Co léčí jedle sibiřská?

Jedle je rod nahosemenných z čeledi borovicovitých, čítající asi 50 druhů, rostoucí převážně v subtropických a mírných pásmech severní polokoule. Charakteristickým znakem této stálezelené dřeviny jsou na rozdíl od jiných jehličnanů nahoru rostoucí šišky a ploché jehlice. Pro farmaceutické účely se jedle sibiřská nejčastěji používá v tradičním a lidovém léčitelství.

Stromy tohoto druhu dosahují výšky až 30 metrů, kmen je dole rozpukaný, nahoře válcovitý. Koruna rostliny je úzce kuželovitá, větve jsou tenké, spodní spadají téměř k zemi, kůra je tmavě šedá, hladká s četnými ztluštěnci (uzlíky), které jsou vyplněny průhlednou, vonnou pryskyřicí – „jedlovým balzámem “. Jehlice (listy) dlouhé až 3 cm, vonné, nepichlavé, tmavě zelené barvy, na rubu každé dva bělavé pruhy s voskovým povlakem. Jedle kvete v květnu, semena dozrávají v srpnu až září. V září až říjnu opadávají šišky dosahující délky až 7-9 cm a na větvích zůstávají tyčinky šišek (další rozlišovací znak rostliny).

Obsah

1. Chemické složení
2. Užitečné vlastnosti
3. Indikace pro použití
4. Kontraindikace

Chemické složení

Léčivými surovinami pro jedle jsou jehličí, mladé větve, pupeny a kůra.

Nachází se v různých částech rostliny:

• Kořeny: silice (asi 8 %), jejímiž složkami jsou safrol, kafr, cineol, kafren, bisabolen, kamfen, organické kyseliny;
• Kůra: třísloviny (až 13 %); pryskyřice (jedlový balzám), která obsahuje pryskyřici (až 70 %) a silice (až 30 %);
• Semena: tuhé mastné oleje (až 30 %) obsahující acylglyceroly kyseliny olejové, karmové a laurové a také vitamín E;
• Jehlice: silice (základ pro získávání kafru), bílkoviny, sacharidy, karoten, vitamíny C a E, flavonoidy, fytoncidy, stopové prvky (železo, kobalt, mangan, měď, zinek);
• Výhonky a tenké větve: silice (asi 4 %), 80 % kafr.

Složení silice všech částí jedle obsahuje: bornylacetát (ester borneolu a kyseliny octové), třísloviny, vitamín C, tokoferoly, karoten, borneol, beta-pinen, alfa-pinen, kamfen, dipenten, santen, A-felandren, bisabolen.

Užitečné vlastnosti

Větve stromů se doporučují sklízet na konci a pupeny – na začátku nebo v polovině jara, kůra – po celý rok, mladé jehly – v červnu až srpnu nebo od října do února. V dubnu je nejvyšší koncentrace kyseliny askorbové zaznamenána v jehličí. Pro maximální uchování silice se doporučuje sklízet jedlové stehýnka (jehlice a konce mladých větví) v zimě a na palubách je udržovat ve vrstvách střídajících se se sněhem.

Mezi nejcennější léčivé vlastnosti jedle patří: tonizující, protizánětlivé, tonizující, analgetické, adaptogenní, antibakteriální, expektorační, dezinfekční, diuretické, detoxikační, anestetikum, hojení ran.

Z pryskyřice se vyrábí řada užitečných produktů, z nichž nejdůležitější jsou terpentýn, abienol, diterpenalkohol, kyselina neoabietová, kyselina abietová a pryskyřice. Kafr, získaný z éterického oleje, je součástí mnoha léků, které vzrušují centrální nervový systém a stimulují srdce.

Léčivé vlastnosti jedle se od starověku využívaly k léčbě plicních, revmatických a kožních onemocnění. Jehličí rostliny obsahující velké množství kyseliny askorbové a beta-karotenu zvyšují odolnost organismu v boji proti infekčním lézím a nachlazení. Fytoncidy, které jsou součástí rostliny, stimulují sekreci žaludeční šťávy, podporují hojení ran a kožních lézí, zlepšují srdeční činnost.

Detoxikační vlastnosti stromu se využívají k odstranění toxinů, jedů, těžkých a radioaktivních kovů z těla. Přípravky na bázi jehel se používají k čištění kapilár a cév a snižují jejich křehkost. Expektorační účinek jedle je užitečný pro odstranění sputa a pročištění dýchacích cest při poškození průdušek a plic. Páry jehličí se používají k odstranění bronchospasmů u bronchiálního astmatu, stejně jako při léčbě migrény a bolesti hlavy.

Antibakteriální a diuretické vlastnosti jedle pomáhají při léčbě onemocnění ledvin a močového měchýře. Výtažek z jedle se používá k prevenci vzniku metastáz a k prevenci růstu novotvarů.

Rostlinný olej je předepsán pro kožní léze, virové infekce, bolesti svalů, onemocnění kloubů. Používá se také jako sedativum s příznivým účinkem na nervový systém, používá se k léčbě srdečního selhání, zeleného zákalu a poklesu krevního tlaku.

Indikace pro použití

Přípravky na bázi jedle se používají k léčbě těchto onemocnění: kašel, záškrt, rýma, akutní respirační virové infekce (ARVI), chřipka, nachlazení, sinusitida, tracheitida, bronchitida, faryngitida, tonzilitida, zápal plic (včetně krupózního zápalu plic), tuberkulóza, zánět trojklaného nervu, diatéza (u dětí), akné, furunkulóza, ekzém, herpes, lupénka, lišejníky, kožní plísně, rány, zánět dásní, stomatitida, periodontální onemocnění, kolitida, bolesti zubů, revmatismus, artróza, osteochondróza, ischias, angina pectoris, neurózy , deprese, prostatitida, kurděje, hypovitaminóza, otravy, onkologická onemocnění.

Kontraindikace

• Období těhotenství a kojení;
• Epilepsie;
• Sklon ke křečím;
• Ulcerózní léze trávicího traktu;
• Rostlinná přecitlivělost.

Nedoporučuje se používat rostlinné přípravky pro malé děti. Je zakázáno kombinovat použití jedlového oleje a použití alkoholu.

Protože má olej tendenci se v těle hromadit, měl by být užíván v nízkých dávkách – ne více než 5-10 kapek denně (v závislosti na toleranci). Pro vnější použití by dávka za den neměla přesáhnout 8-10 g. Je třeba mít na paměti, že olej působí projímavě. Před použitím bylinných přípravků je vhodné poradit se s odborníkem.