Odkazuje na násilné a bezdůvodné projevy agrese, často spojené s opilostí. Tento výraz se často používá hovorově a má svůj původ v lidové moudrosti. Zjistěte, jak tato fráze vznikla a co znamená dnes.
V naší kultuře existuje mnoho různých výrazů, které mají svůj původ v podsvětí. Jedním z takových výrazů je „nechat červeného kohouta létat“.
Tento výraz se často používá ve významu vraždy. Ne každý však ví, co přesně znamená „červený kohout“.
V kohoutím gangu je červený kohout znamením, že na určitém místě byla spáchána vražda, a to se zvláštní krutostí. V tomto případě se na místě, kde byl „nechán červený kohout“, objeví červená barva nebo červený prášek, který symbolizuje prolitou krev.
Represálie v kohoutím gangu se provádějí přísně podle jejich vlastních pravidel a zákonů. Rozhodnutí o provedení represálií se činí kolektivně, obvykle v čele s bratrskou autoritou. Tento čin může být spojen se zradou, zradou, dluhy a dalšími kriminálními situacemi.
Často před provedením represálií dostane oběť od gangu varování, aby utekla nebo přijala svůj osud. Pokud se však člověk přesto dopustí činu, za který je u chlapců uložen trest smrti, je na něj uvalen červený kohout.
Obecně lze kohoutí gang popsat jako uzavřenou komunitu, která se řídí svými zákony a pravidly, jejichž porušení s sebou nese přísné tresty.
Co to znamená „nechat červeného kohouta létat“?
Výraz „nechat červeného kohouta létat“ se používá v kriminálních kruzích a znamená zabití člověka.
Historicky je tento výraz spojen s tradicí kohoutích zápasů, kde červený kohout slouží jako symbol porážky.
V kohoutí tlupě může k odvetě odsouzeného dojít různými způsoby: mohou ho probodnout nožem, umučit k smrti, pověsit na most, znásilnit nebo zaživa zapálit.
Všechny tyto způsoby vraždy slouží k násilnému prosazení jejich vlivu v kriminálním prostředí a demonstraci jejich síly a krutosti.
Nechat létat červeného kohouta je vážný zločin a může mít za následek dlouhý trest odnětí svobody nebo dokonce trest smrti.
Je důležité poznamenat, že obyčejní lidé by neměli v konfliktních situacích používat násilí a vraždy, ale měli by raději využívat legální prostředky řešení konfliktů.
Původ tohoto výrazu
Výraz „nechat červeného kohouta“ má kriminální původ a znamená extrémní míru odvety mezi kohoutí tlupou. Objevil se v Rusku na počátku 90. let a byl rozšířen v kriminálních kruzích.
Červený kohout je symbolickým obrazem zavražděného muže, který byl potřísněn barvou na filmové kazetě s adaptací románu Vasilije Šukšina „Kalina Krasnaya“. Nebyla to jen vražda, ale skutečný výsměch oběti.
Tedy „nechť červeného kohouta“ znamená zabít člověka s hroznou krutostí a posměchem mu po smrti. Tento výraz se ujal v kriminálním prostředí a sloužil k zastrašování nepřátel nebo členů jiných gangů.
Dnes se tento výraz používá méně často, ale stále zůstává metaforou pro extrémně brutální vraždu v kriminálních kruzích.
Význam tohoto výrazu je kohoutí gang
“Nechte červeného kohouta létat” je slangový výraz kohoutího gangu, který se používá k tomu, aby se s někým vypořádal k smrti. To znamenalo, že osoba, která si takový trest zasloužila, bude nucena bojovat na život a na smrt v kohoutích zápasech, které se často konaly ve vězení nebo na tajných místech.
V kohoutím gangu jsou takové metody ukázňování členů docela běžné a „nechat červeného kohouta“ bylo jednou z nejkrutějších. Vítěz takového boje získal nejen respekt od bratrstva, ale často také zvláštní privilegia, například možnost velet skupině, která zastřešovala obchod na určitém území.
Masakr provázelo mnoho brutálních a nebezpečných momentů a vážná škoda a zranění byly často normou. Díky tomu členové kohoutího gangu věděli, že nasazují své životy. To je však nezastavilo a „nechat červeného kohouta létat“ bylo často jediným východiskem ze sporů a konfliktů v bratrstvu.
Jak dochází k násilí v kohoutím gangu?
Kohoutí gang – takto se nazývají územně uzavřené komunity, které se zabývají kriminální činností. Distribuce drog, loupeže, vydírání, vraždy – to je jen malý výčet zločinů, na kterých se podílejí členové kohoutího gangu. Masakry se zase stávají posledním krokem v konfliktech mezi gangy a jejich osobnostmi.
Způsoby odvety:
- Vražda uvnitř gangu. Bandité se rozhodnou odstranit toho, kdo porušil zákony bratrství nebo se prostě ukázal jako nadbytečný. Velmi často se o tom, koho zabít, rozhoduje hlasováním.
- Zabití zrádce. Pokud člověk opustí „bratrstvo“ a začne spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení, dostane „červenou kartu“ a stane se terčem represálií.
- “Nech toho červeného kohouta jít.” To znamená veřejně zabít člena bratrstva, aby ostatní pochopili, že porušovat pravidla a odmítat plnit povinnosti nelze beztrestně.
Obvykle k odvetám dochází takto:
- Oběť si hrozby všimne jen zřídka a nemůže se ani bránit: útočník jedná rychle, nečekaně a zezadu. Útoku obvykle předchází dlouhodobé pozorování oběti.
- Represálie mohou nastat jakýmkoli dostupným způsobem: útočníci se mohou k oběti přiblížit zezadu a střelit ji zezadu do hlavy, udeřit ji nožem nebo dlátem. Někteří únosci volí „tichou metodu“ – uškrcení nebo šněrování.
- Po vraždě je tělo ponecháno na místě útoku, vhozeno do kanalizace, zohaveno nebo umístěno na viditelné místo. Toto jsou symbolické vraždy pro zbytek gangu a pro lidi pracující v kriminálním průmyslu.
Je důležité pochopit, že činnost kohoutího gangu není sportovní zápas s pravidly, je to spíše podlý a zákeřný svět, kde ne vše závisí na individuálních vlastnostech bandity. Represálie jsou jen jedním článkem v brutálním řetězci trestné činnosti.
Hierarchie v kohoutím gangu
V kohoutím bratrstvu, jako v každé organizaci, existuje určitá hierarchie, která určuje pozice a odpovědnosti různých členů bratrstva.
Na vrcholu hierarchie je vůdce. Jedná se o nejmocnějšího a nejváženějšího člena bratrstva, který řídí všechny operace, činí osudová rozhodnutí a zajišťuje bezpečnost svých podřízených.
Pod vůdcem jsou jeho nejbližší spolupracovníci, zástupci vůdce a další vysoce postavení členové bratrstva. Plní požadavky vedoucího, vypracovávají akční plány a zajišťují komunikaci s ostatními organizacemi.
Pod těmito vedoucími pozicemi jsou zbývající členové bratrstva. Jejich role se mohou lišit od strážců a nájezdníků po kurýry a špiony. Plní příkazy svých nadřízených, shromažďují informace, provádějí operace a dodržují vnitřní zákony a kodexy.
Každá pozice může mít svou vlastní hierarchii sestávající z řadových členů. Dělají, co jim bylo přiděleno, bojují o své místo v týmu a snaží se posunout v hierarchii výš.
Stojí za zmínku, že hierarchie v kohoutím gangu může mít různé podoby v závislosti na lokalitě, typu podnikání a velikosti organizace. Obecně však každý člen bratrstva musí znát své místo v hierarchii a poslouchat své nadřízené, aby zajistil bezpečnost a prosperitu bratrstva.
Metody „zúčtování“ v kohoutím gangu
V kohoutím gangu lze konflikty řešit nejen slovně, ale i silou. Jednou z nejčastějších metod je boj, ve kterém vyhrává ten, kdo nechá poraženého křičet nejhlasitěji na zemi.
Další metodou „showdown“ je „press“. Tato metoda spočívá v přitlačení oběti ke zdi nebo plotu a působivý počet členů gangu, kteří od oběti berou peníze nebo jiný majetek.
Další běžnou metodou je „pavučina“. Tato metoda umožňuje gangu vyhýbat se konfliktům na veřejnosti a obcházet zákon. Web spočívá v tom, že jistý člen gangu „zmate oběť“ žádostmi bez vtipů a ironie, a v tuto chvíli ostatní členové gangu „opatrně“ vezmou peníze od oběti, takže se cítí vinen za to, co nepomohl. ten, kdo požádal o pomoc.
Chlapci také raději reagují vážnými údery a ostrými údery, jako jsou údery lahví a noži. Přitom takové akce by určitě měly zůstat v rámci kluků.
Většině metod zúčtování v kohoutích gangech je společné to, že se vyznačují lhostejností k zákonu a dochází k nim proto, aby nebylo nutné kontaktovat orgány činné v trestním řízení, které v takových případech ne vždy skončí v rukou banditů.
Násilí a odpovědnost v kohoutím gangu
V kohoutím gangu je násilí nedílnou součástí života a kultury. Smrt může být potrestána za jakékoli porušení zákonů o bratrství, nesplácení dluhů nebo nerespektování cti gangu. Takové násilí je však neoficiální a nekontrolované státem. To znamená, že členové bratrstva nejsou zodpovědní za své činy před zákonem.
V rámci bratrstva však existuje přísný systém odpovědnosti za násilí a zločin. Každý člen gangu musí dodržovat přikázání starších a také dodržovat pravidla hierarchie. Pokud se člen bratrstva dopustí násilí bez svolení ředitele nebo proti bratrovi, který by neměl být zabit, musí se za své činy zodpovídat všem členům skupiny.
Aby se zabránilo šíření násilí, vytváří bratrstvo přísná pravidla chování a vztahů mezi členy skupiny. Pokud někdo tato pravidla poruší, jeho jednání posoudí starší a přijmou represivní opatření.
I když je násilí v bratrství neformální a není regulováno státem, členové bratrstva chápou důsledky svých činů a jsou odpovědní vůči ostatním členům skupiny. Pro zbytek komunity však takové násilí zůstává trestným činem a nemá žádnou právní hodnotu.
Otázky a odpovědi:
Co znamená výraz „nechat červeného kohouta létat“?
Znamená to zabít člověka nebo zvíře v boji.
Jak dochází k násilí v kohoutím gangu?
K masakrům v kohoutím bratrstvu často dochází kvůli sporům, konfliktům nebo nesplnění povinnosti. Obvykle to začíná urážkou nebo úderem, po kterém následuje rvačka. V tomto boji se rivalové snaží navzájem porazit a ukázat svou sílu a někdy odveta končí vraždou jednoho z účastníků.
Kdo tvoří kohoutí gang a jak se stávají členy?
Kohoutí gang se obvykle skládá z lidí, kteří jsou spojeni se světem zločinu nebo s ním souvisí. Členy mládence se mohou stát jak profesionální zločinci, tak neprofesionálové, kteří si chtějí vydělat peníze. Aby se člověk mohl připojit k bratrstvu, musí projít zkouškami a prokázat svou oddanost a připravenost plnit úkoly.
Jaké následky by to mohlo mít pro účastníky masakru v kohoutím gangu?
Účastníci masakru mohou být vážně zraněni, skončit v nemocnici nebo zemřít. Kromě toho mohou být zatčeni a odsouzeni za účast na trestném činu. Dalším důsledkem by mohlo být nepřátelství mezi účastníky boje, které by v budoucnu mohlo vést k novým konfliktům a represáliím.
Jak společnost bojuje s kohoutím gangem a jeho represáliemi?
Boj proti kohoutímu gangu a jeho represáliím provádějí orgány činné v trestním řízení. Provádějí razie a pátrání, zadržují členy gangu a potlačují jejich kriminální aktivity. Společnost navíc prosazuje zdravý životní styl a má negativní vztah k lidem, kteří se dopouštějí trestné činnosti a porušují zákony.
Červené tradice ➜ Vpuštění červeného kohouta – historie vzniku stabilního výrazu
Jaká je souvislost mezi ohněm a kohoutem? Existuje mnoho předpokladů. Nejpravdivější verzí se zdá být, že mezi starověkými Slovany byl kohout považován za symbol ohně.
V mnoha tradicích je mytologický obraz kohouta spojován se sluncem, „božstvem nebeského ohně“. Vždyť je to kohout, kdo svým křikem oznamuje východ slunce a jeho zjevení na obloze.
Mezi skandinávskými a slovanskými národy nebyl kohout jen symbolem ohně jako takového, ale zosobněním boha ohně, aby uklidnil, koho byl obětován. Sám bůh ohně Perun byl často zobrazován jako ohnivý kohout.
Kromě toho lze vysledovat souvislost mezi obětováním kohouta v dávných předkřesťanských dobách a procesem rozdělávání ohně. Pak některé národy obětovaly kohouta, aby uklidnily stodolu, který byl zodpovědný za požár pod stodolou.
Ve starých pohanských mýtech byly kohoutovi připisovány nadpřirozené síly. Podle jedné z mnoha pověstí během bouřky vyskočí z mraku na blesku bojovný tyran kohout, což způsobí požár. Nechyběl dokonce ani symbolický obraz blesku v podobě kohoutího hřebínku.
Někteří badatelé folkloru vysvětlují původ frazeologické jednotky „nechat červeného kohouta“ výpůjčkou z jiných jazyků.
Konkrétně mluvíme o Německu, kde byl svého času kohout zasvěcen Thunderer Thor. V německé kultuře je rozšířená fráze „den rothen Hahn aufstecken“, doslovně přeložená znamená „připoutat červeného kohouta“, ve smyslu zapálit ho.
Stejný význam má maloruský výraz „spustit černý déšť“.
Ale v Číně je to naopak – tam je kohout zobrazen na zdech domů jako talisman proti ohni. Místní věří, že červený kohout je původní podobou Slunce a chrání před ohněm.
Zastaralý výraz „nechat červeného kohouta létat“ znamená něco podpálit. Vhodnější by asi byla formulace: úmyslně zahájit žhářství. Fráze z „loupežnického“ žargonu, kterou používali i vesničané, pouštějící červeného kohouta k troufalým a chamtivým statkářům a dalším bohatým lidem.
Jaká je souvislost mezi ohněm a kohoutem? Existuje mnoho předpokladů. Nejpravdivější verzí se zdá být, že mezi starověkými Slovany byl kohout považován za symbol ohně.
V mnoha tradicích je mytologický obraz kohouta spojován se sluncem, „božstvem nebeského ohně“. Vždyť je to kohout, kdo svým křikem oznamuje východ slunce a jeho zjevení na obloze.
Mezi skandinávskými a slovanskými národy nebyl kohout jen symbolem ohně jako takového, ale zosobněním boha ohně, aby uklidnil, koho byl obětován. Sám bůh ohně Perun byl často zobrazován jako ohnivý kohout.
Kromě toho lze vysledovat souvislost mezi obětováním kohouta v dávných předkřesťanských dobách a procesem rozdělávání ohně. Pak některé národy obětovaly kohouta, aby uklidnily stodolu, který byl zodpovědný za požár pod stodolou.
Ve starých pohanských mýtech byly kohoutovi připisovány nadpřirozené síly. Podle jedné z mnoha pověstí během bouřky vyskočí z mraku na blesku bojovný tyran kohout, což způsobí požár. Nechyběl dokonce ani symbolický obraz blesku v podobě kohoutího hřebínku.
Někteří badatelé folkloru vysvětlují původ frazeologické jednotky „nechat červeného kohouta“ výpůjčkou z jiných jazyků.
Konkrétně mluvíme o Německu, kde byl svého času kohout zasvěcen Thunderer Thor. V německé kultuře je rozšířená fráze „den rothen Hahn aufstecken“, doslovně přeložená znamená „připoutat červeného kohouta“, ve smyslu zapálit ho.
Stejný význam má maloruský výraz „spustit černý déšť“.
Ale v Číně je to naopak – tam je kohout zobrazen na zdech domů jako talisman proti ohni. Místní věří, že červený kohout je původní podobou Slunce a chrání před ohněm.
Jaká je souvislost mezi ohněm a kohoutem? Existuje mnoho předpokladů. Nejpravdivější verzí se zdá být, že mezi starověkými Slovany byl kohout považován za symbol ohně.
V mnoha tradicích je mytologický obraz kohouta spojován se sluncem, „božstvem nebeského ohně“. Vždyť je to kohout, kdo svým křikem oznamuje východ slunce a jeho zjevení na obloze.
Mezi skandinávskými a slovanskými národy nebyl kohout jen symbolem ohně jako takového, ale zosobněním boha ohně, aby uklidnil, koho byl obětován. Sám bůh ohně Perun byl často zobrazován jako ohnivý kohout.
Kromě toho lze vysledovat souvislost mezi obětováním kohouta v dávných předkřesťanských dobách a procesem rozdělávání ohně. Pak některé národy obětovaly kohouta, aby uklidnily stodolu, který byl zodpovědný za požár pod stodolou.
Ve starých pohanských mýtech byly kohoutovi připisovány nadpřirozené síly. Podle jedné z mnoha pověstí během bouřky vyskočí z mraku na blesku bojovný tyran kohout, což způsobí požár. Nechyběl dokonce ani symbolický obraz blesku v podobě kohoutího hřebínku.
Někteří badatelé folkloru vysvětlují původ frazeologické jednotky „nechat červeného kohouta“ výpůjčkou z jiných jazyků.
Konkrétně mluvíme o Německu, kde byl svého času kohout zasvěcen Thunderer Thor. V německé kultuře je rozšířená fráze „den rothen Hahn aufstecken“, doslovně přeložená znamená „připoutat červeného kohouta“, ve smyslu zapálit ho.
Stejný význam má maloruský výraz „spustit černý déšť“.
Ale v Číně je to naopak – tam je kohout zobrazen na zdech domů jako talisman proti ohni. Místní věří, že červený kohout je původní podobou Slunce a chrání před ohněm.
Dvoupatrový červený autobus Routemaster se vrátil do Londýna, ale jiným způsobem.
Červená barva v mytologii a kultuře různých národů světa
Proč býci nemají rádi toreadorův červený hadr (muleta)
Proč se vlci bojí červených vlajek – účinná metoda lovu
Red Velvet Cake – klasika americké kuchyně 19. století
„Den červeného nosu“ je jarní charitativní akce pro sirotky a postižené děti
