Mykotoxikózy jsou specifická onemocnění způsobená toxigenními houbami. Patří mezi ně ty mikromycety, jejichž odpadní produkty vedou k toxikóze u různých organismů. Existuje více než 150 druhů hub, které produkují toxiny, a nacházejí se v jakékoli oblasti. Expozice mykotoxinům na chemické a biologické úrovni se značně liší. Mají vysokou úroveň toxicity a imunosupresivní účinky jsou běžné. Často mají mutagenní, karcinogenní a teratogenní vlastnosti.
Stupeň vnímavosti zvířat k mykotoxinům ovlivňují různé faktory: charakteristika biochemického prostředí, patologické stavy, březost a věk jedince. Mezi domestikovanými populacemi je skot považován za nejméně náchylný k nemocem. Koně a prasata patří mezi nejnáchylnější.
Podmínky zadržení, kvalita výživy a charakteristika péče jsou hlavními faktory, které ovlivňují snížení nebo zvýšení stupně patologie. Celkově je patogeneze tohoto specifického onemocnění extrémně složitá.
Typy mykotoxikóz
V závislosti na původu se mykotoxikózy dělí na tři typy:
- nutriční (nejběžnější typ;
- respirační;
- nakažlivý.
Průběh a klinický obraz onemocnění závisí na množství toxinu, který zvíře zasáhl, na stavu imunitní obrany obecně, podmínkách prostředí, vlastnostech organismu, jeho věku, typu a biochemické aktivitě dráždidla.
Vlastnosti infekce
Nemoc je charakterizována následujícími znaky:
- překvapení z porážky;
- počet jednotlivců;
- sezónnost projevů;
- absence známek přenosu onemocnění na postižené zdravé organismy;
- prevalence na určitých územích;
- zónování;
- normalizace stavu zvířat při přechodu na benigní stravu.
Příznaky, které naznačují infekci
- tělesná teplota (obvykle v normálních mezích, ale někdy překračuje standardní hodnoty);
- zpravidla poškození centrálního nervového systému (široké variabilní spektrum příznaků);
- narušení gastrointestinálního traktu (ve všech oblastech, ve formě atonie, bubínku, funkčních jaterních poruch);
- narušení kardiovaskulárního a dýchacího systému (rychlý/pomalý srdeční tep, nepravidelný srdeční tep, mělké dýchání atd.);
- změny jsou pozorovány ve složení krve, zejména v ukazatelích leukocytů (nejprve mírné zvýšení, poté trvalé snížení počtu cirkulujících leukocytů, doprovázené nahrazením neutrofilních granulocytů lymfocyty), krevních destiček (pokles) ještě před vnějšími projevy onemocnění;
- různé poruchy urogenitálního systému (přítomnost bílkovin, červených krvinek v moči, nadnormální objem moči za den, umělé ukončení těhotenství, neplodnost atd.)
- četné krvácení téměř ve všech vnitřních orgánech;
- znovuzrození;
- nekróza v gastrointestinálním traktu atd.
Na základě všech výše uvedených údajů, jakož i podrobného studia potravy jednotlivců, je stanovena přesná diagnóza.
Metody dezinfekce
- pomocí tepelného vlivu;
- chemickou úpravou kontaminovaného krmiva (k tomu lze použít ozon, peroxid vodíku nebo čpavek);
- pomocí enterosorbentů, které se přidávají do krmiva. Jejich množství je do 2 % z celkové hmotnosti stravy během dne;
- přidávání pekařských kvasnic do stravy zvířat (pokud je krmivo kontaminováno aflatoxinem). Microsorb vede k vazbě určitých skupin mykotoxinů;
- sorbenty na minerální bázi (např. použití polysorbu, zoovitu, vermikulitu a dalších látek je považováno za účinné);
- kombinace minerálních a organických sorbentů;
- vícesložkové produkty: formovací karburátor, mikokarbon atd.
Pro zajištění účinné a bezpečné léčby se doporučuje lék “Averon”. Produkt vyrábí přední výrobce veterinárních přípravků v Bělorusku – závod Beleka. Společnost vyrábí produkty ve svém oboru již cca 20 let a přísně kontroluje jejich kvalitu ve všech fázích technologického procesu.
Droga vyniká svou účinností při léčbě intoxikací a zánětů, má desenzibilizační a metabolotropní účinek, nezpůsobuje komplikace a lze ji použít při plození potomků u zvířat. Oblast použití: užitková i neproduktivní zvířata.
