Nejednou jsem řekl, že „počet neuronů v mysli se nezvyšuje“.
Dokonce jsem napsal poznámku s tímto názvem.
Ve skutečnosti mluvíme o Koeficientu prospěšného působení nervových buněk, přesněji řečeno jejich konglomerátů – uzlin (ganglií) a mozku.
Výňatek z poznámky 15 X 2015 „Omnia mea meccum porto“.
Mluvili jsme o filmech z kyjevského studia pojmenovaných po A. Dovzhenko.
“Pamatuji si, že tam byl jeden s úplně idiotským jménem, ale obsah byl velmi zajímavý: “Myslí zvířata?”
Idiotická otázka, protože je zřejmé, co si myslí. Jinak než my humanoidi, ale oni samozřejmě myslí!
Film tedy hovořil o jednom nevšedním zážitku. Dva tisíce pavouků žilo ve speciálních boxech. A pro všechny dva tisíce se jednoho mizerného dne otvorem ve víku krabice spustila vlněná nit, která rozdrtila pavučiny.
Tisíc devět set pavouků opustilo krabice, aby spřádali sítě jinde.
(všechny číselné údaje uvádím z paměti a mohu se mýlit v množství, ale ne v podstatě)
Osmdesát sedm pavouků vyhlodalo díru do sítě tak, aby nit volně visela dírou a „nerušila“ jejich sítě.
TŘINÁCT pavouků vylezlo na nit, její konec ležící na pavučině přilepili pavučinou a ZDVIHLI celou nit k víku NAD pavučinou. Brilantní řešení. Třináct géniů.
Kolik je to procent?
0,65%.
Ale to je STEJNÉ jako mezi lidmi. Méně než jeden ze sta. (Upřesněme, že velmi talentovaní lidé se mezi lidmi vyskytují MNOHEM vzácně.)“ Stotisíckrát méně často!
Ale na tu nejdůležitější otázku jsem se tehdy nezeptal, hloupě jsem se omezil na nějaké překvapení a to je vše!
PROČ?
Proč se mezi hmyzem a pavouky našlo osmdesát sedm vynálezců, kteří problém vyřešili docela rozumně? A to je 4.35 %! A proč mezi nimi bylo 0.65 % těch, kteří problém brilantně vyřešili! To NEMÁ žádný vliv na počet talentovaných lidí, a zvláště těch velmi talentovaných!
Ale zákon buněčné optimality o tom jasně hovoří:
Pro úspěšné, OPTIMÁLNÍ, fungování orgánu nebo celého organismu je nutný určitý optimální počet buněk. Málo – funguje špatně. Příliš mnoho – stejný obrázek, dysfunkce!
A natáhněte jednoduchý řetěz od tohoto zákona k odpovědi na tyto dva PROČ mě to tehdy nenapadlo! Kretinisticky jsem to obdivoval a nic víc! A právě teď přišla myšlenka, že je potřeba jen aplikovat zmíněný zákon. Znovu: PROČ je mezi hmyzem o mnoho řádů větší talent než mezi zdánlivě myslícími lidmi s jejich čtrnácti miliardami „myslících“ (a ve skutečnosti většinou BEZ MYSLÍ) nervových buněk?
Odpověď: Protože několik milionů malých nervových buněk hmyzu, shromážděných ani ne v mozku, ale v samostatných nervových uzlinách, gangliích, pracuje aktivně a intenzivně a většina buněk v našem mozku jsou paraziti-paraziti, požírají kyslík a glukózu a NIC DĚLÁME! Další “chyba” přírody! Hloupě zvětšila počet neuronů, vmáčkla je do malého prostoru v lebce, rozdrtila mozek a tím zhoršila podmínky pro jejich činnost, zkomplikovala prokrvení a odvod tepla a hlavně vše k ničemu!
V mozku každého z nás každý den zemře tisíc nervových buněk. Za rok 365 tisíc, za deset let – 3 650 000 buněk. Za sto let 36 500 000 buněk.
Ale za prvé to není nic ve srovnání se 14 miliardami.
Zadruhé, a to je hlavní, nás to vůbec netrápí, protože nečinné buňky, které nebyly napojeny na žádné „myslící“ řetězce, umírají! Protože v přírodě „co nefunguje, umírá“!
Hmyz se svými ganglii řeší každou sekundu desítky životně důležitých problémů a svou životaschopnost prokazuje stovky milionů let. Jejich neurony jsou stotisíckrát účinnější než ty lidské! NEJSOU ŽÁDNÉ OSOBY NAVÍC A ZASAŽENI JSOU VŠICHNI!
A člověk v krátké době pár tisíciletí prokázal svou schopnost vše zničit a zničit a zároveň se rozmnožit jako pravý parazit a přiblížit svou smrt i smrt celého systému života na Zemi.
Hmyz vytvořil SOCIÁLNÍ struktury, které jsou komplexně organizované a fungují hladce. Jsou hierarchické, ale ne stádovité, jako mezi lidmi, kde každý otrok dole s chamtivostí, zbabělostí a zlobou pohlíží na ty nahoře a sní o tom, že zaujmou jejich místo. Hmyz má hierarchii, ale neexistuje žádné stádové otroctví. (Hmyz má otroctví – vítězní mravenci po dobytí mraveniště někoho jiného nezabíjejí poražené. Vezmou je do otroctví. Ale to není ani tak otroctví jako spolupráce, symbióza! To se nedá srovnávat s lidmi!)
Lidé vytvořili a vytvářejí stádní konglomeráty, kde každý bojuje proti každému!
Kdo je tedy SMARTER?
Geniální a zcela mimořádný myslitel spisovatel Stanislav Lem si v jedné ze svých povídek položil otázku:
Proč se společenský hmyz nevyvinul v myslící tvory?
A podal toto vysvětlení:
Ano, hmyz nemá plíce a kyslík do jeho těla proniká přes chitinózní povrch. Povrch je malý, je tam malý přísun kyslíku, takže nebyli schopni rozvíjet svůj intelekt.
Přes všechen můj obdiv k obyčejnému myšlení Lema, kterého považuji v mnoha ohledech za svého učitele, mám dvě námitky.
Za prvé: Vysvětlení je umělé a „nepřirozené“, protože v případě potřeby příroda začne na určitém orgánu dělat nejrůznější rýhy, tahy atd., aby mnohonásobně zvětšila jeho aktivní povrch. Například plíce, které mají miliony mikroskopických bublinek, alveoly, a tím, že mají malý objem, zvětšují povrch kontaktu se vzduchem stokrát a tisíckrát. Příroda tedy mohla dát mravencům, termitům a včelám nehladký, ale „sametový“ chitinózní obal, jehož povrch se vzduchem by byl stokrát a tisíckrát větší než „obvyklý“ povrch jejich těla.
Druhá námitka je ale nesrovnatelně radikálnější: PROČ je vůbec nutné dávat hmyzu „lidskou inteligenci“! U lidí je z hlediska účinnosti neúměrně nízká (viz výše uvedené argumenty) a inteligence hmyzu odpovídá ekologické nikě, ve které žije stovky milionů let!
Samotná Lemova otázka je špatná!
A znovu:
Kdo je tedy SMARTER?
8. března 2019
PS Co, na každých sto lidí připadají více než čtyři talentovaní vynálezci.
Nebo na každý tisíc – více než šest „skvěle“ myslících talentů?
Ano, takových „géniů“ v celé historii lidstva lze spočítat na jedné ruce!
No, pokud jeden z několika miliard!
Takže, KDO JE CHYTŘEJŠÍ?
PPS Oprava faktických chyb.
Film studia A. Dovzhenko, režisér Felix Sobolev, 1970
https://www.youtube.com/watch?v=fGh6MFcR1Uo
https://www.youtube.com/results?search_query=++
Ne dva tisíce pavouků, ale jeden.
Odešlo jich osm set.
194 prokousal pavučinu kolem vlákna a zbavil se tak neštěstí – to je kategorie „Vynálezci“!
Šest pavouků zajistilo konec nitě pavučinou, zvedlo ji NAD pavučinu a nahoře přilepilo tak, aby se pavučiny vůbec nedotýkalo.
“GÉNIUS”.
Nyní spočítejte, kolik vynálezců je na tisíc lidí, ne téměř dvě stě! A brilantně talentovaní lidé jsou jeden ze stovek milionů a dokonce miliard a objevují se jednou za stovky a dokonce tisíce let. A pavouci nežijí příliš dlouho.
Kdo má tedy vyšší inteligenci?
Experiment na pavoucích neposkytuje podklady pro takové závěry. Umístěte dva tisíce lidských rodin do ideálních, bezpečných životních podmínek – a pak porovnejte.
Vážený Andrey Savichev,
Děkuji za pozornost, kterou věnujete této poznámce!
Bohužel jsem nepochopil vaši představu o umístění „lidských rodin do ideálních, bezpečných životních podmínek“ a následném srovnání.
CO S ČÍM?
Pavouci NEBYLI v ideálních životních podmínkách, právě naopak: Na síť měli spuštěnou vlněnou nit, která PORUŠOVALA normální podmínky jejich existence. V ideálních podmínkách, například v nebi, NENÍ POTŘEBA VŮBEC myslet, protože na všech stranách je naprostá milost a ŽÁDNÉ problémy, pro které je potřeba se namáhat a MYSLET! A pavouci a mravenci a mnoho dalších druhů tvorů žije desítky a dokonce stovky milionů let v NEUSTÁLE se měnícím (často velmi radikálně) prostředí a PROKÁZALO svou schopnost ŘEŠIT PROBLÉMY, zatímco člověk sám se svým superparazitismem tvoří SMRTELNÉ PRO SEBE A VŠECHNY problémy života na Zemi.
Takže, čí inteligence je vyšší? Tvorové, kteří úspěšně ŘEŠÍ stovky milionů let problémy, které jim okolí klade, nebo superparazit – člověk, jehož celá činnost od doby, kdy se před pouhými dvěma miliony let objevila v podobě kanibalské smečky, je zaměřena na ZNIČENÍ živitel, který nám poskytuje příznivé podmínky pro život ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .
Zde NATURE provedla mnohamilionový experiment, který přesvědčivě dokazuje vše!
Superparazit se tímto superparazitismem odsoudí k úplnému a RYCHLÉmu sebezničení!
Pokud je toto vysoká inteligence, co je tedy nízká inteligence?
Ano, to je inteligence, tedy schopnost řešit problémy, ale pouze KANIBÁLNÍ INTELIGENCE, Zpočátku SMRTELNĚ PARAZITNÍ, tudíž odsouzená k sebevraždě!
Existuje jen jedna cesta ven: Ze superparazita se staňte SYMBIONTEM života, společníkem všech ostatních symbiontů a převeďte i zbytek parazitických predátorů na symbionty.
Ale toto je UTOPIE, vzdálená jako galaxie na samém okraji našeho vesmíru, protože
PARAZIT SE NIKDY dobrovolně nevzdá svého parazitického způsobu existence!
JE TAK DOBRÝ.
S vděčností za vaši zpětnou vazbu Váš Esprit
Ano, pavouci dostali vlněnou nit. To je mínus. Jejich otec ale nebyl alkoholik. Otce mého otce zabili bolševici. V důsledku toho se tento muž nejenže nedokázal realizovat, navzdory svému absolutnímu hudebnímu sluchu, ale také zničil život svému synovi. Tedy pro mě. Měl jsem také absolutní sluch pro hudbu. Jenže moje matka, která mě od rána do večera vychovávala sama, byla nucena pracovat a nemohla se o mě postarat. Aniž bych znal noty, strávil jsem celý život skládáním originální hudby, ale nikdy jsem ji nedokázal nahrát. A pak jsem byl celý život nucen vydělávat, jak jsem mohl, Kolik lidí jako já bylo v SSSR a pak v Rusku?
Přečtěte si prosím můj příběh „Alexy, muž Boží.“ Toto je o mém dědečkovi z otcovy strany.
Genialita Puškina je jistě skvělá. Ale kolik z těchto Puškinů zemřelo mezi lidmi na beznadějnou chudobu, hlad a nemoci. Proto se z mého pohledu dají pavouci srovnávat s jiným hmyzem, ale rozhodně ne s lidmi. Což ano, někdy špatně využívá potenciál svého mozku a pohřbívá svůj talent, ale pod vlivem společnosti, doby a svého prostředí.
Vážený Andrey Savichev,
Zdá se mi, že toto mé lehce groteskní psaní ve vás vyvolalo určitý řetězec osobních asociací, což mi připadá velmi zvláštní, i když nesmírně zajímavé. Psal jsem o hmyzu a porovnal efektivitu jeho nervové aktivity s lidskou, ukázal jsem, že jejich intelektuální aktivita je nesrovnatelně vyšší než u lidí. Toto srovnání je mimochodem zcela legitimní, protože na začátku minulého století napsal americký mikrobiolog Jennings zajímavou knihu „Behavior of Lower Organisms“, kde popisuje zcela LIDSKÉ chování dvou AMOEBA, agresora a jeho oběť! Tuto epizodu jsem ve svých poznámkách citoval více než jednou.
Tento popis si můžete přečíst také v knize Stanislava Lema „Summa Tekhnologii“, kapitola osm, „Lampoon on Evolution“, odstavec „Konstrukce vědomí“.
Proto se považuji za oprávněného porovnávat inteligenci mravenců a včel s inteligencí lidskou.
Nevidím žádné důvody, které by to zakazovaly.
O Puškinovi. Už jsem si nejednou pomyslel: NEJSOU ŽÁDNÍ géniové, existují geniální díla. Puškin byl velmi talentovaný spisovatel, který v některých svých dílech dosahoval bodu geniality, ale zároveň to byl vzácný hack a naprosto nechutný člověk – odporný, lstivý, pokrytecký parchant – otrok!
O tobě. To má dva aspekty. Talent, tedy některé velmi výjimečné schopnosti a CHARAKTER, který s nimi nemá NIC SPOLEČNÉHO! Jakýkoli talent bez charakteru nemá žádnou cenu. Tento incident popsal v nedávno zveřejněném „nekrologu“ – „Na památku hloupého a nesmyslného života, který žil“. A pak už záleží jen na charakteru. Je-li tu tvrdost, a ne fňukání, slabounké fňukání šířící se všemi směry o svém „zkaženém“ životě s ústupem k vodce a pití drog, pak se talent projeví především PRO SEBE, majitele talent!
A pak se život NEBUDE žít nadarmo! A fňukat a brečet, obviňovat všechno a všechny ze svého ZÁKLADNÍHO nedostatku vůle je snadné, příjemné, ale PRO SEBE NEUŽITEČNÉ – potenciální talent, ale zásadně zrazený majitelem!
Pouze silná a odvážná povaha dává sílu talentu projevit se!
Takhle vidím náš život.
„Jenom on je hoden života a svobody,
Kdo za ně každý den bojuje!“
Faust, JW Goethe
Přečetl jsem příběh.
S vděčností, Váš Esprit
Dodatek týkající se vašich hudebních schopností.
Pokud máte dar od přírody, jste povinni jej rozvíjet a s její pomocí vytvářet nové věci. PRO NÁS SEBE, protože to, zda se nám podaří stát se uznávaným skladatelem nebo slavným hudebníkem, často závisí NE NA NÁS, ale na panujících okolnostech. Často šťastné nebo nešťastné náhody! (Jak jste si sami všimli). My ale mluvíme konkrétně o střízlivém a poctivém SEBEúcTĚ!
Řekněme, že zemřu za pár minut. Musíte si odpovědět sami: VE VAŠEM ČESTNÉM HODNOCENÍ jste dosáhli toho, co jste chtěli? Aspoň trochu! Udělal jsem vše, co bylo v mých silách, abych uskutečnil své záměry? I když NEBYLY BĚHEM MÉHO ŽIVOTA realizovány, Obilí BYLO HOZENO DO PŮDY!
Rozvíjejte svůj talent ne pro dav nebo kastu kritiků, ale pro sebe, posuzujte se čestně, přísně a nestranně!
“O vhled nepřicházejí ti lidé, kteří NEDOSÁHLI CÍLE, ale ti, kteří NĚM PROŠLI!”
vévoda François de La Rochefoucauld
Váš Esprit
Portál Proza.ru poskytuje autorům možnost volně publikovat svá literární díla na internetu na základě uživatelské smlouvy. Veškerá autorská práva k dílům náleží autorům a jsou chráněna zákonem. Přetisk díla je možný pouze se souhlasem jeho autora, na kterého se můžete odkázat na jeho autorské stránce. Za texty děl odpovídají autoři samostatně na základě pravidel publikování a legislativy Ruské federace. Údaje uživatelů jsou zpracovávány na základě Zásad zpracování osobních údajů. Můžete si také prohlédnout podrobnější informace o portálu a kontaktovat administraci.
Denní návštěvnost portálu Proza.ru je asi 100 tisíc návštěvníků, kteří si celkem prohlédnou více než půl milionu stránek podle počítadla návštěvnosti, které se nachází vpravo od tohoto textu. Každý sloupec obsahuje dvě čísla: počet zobrazení a počet návštěvníků.
© Všechna práva vyhrazena autorům, 2000-2023. Portál funguje pod záštitou Ruského svazu spisovatelů. 18+
Navzdory skutečnosti, že se hmyz zdá být spíše primitivními tvory, zvědaví badatelé mají často otázky. Jak funguje jejich nervový systém? Jak si jednotlivé druhy organizují hierarchii? Pokud jsou tak organizovaní, znamená to, že mají mozek? A pokud existuje mozek, liší se u různých druhů hmyzu? V tomto článku se pokusíme na tyto otázky odpovědět.
Výzkum inteligence hmyzu
Hmyz je obrovská třída bezobratlých členovců. Jejich stanoviště je téměř neomezené. Nacházejí se v jakémkoli klimatu a téměř v jakékoli zeměpisné šířce. Každý druh má své vlastní charakteristické chování a životní styl. Po mnoho staletí se vědci snažili přijít na to, jak souvisí chování a životní styl jedinců s jejich mozkem. Postoj k inteligenci této třídy se navíc postupem času velmi měnil.
V dávných dobách lidé zbožňovali hmyz a považovali je za nejchytřejší tvory na planetě. Staří Egypťané tedy věřili, že úl představuje malý stát s včelím faraonem. A někteří starověcí filozofové a vědci si vážně mysleli, že včely mohou mít otrokářský systém.
Zobrazení včel na starověké egyptské fresce
Ve středověku se změnil pohled na inteligenci hmyzu. Nyní někteří přírodovědci považovali brouky za zvláštní mechanismy, neschopné myslet a analyzovat a spoléhat se pouze na reflexy.
V 19. století se vědci vrátili, aby diskutovali o otázce přítomnosti inteligence v této třídě. Nyní byly velké mozky té doby rozděleny do dvou táborů. Někteří věřili, že sociální hmyz je schopen myslet, jiní se snažili dokázat, že chování a životní styl jsou jen souborem reflexů. Jen málo vědců připisovalo chování včel jejich schopnosti učit se, většina věřila, že je to instinkt. Tento úsudek byl spojen s malou velikostí mozku.
Mozek hmyzu je skutečně výrazně odlišný od toho lidského, počet neuronů v něm je asi 1 milion, zatímco lidský mozek se skládá z 86 miliard neuronů. Z tohoto důvodu vědci dlouho podrobně nestudovali hmyzí mozek, považovali ho za primitivní. Několik studií však ukázalo, že kognitivní schopnosti hmyzu jsou srovnatelné s kognitivními schopnostmi mnoha obratlovců! Tento objev opět vyvolal zájem vědecké komunity o studium nervového systému brouků.
Na konci 20. století se díky pokroku v genetice prokázalo, že hmyz nemá ani výhradně vrozené, ani výhradně získané dovednosti. A přestože je jejich chování vrozené, je ovlivněno získanými zkušenostmi, které jim umožňují přizpůsobit se určitému druhu potravy nebo určité oblasti.
Struktura mozku
Centrální nervový systém této třídy se skládá z gangliových uzlů spojených v řetězci. Několik párů ganglií se spojí a vytvoří mozek. Skládá se ze tří částí: primární (protocerebrum), sekundární (deuterocerebrum) a terciární (tritocerebrum). Deitocerebrum a tritocerebrum jsou poměrně jednoduché úseky, jejich struktura je obyčejná ganglia, což se vysvětluje tím, že vysílají nervové signály pouze do těch částí těla, s nimiž jsou spojeny, to znamená do antén a ústní dutiny. Protocerebrum je strukturou mnohem složitější, protože koordinuje práci celého organismu.
Protocerebrum
Primární mozek neboli protocerebrum je největší částí. Je zodpovědný za všechny procesy probíhající v těle. Tato část je rozdělena do několika zón, které mají různé struktury a jsou zodpovědné za různé funkce. Protocerebrum se skládá z neuronů odpovědných za zpracování a analýzu informací. Navenek protocerebrum připomíná velký mozek savců. Uvnitř primární sekce jsou vláknité hmoty zvané neuropilární hmoty, vytvořené z procesů nervových buněk. Pomocí neuropilů je mozek rozdělen na několik samostatných částí.
Toto oddělení, kromě koordinace práce těla, zodpovídá za vidění a také za interakci mezi jednotlivými jedinci. Díky protocerebrum jsou některé druhy schopné organizace.
Vědci si všimli, že u hmyzu se složitější organizací je protocerebrum vyvinutější. S pomocí stopovaných těl se vytvářejí asociace a dochází k podrobnějšímu zpracování informací, které napomáhají vytváření spojení mezi jednotlivci. U hromadného hmyzu je počet stopkaté těl mnohem větší. Například u včel tato těla zabírají až 20 % mozku a u much nebo švábů méně než 2 %.
Deutocerebrum
Nachází se před tritocerebrem a vysílá signály z nervového systému do antén. Anténní nervová vlákna jsou jediná vlákna spojená s tímto úsekem. Jsou velmi vyvinuté, začínají od dorzálních (motorických) a ventrálních (smyslových) nervových kořenů. Sekundární sekce je rozdělena na dvě části, spojené komisurou.
Tritocerebrum
Nachází se mezi zbytkem mozku před ním a břišním nervovým provazcem za ním. Nachází se nad střevy a je rozdělen na dvě části, spojené obloukem, který obepíná střeva. Zpočátku byl tritocerebrum zodpovědný za vysílání signálu nervového systému do antén, ale později tato funkce atrofovala. Nyní terciální úsek přenáší signály podél nervových vláken do svalů dutiny ústní a horního rtu.
Vlastnosti mozku hmyzu
Zjistili jsme tedy, že hmyz má mozek a kromě toho není ve struktuře nejjednodušší. Právě díky této složité struktuře jsou jednotlivé druhy, jako jsou včely nebo mravenci, schopny vytvářet hierarchii a strukturu. Právě to pomáhá mravencům předávat zkušenosti mladším generacím, ukazuje jim cestu, jak získat potravu, nebo pěstovat mšice na určitých místech a včely si pamatují květenství, kde lze najít nektar.
Pomocí protocerebra mohou jedinci získávat nové informace, které pak mohou využít například k získávání potravy. Včela si dokáže zapamatovat barvy okolních předmětů a jejich umístění. To pomáhá najít cestu ke květu, kde den předtím nasbírala velké množství nektaru. Nedávné výzkumy navíc ukázaly, že hmyz lze cíleně cvičit. Vědci tedy vycvičili čmeláka, aby přesunul míč na určité místo, načež čmelák dostal sladký sirup. Několik jedinců si postup snadno zapamatovalo a zopakovalo.
Hmyz má také výbornou prostorovou orientaci. Včely nebo čmeláci si pamatují okolní předměty, mravenci si dělají cestičky k potravě a hnojní brouci se mohou pohybovat po hvězdné obloze i v noci.
Hmyz není nejprimitivnější stvoření, jak si mnozí z nás zvykli myslet. Jejich mozky jsou jednoduché i složité. Mnohým druhům tato struktura nervového systému pomáhá vyhýbat se nebezpečí, najít potravu a dokonce organizovat hierarchii v hnízdě.
