objevili u holubů chlamydii psitaki, která způsobuje takzvanou „nemoc ptáků“. Toto onemocnění je mnohem nebezpečnější než salmonelóza. Přímý kontakt s ptáky a jejich trusem je faktorem možné infekce.
všechny jsou blechy. Chodíte a přemýšlíte, jestli se jen jeden nemocný chytil nebo ho srazilo auto, nebo před autem vzlétli – myslím – zmuchlat – zmuchlat – zmuchlat.
Dobré odpoledne Holubi jsou pro člověka bezpeční. Uvádím rozhovor s Marií Markinou, známou veterinářkou v Moskvě a v celém Rusku.
Když už mluvíme o všech ustaraných lidech, kteří se obávají infekce od ptáků. První jsou červi. Ptačí helminti jsou pro člověka naprosto bezpeční.
Ohledně toho, proč pracuji bez rukavic. Moje šance, že se nakazím během hodiny nebo dvou na recepci kontaktem s ptáky, je vlastně stejná jako vaše, milí televizní diváci, když krmíte holuby v parku. Pokud tedy nejste HIV pozitivní, nepodstupujete chemoterapii, nemáte dárcovské orgány a neužíváte imunosupresivní léčbu, pokud nejste dítě do jednoho roku nebo starší člověk s divoce sníženou imunitou, pak není se čeho bát. Pravděpodobnost, že se nakazíte něčím od ptáka, je stejná jako od člověka v metru (mimochodem v Rusku jsou otevřeny tuberkulózní ambulance a člověk tam není přijat na trvalou léčbu, a pokud spokojeně sedíte kinosál, není pravda, že vedle vás není člověk s otevřenou formou tuberkulózy). Po každé manipulaci s ptáčkem si umyji ruce mýdlem a UV skříň vypálíme.
“Jak je život s pouličními ptáky nebezpečný?”
Podívejte se, pokud jde o infekčně nakažlivého ptáka, nebezpečného pro ohrožené lidi, salmonelózu, psitakózu, o které všichni slyšeli: salmonela je méně nebezpečná, protože abyste se jí nakazili od nemocného holuba, potřebujete ruce, které s holubem manipulovaly , olíznout nebo sníst celého holuba syrového. Pokud taková kreativita není povolena, pak to není děsivé. Cesta nákazy salmonelózou je nutriční, to znamená, že lidé neonemocní od ptáků, kteří jsou vyzvednuti a ošetřeni, ale nakazí se ústy, při jídle, takže všichni, kteří rádi pijí syrová vejce, zejména křepelky vejce, jsou v nebezpečí. Je těžké se nakazit salmonelózou právě od holuba, kterého jste si vzali domů na ošetření, pokud holuba neolizujete, nemyjete si ruce a dodržujete pravidla osobní hygieny.
S ornitózou je to složitější, často se vyskytuje u holubů. Když si vezmeme statistiku, tak z 50 holubů, které jsem loni dostal s potvrzenou ornitózou, jeden holub nakazil člověka. Dostal zánět spojivek, vše přičítal únavě očí po počítači, ale pak jsme opravdu, ale opravdu požádali kamaráda, aby se nechal vyšetřit na chlamydie (ornitózu způsobují chlamydie). Byl jsem ošetřen, vše v pořádku. Pokud tedy máte malé dítě, pak by orniotik neměl být v prvních dnech léčby chován v samotném bytě, ale například na balkóně v krabici. Ptáčka jsme vyzvedli, odvezli k lékaři, udělali test na psitakózu (to je buď výtěr z krku nebo trus, jsou možné různé varianty), trvá to 3 dny. Během těchto 3 dnů můžete ptáčka dát do krabice někde na chodbě, pokud ho chcete opravdu léčit. Pokud se ornitóza potvrdí, pak po 5-7 dnech po zahájení antibiotické terapie u tohoto holuba přestává být patogen vylučován. Chlamydie nejsou tak silné, aby se z holuba vylučovaly dva týdny. Zahájili jste léčbu, po 5-7 dnech – pták je pro vás v bezpečí! Mnohem nebezpečnější jsou chlamydie (ornitóza) u papoušků. Kmeny, které postihují papoušky, jsou pro lidi nebezpečnější než kmeny, které postihují holuby, vrány a dravce. Pokud jste si pořídili papouška, je mnohem důležitější jej zkontrolovat než holuba, i když papoušek roztomile cvrliká a celkově vypadá skvěle. Můžete s ním žít dlouho a nepochopit, že papoušek ve skutečnosti není příliš zdravý a pro vás není příliš bezpečný. Chodí k nám lidé s kakaduem, se kterým žili 7 let, v 8. roce dostanou pozitivní test na psitakózu a mají vykulené oči. Tak to vzali, koupili, šli, zkontrolovali, uklidnili.
“Co mi můžete říct o ptačím mykoplazmě?”
Ptačí mykoplazma není nebezpečná (nepatogenní) pro lidi, kočky ani psy.
Holubi jsou bezpochyby nejpřátelštějšími ptáky ve městě. Jsou velmi společenští a jsou známí svou pokornou a mírumilovnou povahou. Tito ptáci se často vyskytují v městských prostředích po celém světě a mírumilovně koexistují s lidmi.
Navzdory jejich všudypřítomné přítomnosti si mnoho lidí klade otázku, zda je bezpečné komunikovat s holuby. V tomto článku se podíváme na bezpečnost dotyku holubů a také vyvracíme běžné mýty o těchto ptácích.
Obsah
- Je bezpečné dotýkat se holubů? Spoiler: Ano!
- Boření mýtů o holubech a nemocech
- Holubi: Fascinující historie a biologie
- Tipy pro bezpečnou a příjemnou interakci s holuby
- Výhody krmení a péče o holuby
- Ochrana holubů: proč je důležitá jejich bezpečnost
- Závěr: Holuby vnímáme jako své opeřené přátele
Je bezpečné dotýkat se holubů? Spoiler: Ano!
Krátká odpověď je ano, holubů je bezpečné se dotýkat. Nejsou nebezpeční ani agresivní a nejsou přenašeči nemocí přenosných na člověka při běžném kontaktu.
Ve skutečnosti jsou holubi tak bezpeční na dotek, že byli používáni ve vědeckých experimentech ke studiu lidského hmatu. Vědci zjistili, že holubi mají vysoce citlivý somatosenzorický systém, takže jsou ideální pro učení hmatu.
Boření mýtů o holubech a nemocech
Mnoho lidí věří, že holubi přenášejí nemoci přenosné na člověka. Není to však tak docela pravda. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je riziko onemocnění při dotyku nebo manipulaci s holuby velmi nízké.
Holubi mohou přenášet bakterie a viry, ale nepředstavují významné riziko pro lidské zdraví. CDC doporučuje po manipulaci s holuby důkladně si umýt ruce mýdlem a vodou, stejně jako po manipulaci s jakýmkoli jiným zvířetem.
Holubi: Fascinující historie a biologie
Holubi mají fascinující historii a biologii. Byli domestikováni po tisíce let a byli používáni pro různé účely, včetně přenášení zpráv, závodění a jako zdroj potravy.
Holubi mají vynikající navigační schopnosti a dokážou najít cestu domů stovky kilometrů daleko. Mají také unikátní způsob pití vody, kdy ji sají, místo aby ji nabírali zobákem.
Tipy pro bezpečnou a příjemnou interakci s holuby
Pokud chcete bezpečně komunikovat s holuby, je několik věcí, které byste měli mít na paměti. Za prvé, nikdy holuba nepronásledujte ani nechytejte, protože to může ptáka vyděsit nebo zranit. Místo toho k nim klidně přistupte a nechte je přijít k vám.
Důležité je také krmit holuby střídmě a vhodnými krmivy. Chléb není pro holuby zdravé jídlo a může způsobit zažívací potíže. Místo toho je zkuste krmit semeny, obilím nebo ovocem a zeleninou.
Výhody krmení a péče o holuby
Krmení a péče o holuby může mít pozitivní dopad na ptáky i lidi. Krmení holubů jim může pomoci přežít v městském prostředí, kde jsou zdroje potravy vzácné, a také posílit spojení mezi lidmi a přírodou.
V některých městech se holubi dokonce používají k hubení škůdců, jako jsou švábi a myši. Holubi jsou přirozenými predátory těchto škůdců a mohou je pomoci udržet pod kontrolou.
Ochrana holubů: proč je důležitá jejich bezpečnost
Přes jejich přátelskou povahu a pozitivní vliv jsou holubi často týráni nebo jsou považováni za obtěžující. Často jsou oběťmi zneužívání, krutosti a otravy a jejich populace je často vybíjena nebo nelidsky kontrolována.
Ochrana holubů je nezbytná nejen pro jejich přežití a pohodu, ale také pro zdraví a pohodu městského ekosystému. Holubi hrají zásadní roli v městské ekologii, pomáhají opylovat rostliny, regulovat škůdce a pomáhají při nakládání s odpady.
Závěr: Holuby vnímáme jako své opeřené přátele
Holubi jsou úžasní ptáci s bohatou historií a biologií. Jsou bezpečné na dotek a mohou být užitečné v městském prostředí. Krmením a péčí o holuby můžeme posílit spojení mezi lidmi a přírodou a přispět k ochraně těchto ptačích populací.
