Zdálo by se, jaká věda je pěstování plodin? Zryjte půdu, pohnojte záhony, zasaďte, když se oteplí, a zalijte.
Ve skutečnosti je pěstování zeleniny obtížný úkol, pokud chcete nakonec získat dobrou úrodu. A významnou roli v tom hraje plánování výsadeb na další rok a zohlednění zásad střídání plodin.
Dnes si povíme, co je nejlepší zasadit po mrkvi příští rok, abyste si užili dobrou úrodu.
Obsah
- Proč dodržovat pravidla střídání plodin
- Je možné znovu zasadit mrkev?
- Je rozdíl mezi záhony a skleníkem?
- Co zasadit
- jahody
- Zelí
- Brambory
- Fazole
- Co nezasadit
- Deštník
- Tykve
- Několik tipů od zkušených zahradníků
- Závěr
Proč dodržovat pravidla střídání plodin
Pravidla střídání plodin byla vynalezena s cílem zabránit tomu, aby půda zcela ztratila mikroelementy umístěné v různých hloubkách.
Například mrkev má kořenový systém, což znamená, že bere užitečné prvky hluboko z plodné vrstvy. Pokud tedy příští rok na tento záhon zasadíte další rostlinu se stejným systémem, nedostane potřebné množství mikroprvků – a úroda bude mizivá.
Kromě toho má tato zelenina ještě jednu nuanci – uvolňuje toxiny, které se hromadí v půdě a také negativně ovlivňují sklizeň v příštím roce.
Při střídavé výsadbě plodin se vyhnete efektu „unavené“ půdy, dáte jí možnost odpočinku, obnovíte rovnováhu mikroelementů a stanete se tak zdravější.
Hlavním pravidlem je každý rok střídat různé plodiny na záhonech. Vrátíme-li se ke kořenovému systému mrkve (nezapomeňte, že jde o kořenové kořeny), měli byste si vybrat rostlinu s mělkými kořeny jako uchazeče o její postel.
Bude dobré, když příští rok budou jedlé plody nad zemí a ne pod ní. Musíte také zvážit, na jaké choroby jsou vybrané plodiny náchylné.
Tato pravidla jsou důležitá, pokud chcete získat všechny výhody zeleniny vypěstované na vaší zahradě (o blahodárných vlastnostech mrkve si můžete přečíst v samostatném článku). Proč si jinak udržovat vlastní zahradu?
Je možné znovu zasadit mrkev?
Mnoho zahrádkářů nevidí problém v tom, aby rok co rok zasadili stejnou zeleninu na stejný záhon. Všechno roste, úroda je – proč znovu vynalézat kolo?
Teoreticky samozřejmě můžete mrkev zasadit znovu na stejné místo. V praxi se však ukazuje, že loňské okopaniny vysály z půdy takové užitečné mikroelementy, jako je draslík a fosfor, a jejich nedostatek ovlivní chuť, barvu a velikost mrkve nové sklizně.
Pokud se spokojíte s nepříliš chutnou, ne vždy krásnou, rovnoměrnou, velkou mrkví vybledlé oranžové barvy, zasaďte ji znovu. Chcete-li získat úrodu bohatou na vitamíny, makro- a mikroprvky a také krásnou na pohled, nevysazujte oranžovou zeleninu na tento záhon dříve než po 3-4 letech.
Toto období je nezbytné, aby půda měla čas nashromáždit v hloubce všechny potřebné živiny.
Navrhuji, abyste se podívali na video o tom, jak správně zasít mrkev:
Je rozdíl mezi záhony a skleníkem?
Rozdíl je v tom, že pravidla střídání plodin v podmínkách omezeného prostoru se obtížněji dodržují. Mrkev se ve sklenících vysévá jen zřídka, ale pokud ji z nějakého důvodu necháte růst v uzavřeném prostoru, pak pro ni budou rajčata, česnek a cibule dobrými sousedy.
Záhony jsou otevřený prostor, nechráněná půda, která je náchylnější k negativním toxickým účinkům okopanin. Záhony se obvykle nehnojí tak bohatě jako půda ve skleníku, takže množství živin ve volné půdě je menší.
Co zasadit
Pojďme na věc – co příští rok zasadit po mrkvi.
jahody
Pokud si chcete pochutnat na hodně sladkých jahodách nebo lesních jahodách, vysaďte je na záhony „po mrkvi“.
Po sklizni mrkve zasejte tzv. zelené hnojení (pohanka, oves, hořčice), aby se půda obohatila o dusík, pak záhon spolu s trávou zryjte a nechte na zimu. Na jaře můžete zasadit jahodové keře a lesní jahody, ale nezapomeňte, že různé odrůdy je třeba vysadit ve vzdálenosti od sebe.
Zelí
Zelí patří do čeledi brukvovitých (patří sem i tuřín, ředkvičky, ředkvičky), pro které je oranžová zelenina výborným předchůdcem.
Před výsadbou je však dobré připravit půdu a nejvhodnější dobou je podzim. Záhon je potřeba zrýt a přidat hnojivo, které se přes zimu promění v lehce stravitelnou formu pro čeleď brukvovitých.
Je povoleno sázet různé druhy zelí, nejen bílé zelí – můžete sázet růžičkovou kapustu, květák, brokolici. Ten si mimochodem pak můžete zamrazit a svou úrodu sníst i v zimě.
Pokud ředkvičkám věnujete záhon s mrkví, pak se obejdete bez hnojiv – její kořeny nepronikají hluboko, takže zelenina bude mít dostatek živin v horních vrstvách půdy.
Brambory
Brambory patří do čeledi Solanaceae, stejně jako paprika, lilek a rajčata. Tyto plodiny nejsou příliš náročné na složení půdy, takže dobře rostou po mrkvi, ale podzimní nebo jarní hnojení neuškodí.
Pokud se rozhodnete obohatit půdu hnojem, buďte opatrní. Čerstvý hnůj lze použít v pozdním podzimu před mrazem a pouze shnilý hnůj lze použít na jaře. Pokud toto pravidlo porušíte, hrozí poškození budoucí sklizně.
Cibule a česnek jsou alespoň v jednom případě nejlepšími vyznavači mrkve. Pokud víte, že půda je kontaminovaná, pak je cibule ideálním biologickým zabijákem škůdců. Cibuli i česnek lze sázet na podzim (zimní odrůdy). A o tom, jak správně zasadit cibulové sady, přečtěte si náš článek.
Uvolňuje fytoncidy, které ničí patogenní mikroflóru nad i pod zemí, a ostrý cibulový zápach zbývající v půdě odpuzuje mrkvovou mouchu.
Fazole
Luštěniny – samotné fazole, čočka, hrách a fazole – jsou známé nejen pro své bohaté výhody, ale také pro jednu vlastnost, která se vám bude hodit při obnově úrodnosti půdy.
Luštěniny absorbují dusík ze vzduchu a obohacují jím půdu a dalšími užitečnými látkami. To se děje kvůli formacím na kořenech, ve kterých žijí uzlové bakterie. Dodávají luštěninám dusík a navíc nasycují půdu.
Z hlediska účinnosti se luštěniny dají přirovnat ke hnoji a i ta nejvíce poškozená půda se po vypěstování luštěnin postupně obnovuje.
Co nezasadit
Existuje několik rostlin, které se nedoporučují vysazovat na záhony, kde rostla mrkev.
Deštník
Nejprve si povíme něco o rodině Umbrella – celer, kmín, kopr, koriandr, fenykl, petržel. Patří k němu také mrkev, takže výsadba „příbuzných“ je zakázána, protože mají společné škůdce a stejné choroby.
Pokud byla loňská úroda mrkve kontaminovaná, pak rozhodně nemůžete letos čekat dobrou úrodu kopru nebo petržele.
Tykve
Plodiny melounu a dýní – meloun, meloun, dýně, cuketa, tykev – nejsou nejlepšími následovníky mrkvových záhonů. Tyto rostliny jsou poměrně náročné na půdu, ve které rostou, a její úrodnost přímo ovlivňuje kvalitu a množství sklizně.
Ale stojí za zmínku, že pokud jste nasytili půdu minerálními nebo organickými hnojivy, může být taková sekvence povolena.
Několik tipů od zkušených zahradníků
- Bez ohledu na plodinu, kterou se rozhodnete zasadit na váš mrkvový záhon v příštím roce, po sklizni mrkve zasejte půdu hořčicí, pohankou, ovsem nebo lupinou. Obohatí půdu dusíkem a sníží množství plevele. Nechte vámi vybranou plodinu dorůst do výšky 15 cm a poté zryjte záhon a trávu, dokud nevykvete.
- Hnůj není nejlepší hnojivo pro mrkev. Po hnoji zasaďte okurky, brambory nebo zelí – takové krmení jim bude chutnat a po nich klidně i pomerančovou okopaninu.
- Po mrkvi nesázejte červenou řepu a křen – mají stejný kořenový systém, takže řepa a křen nebudou mít co jíst.
- Měsíček a měsíček chrání záhony před parazity – vysaďte je po obvodu svého pozemku.
- Nesázejte mrkev k jabloni – chuť obou plodů se nezmění k lepšímu.
Závěr
Shrňme si výsledky v krátké tabulce toho, co lze a co nelze zasadit po mrkvi:
