Epizootické zaměření volal umístění zdroje infekčního agens (zvíře – nemocné nebo přenašeč) s územím, které jej obklopuje, do té míry, že je schopno přenést infekční princip na okolní zvířata.
Epidemické ohnisko, ve kterém je jeden zdroj infekce, se nazývá singl, a ve kterých je několik pacientů nebo nosičů – množný. První onemocnění v ohnisku se nazývá primární a ty, které se objeví později, se nazývají sekundární (následné).
na antroponózy Epidemické ohnisko existuje, pokud obsahuje zdroj infekčního agens nebo faktory jeho přenosu.
na zoonózy zdrojem nákazy je nemocné zvíře, což je základem epizodického zaměření. Při kontaktu člověka s nemocným zvířetem dochází k epidemii zoonotické infekce. Jakmile se přeruší spojení mezi člověkem a nemocným zvířetem, zaniká existence epidemického ohniska zoonotické infekce.
Pro sapronotikum U infekcí jsou rezervoárem patogenů objekty životního prostředí (pro legionelózy vodní prostředí, pro mykózy půda), které slouží jako místa jejich přirozeného pobytu, odkud se mohou přenést na člověka. V případě onemocnění člověka lokalizace infekčních agens z nádrž zatáčky do epidemické zaměření. Jakmile se přeruší spojení mezi člověkem a objekty prostředí, které jsou rezervoárem infekčního agens, přestává existovat epidemické ohnisko sapronotické infekce.
Každé ohnisko má nejen dobu působení v čase, ale také prostorové hranice. Pro stanovení hranic ohniska epidemie se provádí epidemiologický průzkum.
Cíle epidemiologického průzkumu jsou: identifikace zdroje nákazy, zjištění faktorů přenosu patogenu a stanovení hranic ohniska, tedy určení okruhu osob ohrožených nákazou (v kontaktu s pacientem ). Pouze na základě pečlivě provedeného epidemiologického průzkumu lze vypracovat racionální a komplexní opatření směřující k eliminaci ohniska a zamezení dalšího šíření nemocí. Vypracování takových opatření je hlavním úkolem epidemiologického průzkumu.
Epidemiologické vyšetření ohniska by mělo být provedeno během prvních 24 hodin po obdržení ústního (telefonického) nebo písemného „nouzového oznámení infekčního onemocnění, otravy jídlem, akutní otravy z povolání nebo neobvyklé reakce na očkování“.
Epidemiologické vyšetření zahrnuje:
Vyptávám se pacienta a jeho okolí,
· laboratorní a instrumentální studie. Epidemiologické vyšetření ohniska začíná průzkumem pacienta (pacientů) a jeho okolí. Účelem průzkumu je shromáždit epidemiologickou anamnézu, tzn. informace o zdroji infekčního agens, cestách a faktorech jeho přenosu, době a podmínkách infekce, příčinách vzplanutí. Průzkum zjišťuje možnost infekce v časovém úseku rovném maximální délce inkubační doby pro dané onemocnění. Přitom jsou zohledněny nejen každodenní, ale i průmyslové (výchovné) souvislosti pacienta. Je třeba věnovat pozornost případně zdravé nosiče původce této infekce, stejně jako pacienti s vymazanými formami, což je zvláště důležité u úplavice, dětské obrny, záškrtu, černého kašle atd.
Průzkum lidí v okolí pacienta je často jediným zdrojem spolehlivých informací (když pacient neumí odpovídat na otázky nebo nemá zájem o objektivní popis situace). Populace je dotazována na potravu nebo pitnou vodu, přítomnost členovců sajících krev a hlodavců.
Prohlídka ohniska pomáhá určit prostorové hranice ohniska, zjistit, zda daný dům, byt či podnik, případně instituce, kde byl pacient nalezen, je jediným místem, kde se mohou nacházet zdroje infekčního agens. Provádí se vizuální kontrola různých objektů, při které se posuzuje sanitární a hygienický stav ohniska, včetně domácího a pracovního prostředí obklopeného nemocnými. Při obhlídce ohniska se odebírají vzorky pro laboratorní výzkum pravděpodobných faktorů přenosu patogena, dále je možný odchyt volně žijících zvířat a odběr materiálu od domácích zvířat, odchyt členovců – pravděpodobných přenašečů patogena – pro určení jejich druhu , číslo, zamoření atd.
Studium dokumentů zahrnuje sběr dat o evidenci a registraci podobných infekčních onemocnění v oblasti ohniska, což nám umožňuje posoudit epidemiologickou situaci v dané oblasti v období předcházejícím ohnisku. Epidemiologická anamnéza shromážděná při rozhovoru pacienta (pacientů) musí být doplněna o informace z ambulantní karty a anamnézu.
Laboratorní a instrumentální výzkum zahrnují: mikrobiologické, helmintologické, entomologické a další metody.
Mikrobiologické (bakteriologické, virologické) studie slouží jako nesporný základ pro identifikaci zdroje a osob infikovaných v prostředí zdroje, jakož i pro stanovení faktorů přenosu patogenu (voda, potraviny, půda).
Helmintologické и protozoologický výzkum se provádějí za účelem identifikace kontaminace zdroje invaze a osob v jeho prostředí, jakož i zjištění kontaminace objektů životního prostředí parazity.
Zoologický výzkum provedené za účelem objasnění epidemiologické role hlodavců, ptáků a volně žijících zvířat. K tomu kladou pasti, vybavují kontrolní a vyhlazovací místa a střílejí savce.
Entomologický výzkum se provádějí za účelem studia druhové skladby, počtu a zamoření členovců, kteří přenášejí patogeny.
Imunologické studie se provádějí k identifikaci zdroje infekce, což je zvláště důležité, pokud jsou výsledky mikrobiologických studií negativní. Pro každého nemocného v ohnisku nákazy se vyplňuje kartička epidemiologického průzkumu ohniska infekčního onemocnění.
Líbil se vám článek? Přidejte si ji do záložek (CTRL+D) a nezapomeňte ji sdílet se svými přáteli:
