Zemědělství je věda a odvětví zemědělské výroby založené na využívání půdy za účelem pěstování plodin.
Obsah
Vznik zemědělství
| Datum, tisíc let před naším letopočtem E. | Evropa | Severovýchodní Afrika | Mezopotámie a Levanta | Jihovýchodní Asie |
|---|---|---|---|---|
| 9 | Předkeramický neolit B na území moderního Turecka (Nevaly-Chori, 9250 př. n. l.) – pšenice [1] [2] | |||
| 8 | Předkeramický neolit A (Levant, Severní Mezopotámie) – pšenice, ječmen, luštěniny [3] | |||
| 7 | Kultura Nea Nicomedia (severní Řecko, Makedonie; 6230±150 př. n. l.) [4] – zemědělství; | Hassunská kultura (Severní Mezopotámie) – zemědělství: pšenice, špalda, ječmen [5]; kultura Jarmo (irácký Kurdistán) – zemědělství: pšenice, ječmen [6]. | ||
| 6 | Bug-Dněstr kultura – zemědělství: pšenice, ječmen, proso [7]; kultura Karanova (jižní Bulharsko) – zemědělství [8]; Köröská kultura (v Maďarsku v povodí řeky Körös) – zemědělství [9]. | Kultura Tasi (severovýchodní Afrika, střední Egypt) – zemědělství: pšenice, ječmen [10]. | Kultura El Obeid (Mezopotámie) – zemědělství [11]. | Kultura Hemudu (jižní část východní Číny, dolní tok řeky Jang-c’-ťiang [12]) – zemědělství: rýže [13]. |
Druhy zemědělství
V závislosti na půdních a klimatických podmínkách se zemědělství dělí na:
- Rekultivační zemědělství – hospodaření na rekultivovaných pozemcích
- Zavlažované zemědělství — zemědělství využívající různé druhy zavlažování
- Dešťové zemědělství – hospodaření v suchých oblastech s využitím vlhkosti od časného jara
Půda a rostliny jsou hlavním předmětem zemědělství.
Faktory plodnosti
Půda je vrchní vrstva zemské kůry, která je úrodná. Doslovné dekódování slova („plodnost“ znamená rodit ovoce), při výrobě rostlinných produktů (produktů pro výživu lidí nebo krmiva) ovoce znamená sklizeň rostlin. úrodnost půdy – je hlavním ukazatelem charakterizujícím kvalitu půdy. Jde o schopnost půdy sloužit kulturním rostlinám jako stanoviště, zdroj a prostředník při zajišťování pozemských životních faktorů (voda, živiny, půdní vzduch) a plnit ekologickou funkci.
Hlavní ukazatele úrodnosti půdy nezbytné pro tvorbu vysokých výnosů většiny pěstovaných plodin:
- agrofyzikální (hustota půdy v průměru cca 1,1 – 1,2 g/cm3, pórovitost 50 – 55 %, z toho 25 – 30 % tvoří půdní vzduch; jemně hrudkovitá struktura, voděodolnost makrostruktury (10,0 – 0,25 mm) je více než 40 %));
- biologický (obsah humusu není nižší než 2,5 – 3,5 %; bioaktivita půdy je vysoká, fytosanitární stav (na úrovni ekonomického prahu škodlivosti, bez patogenů a škůdců));
- agrochemikálie (kyselost půdy 6,0 – 6,5 (téměř neutrální), součet absorbovaných zásad 7 – 12 mg.eq/100 g půdy, obsah mobilních sloučenin dusíku od 30 do 50, fosfor 150-250, draslík 200-300 mg /kg obsah mikroprvků: Cu – 0,8 – 1,2; Mo – 0,2 – 0,4; B – 0,5 – 0,6; Zn – 5,0 – 7,0 mg/kg).
Zemědělské systémy
Systém hospodaření — soubor vzájemně propojených agrotechnických rekultivačních a organizačních opatření zaměřených na efektivní využívání půdy, zachování a zvýšení úrodnosti půdy, dosažení vysokých a udržitelných výnosů plodin (systém zemědělství zahrnuje následující systémy: střídání plodin, zpracování půdy, hnojiva, ochrana rostlin, atd.)
Hlavní typy zemědělských systémů:
- Adaptivní systém hospodaření v krajině — je komplexní soubor technologií šetrných k životnímu prostředí pro produkci rostlinných produktů a reprodukci půdní úrodnosti, zajišťující agronomickou a ekonomickou efektivitu využívání zemědělské krajiny konkrétní farmy na základě agroekologického seskupení pozemků. Agrokrajina – přírodně-územní celek, jehož přirozená vegetace byla v převážné většině nahrazena agrocenózami. Agroekologické seskupení pozemků — podmíněné sjednocení pozemků do kategorií odrážejících jejich vlastnosti a kvalitu s přihlédnutím k přírodním, environmentálním a socioekonomickým podmínkám.
- Systém obilné páry – zemědělský systém, ve kterém převážnou plochu orné půdy zabírají obilniny, významná plocha je vyčleněna na čištění úhoru a úrodnost půdy se udržuje a zvyšuje obděláváním půdy a používáním hnojiv.
- Systém řádkových plodin – systém hospodaření, ve kterém většinu orné půdy zabírají řádkové plodiny a úrodnost půdy se udržuje a zvyšuje intenzivním používáním hnojiv.
- Systém travnatých polí – systém hospodaření, ve kterém se část orné půdy v polních a pícninových osevních postupech využívá pro trvalé trávy, které jsou potravou a hlavním prostředkem k udržení a zvýšení úrodnosti půdy.
- Systém náhrady ovoce – systém hospodaření, ve kterém nejvýše polovinu orné plochy zabírají obilniny, zbytek se pěstuje řádkovými plodinami a luštěninami.
- Systém ochrany půdy — zemědělský systém založený na střídání plodin ladem na zrno s pásovým umístěním plodin a úhorem, plošným zpracováním půdy, hnojením a opatřeními k akumulaci vlhkosti.
ZEMĚDĚLSTVÍ
Svazek 10. Moskva, 2008, s. 380-383
Zkopírujte bibliografický odkaz:
ZEMĚDĚLSTVÍ, 1) průmysl Str. zemědělství, obdělávání půdy pro pěstování rostlin. Jeden z nejstarších a nejdůležitějších druhů hospodaření. lidské aktivity. Ch. úkoly Z. – efektivní využívání zemědělských produktů půdy, udržování a zvyšování úrodnosti půdy s cílem vytvořit podmínky, které zajistí vysoké a stabilní zemědělské výnosy. plodin a zlepšování kvality produktů. Existují rozsáhlé a intenzivní Z. S rozsáhlým Z. Produkce rostlinných produktů se provádí s využitím přírodních zdrojů. úrodnost půdy a rozšiřování území obdělávané půdy, s intenzivní – v důsledku přídavných. investice práce a finančních prostředků na stejnou plochu (mechanizace, meliorace, hnojení, zvyšování úrovně zemědělské techniky atd.). Jak ch. výrobní prostředky v Z. půda a rostliny vyčnívají; Výrobní proces je do značné míry ovlivněn klimatem. a povětrnostními podmínkami. Zónové rozdíly v místních přírodních podmínkách a biologických podmínkách. vlastnosti pěstovaných druhů a odrůd zemědělských plodin. plodiny určují rozmanitost systémů hospodaření a agrotechnických systémů. techniky a sezónnosti výroby. Celoroční Z. – ve vlhkých subtropech a tropech s pěstováním 2–3 plodin ročně; stáj Z. – v oblastech s dostatkem vláhy, kde je půda a klima příznivé. podmínky umožňují pěstovat zemědělské produkty. kultury bez použití umění. zavlažování; suchý (nestabilní) Z. – v oblastech s nedostatkem atmosférické vláhy a nestabilními povětrnostními podmínkami je založena na pěstování plodin a odrůd odolných vůči suchu a využívání zemědělské techniky, která podporuje uchování a akumulaci vláhy (černé výpary, zadržování sněhu, ne- zpracování půdy, mulčování atd.); zavlažovaná Z. – v poušti, polopoušti atd. suché oblasti, kde se pěstuje zemědělství plodiny bez zavlažování jsou nemožné, charakterizované vysokou úrovní intenzity a vysoce specializovanou strukturou plodin s maximální převahou vedoucí plodiny (například bavlna); deštivý Z. – na nezavlažovaných pozemcích v zavlažovaných zónách s využitím přírodních zdrojů. jarní a podzimní-zimní srážky (viz. v Čl. Bogara); polární Z. – v oblastech tundry, kap. arr. s využitím chráněné půdy, s využitím raných odrůd a zemědělských technologií. techniky, které urychlují zrání rostlin; hora Z. – na mírných horských svazích a v mezihorských kotlinách s relativně úrodnou půdou, s využitím terasových a zemědělských technik.
Technologická mapa lekce okolního světa, stupeň 3 „Zemědělství“
Vezměte prosím na vědomí, že v souladu s federálním zákonem N 273-FZ „O vzdělávání v Ruské federaci“ organizace zabývající se vzdělávacími aktivitami organizují školení a vzdělávání studentů se zdravotním postižením, a to jak společně s ostatními studenty, tak v samostatných třídách nebo skupinách.
„Význam vytvoření školních smírčích/mediačních služeb ve vzdělávacích organizacích“
Certifikát a sleva na školení každý účastník
Téma: Kdy a proč vzniklo zemědělství? Chléb je velký zázrak země.
Plánované výsledky: 1) předmět – poznávat studované předměty a jevy živé a neživé přírody; – na základě navrženého plánu popsat studované předměty a jevy živé a neživé přírody, vyzdvihnout jejich podstatné znaky; – porovnat předměty živé a neživé přírody na základě na vnějších znacích nebo známých charakteristických vlastnostech a provádět nejjednodušší klasifikaci studovaných přírodních objektů; – používat přírodovědné texty (na papíře a elektronických médiích, včetně řízeného internetu) k vyhledávání informací, odpovídat na otázky, vysvětlovat, vytvářet si vlastní ústní nebo písemná prohlášení; – používat různé příručky (přírodopisný slovník, průvodce rostlinami a zvířat podle ilustrací, atlasu map včetně počítačových publikací) k vyhledání potřebných informací – objevovat nejjednodušší vztahy mezi živou a neživou přírodou, vztahy v živé přírodě; pomocí nich vysvětlit nutnost šetrného zacházení s přírodou – určit povahu vztahu člověka a přírody, najít příklady vlivu těchto vztahů na přírodní objekty, zdraví a bezpečnost člověka;
2) osobní : – mít kladný vztah ke škole; – být si vědom neúplnosti znalostí; – projevit zájem o vzdělávací činnost; – uvědomovat si hodnotu přírody a potřebu nést odpovědnost za její ochranu;
Vytvořil UUD ( metasubjekt): 1) poznávací : – pozorovat, číst, vyjadřovat a diskutovat hypotézy, formulovat závěry na základě pozorování, porovnávat, zobecňovat, „číst“ informace prezentované na obrázcích, identifikovat příčiny a důsledky jednoduchých jevů; 2) regulační : – používat jednoduché dovednosti seberegulace a sebekontroly; -hodnotit interakci při společných činnostech, sledovat dodržování pravidel chování v každodenních situacích; – připravit se na práci podle navrženého plánu; — určit a formulovat vzdělávací úkol; – plánujte své akce; – samostatně plnit úkoly; — rozvíjet schopnost přijmout a udržet učební úkol, schopnost kontrolovat, upravovat a hodnotit své činnosti; 3) komunikativní : – znát pravidla účasti ve vzdělávacím dialogu: – vyjádřit svůj názor; – účastnit se kolektivní diskuse.
Typ lekce: Objevování nových poznatků.
Vybavení: prezentace, učebnice „Svět kolem nás“, 3. ročník, 1. část, G.S. Kalinová, N.F. Vinogradov, karty úkolů.
Připomeňme si, o čem jste mluvili v minulé lekci.
Na desce jsou kartičky s názvy rostlin (zelí, brambory, jetel, kapradina, pampeliška, lopuch, podběl, hrozny, švestka, pšenice, ječmen, len, bavlník, měsíčky, astry), rozdělte je do dvou skupin.
– Na základě čeho jste je rozdělili?
— Které rostliny se nazývají plané?
— Které rostliny se nazývají pěstované?
— Na jaké skupiny lze rozdělit pěstované rostliny?
Hra „Barva a tvar“: Pojmenujte bobule, zeleninu, ovoce (žluté, kulaté atd.).
— Divoké a pěstované.
— V přírodě rostou plané rostliny.
— Pěstované rostliny pěstují lidé.
— Obiloviny, ovoce, zelenina, ozdobné, předení.
— Jak se v lidském životě objevily kulturní rostliny? Co pro to udělal?
— Jak lidé začali pěstovat kulturní rostliny? S použitím čeho? Jaké je jiné slovo pro pěstování kulturních rostlin?
– Co si myslíte, že je tématem naší lekce?
– Jaký je náš cíl lekce?
— Po pozorování rostlin se je pokusil vypěstovat sám.
— Zjistěte, kdy a proč vzniklo zemědělství.
Práce se slovní zásobou. Z jakých slov je odvozeno slovo „zemědělství“? Co je farmaření?
Zemědělství srov. 1. Obdělávání půdy za účelem pěstování zemědělských rostlin. Vysoká kultura zemědělství. 2. Obor agronomie, který studuje způsoby využití půdy a zvyšování úrodnosti půdy.
Práce s učebnicí. Nás. 84 přečteme si, jak a kdy vzniklo zemědělství.
—Jak se jmenuje člověk, který se zabývá zemědělstvím?
Práce se slovní zásobou. Jak rozumíte slovu „kultivovaný“?
Kultivovat – pěstovat plané rostliny (krásné, vhodné k pěstování i ke konzumaci). O. půda.
Poslechněme si zprávy, které připravili kluci o některých z nejstarších druhů kulturních rostlin.
— Kdy vzniklo zemědělství?
— Na základě textu a příběhů dětí vyjmenuj nejstarší kulturní rostliny.
— Jak se objevily nové pozemky, připravené k setí?
— Jaké podmínky jsou nezbytné pro růst kulturních rostlin?
Podívejme se na schéma na str. 85
— Jaká odvětví zemědělství existují?
— Jaké rostliny se pěstují v jednotlivých oblastech zemědělství?
Podívejme se na hlavní odvětví zemědělství – polní hospodaření.
— Jaké plodiny se pěstují na poli?
Nás. 86 přečteme si, jak se chléb stal základní potravinou.
— Jak se chléb stal hlavním potravinovým produktem lidí?
Pojďme se podívat na prezentaci „Odkud pochází chléb“.
— Jaké znáš pekařské výrobky?
– Vysvětlete rčení: „Chléb je hlavou všeho“;
“Chléb je otec a voda je matka.”
Za druhé světové války byl chléb ceněn srovnatelně s vojenskými zbraněmi Chléb z obleženého Leningradu Nejtěžší zima byla 1941-1942. Od 20. listopadu do 25. prosince 1941 byly normy potravin nejnižší: dělníci dostávali 250 g náhradního chleba, zaměstnanci, vyživovaní a děti – 125 g denně. Složení blokádového chleba je žitná tapetová mouka, zbytek je koláč, zbytky zařízení a podlahová mouka, pytlování, potravinářská celulóza, jehličí.
— Zkuste si spočítat, kolik chleba se za rok vyplýtvá, když vyhodíte jen kousek vážící 100 gramů denně?
— Jaká znáš pravidla, jak zacházet s chlebem u stolu a v životě?
— Jak lze zbylý chléb využít?
— Jaké další polní plodiny znáš?
— Jaké znáte kaše, které se připravují z polních plodin?
Pšenice, kukuřice, hrášek, ječmen, paprika, zelí, rýže.
— Káceli a pálili lesy a křoviny. Půda obohacená popelem dávala bohatou úrodu.
— Úrodná půda, častá zálivka, ošetření proti škůdcům a plevelům.
— Pěstování na poli, zelinářství, louka, zahradnictví.
— Polní hospodaření: žito, pšenice, oves, pohanka atd.; zahradnictví: zelí, mrkev, paprika atd.; zemědělství na pastvinách: bavlna, len atd.; zahradnictví: jablka, třešně, švestky atd.
– Žito, pšenice, oves, pohanka, rýže.
— Sesbírali zrna, rozemleli je, přidali vodu a upekli. Přidáním droždí se chléb stal nadýchanějším, měkčím a chutnějším.
— Chléb, buchty, koláče, koláče atd.
-Bez něj se neobejde ani jedno jídlo, protože chléb je výživný a zdravý.
— V nejhladovějších dobách pomáhal chléb a voda lidem přežít v těžkých dobách.
“Chléb bys neměl vyhazovat, měl bys ho u stolu odlomit a vzít si jen tolik, kolik můžeš sníst.”
– Krmte ptáky drobky. Sušte sušenky, přidejte zbývající chléb k mletému masu.
— Pohanka, ječmen, oves, proso atd.
Přestávka na tělesnou výchovu.
Konsolidace nového materiálu.
Úkol na kartách: test (samostatně) a křížovka (ve dvojicích).
– O čem jsme mluvili v dnešní lekci?
— Jak a kdy vzniklo zemědělství?
— Jak se objevily obdělávané pozemky?
— Jaká odvětví zemědělství existují?
— Jako hlavní potravinový produkt lidí?
— Jak se objevil chléb?
— Jaká pravidla by se měla používat ve vztahu k chlebu?
— Jaké další polní plodiny znáš?
— Asi před 10 tisíci lety. Když lidé sledovali, jak se rostliny vyvíjejí, uvědomili si, že je mohou pěstovat sami. Zasadili jsme semínka a starali se o rostliny.
— Káceli a pálili lesy a křoviny.
— Pěstování na poli, zelinářství, louka, zahradnictví.
— Sesbírali zrna, rozemleli je, přidali vodu a upekli. Přidáním droždí se chléb stal nadýchanějším, měkčím a chutnějším.
“Chléb bys neměl vyhazovat, měl bys ho u stolu odlomit a vzít si jen tolik, kolik můžeš sníst.”
— Pohanka, ječmen, oves, proso atd.
Naučil jsem se, umím vysvětlit, naučil jsem se něco nového, těžko se mi odpovídá, ničemu nerozumím.
