Koupili jsme pozemek a vyklidili ho. Odřezané větve starých jabloní, některé trnité keře byly vykáceny a leží ve velké hoře na místě. Už týden. Snažíme se je spálit, ale nepovedlo se to. Hoří papír, suchá tráva, benzín, kterým je hojně polijeme, a větve stále leží jako hora. Co dělat
Malovat? každá pobočka? Hora z trní tři metry vysoká a šířka celého areálu?
A rádi to vytáhneme, stačí zabalit tyhle kecy. A pět táců za odvoz odpadu je velmi strmé. Samozřejmě existují, ale je kam je umístit
Nesnažili se to jen tak odnést do lesa, není to stavební odpad, jsou to jen větve, budou hnít a je to, žádná újma na životním prostředí.
Zalijte „odpracováváním“ (použitý strojní olej, je ho dost na každém servisu, kde olej vyměňují). Takhle pálím odpadky na své dači. Pravda je, že to trochu kouří. A nejlépe by se to celé mělo spálit v nějaké jámě a samozřejmě za bezvětrného dne.
Soused na venkově pálil odpadky pod širým nebem. tady je výsledek. !
Spálila svůj pozemek i dům!! ! sousedé!! !
VŠE spalte POUZE v sudu nebo kopáním 2-3 metry kolem. !
Většinou dobře hoří jen suché dřevo, a když k dobrému ohni přidáte syrové větve, na ohni nejprve uschnou, a pak teprve (budete muset dlouho čekat) hoří. Když je hodně vlhko, tak aspoň nevznikne oheň, ale až bude sucho a tráva se snadno spálí. rozdělávání ohně po celém obvodu zároveň, spásou může být polévání vodou metr kolem od ohně (jiskra může přeskočit i ze sudu a pokud se nedíváte, tak. -:((( Je dobré, když je tam hadice s vodou – mějte ji připravenou! ale pokud je to nové místo, dělejte vše velmi opatrně)
Jak ti rozumím. Loni udělali to samé. Před řezem jsme vybrali 2 malé plochy, vyčistili a naskládali ze stromů všechny ořezané ovocné výhonky a samotné větve. nejdřív jednomu, pak druhému. Počkali, až uschnou (protože je zbytečné je nechat hořet mokré, byla to zbytečná práce a ztráta času) a teprve potom to zapálili s novinami, drobným klestí a starým suchým listím. Celkem se více času věnovalo pálení než výsadbě pěstovaných rostlin. A hromady byly více než 3 metry.
P.S. je třeba dávat pozor na pálení větví, protože samotný oheň se přes listoví rozšířil k sousedům. I když zametli kolem, našel „skulinu.“ Měl připravených pár kbelíků vody.
Jsem unavený z pálení. Chytím kolem projíždějící sklápěč, zaplatím 100 rublů a oblast je čistá. Nechávám kmeny, jdou grilovat.
pokud to určitě chcete spálit, počkejte sezonu, nechte je uschnout a nejlépe, nechte trochu na ohni a ražniči a trochu nechte na proutěném plotě nebo proutěné váze, a když to nasekáte, dostanu nádhernou teplou postel pro okurky,
Nasekejte to sekerou a spalte ve starém sudu, popel přes noc nevychladne, ráno ho trochu přihoďte a spusťte proces, a tak dál popel a pořádek v dači.
Sdílím včerejší úspěšnou zkušenost s řešením tohoto problému. Situace byla podobná, navíc den předtím trochu pršelo. Nejprve jsem se 3 hodiny snažil rozdělat oheň z hromady nařezaných větví pomocí papíru, klestu, suché trávy atd. Vypařil jsem se, ale nic se nestalo – větve měly zabrat, tenké větve rychle dohořely a oheň uhasil.
Nakonec jsem zvolil alternativní přístup. Na místě byl starý strom, který byl loni pokácen – jabloň, byla suchá. Nařezal jsem to na polena o průměru 10 centimetrů a délce 30 centimetrů, z těchto polen jsem postavil „studniční“ oheň a zapálil ho lehčí kapalinou a určitým množstvím suché trávy (tekutinu je potřeba dolít na dlouhá doba na obsazení klád). Získal jsem tak stabilní oheň z tlustých, suchých polen, které dokázaly samy hořet bez dozoru docela dlouho. Již na tento stabilní oheň jsem házel nařezané větve, nejprve vyschly žárem ohně a pak začaly hořet velmi dobře, bylo nutné pouze přihodit další porce v silných částech do středu. Jak dohořel, asi jednou za půl hodiny jsem na dno ohně přiložil další 2-3 silná suchá polena jako do topeniště. Takto jsem asi za tři hodiny spálil všechny nařezané větve. Na konci je třeba hodit každou maličkost, která zůstane na okrajích, do středu ohně, kde je teplo z uhlíků.
Stálo to 2 litry kapaliny do zapalovače.
Stručně řečeno, rada zní takto: postavte stabilní oheň z tlustých polen, které mohou samovolně hořet bez dozoru alespoň půl hodiny. Přehoďte přes něj čerstvě nařezané větve, navrch pravidelně přikládejte něco těžkého (například tlustý řezaný kmen), aby mezi větvemi nebylo příliš mnoho prázdnoty. Přidávejte postupně, když vidíte, že oheň sebejistě hoří, a nezapomeňte pravidelně vyměňovat husté palivové dříví ve středu ohně pod ním, to bude hořet a vyschnout větve.
Zahrádkáři si většinou konec dubna – začátek května spojují se štiplavým kouřem, který vzniká při spalování zahradního odpadu. Většinou se jedná o větve, které se nahromadily po jarním prořezávání stromů a keřů.
Obsah
- Helikoptéry na stráži
- Místo konání v SNT
- Nenahraditelní pomocníci
- Kompost nebo mulč?
Helikoptéry na stráži
Díky nařízení vlády Ruské federace ze dne 16. září 2020 č. 1479 „O schválení pravidel pro režim požární prevence v Ruské federaci“ se však vzduch v zahrádkářských svazech může výrazně čistit. A to vše proto, že od 1. ledna 2021 Pravidla stanovují přísnější postup při nakládání s ohněm, a zejména zakazují rozdělávání ohňů nejen mimo SNT, ale i na samotných pozemcích zahrad. Výjimkou jsou grily, grily, sudy nebo jiné nádoby z nehořlavých materiálů, ve kterých si můžete rozdělat oheň na vaření nebo zužitkovat malé množství dřevěného odpadu. V opačném případě může být porušovatel pokutován. Strážci zákona navíc nemusí na místo porušení vůbec chodit – specializované koptéry mohou pořizovat fotografie a videozáznamy.
Místo konání v SNT
Část problému může vyřešit centralizovaná spalovna odpadu na území SNT. Na takové místo jsou však kladeny poměrně přísné požadavky: musí být umístěno ne blíže než 50 m od nejbližší budovy, 100 m od jehličnatého lesa nebo 30 m od listnatého lesa. Okolí staveniště musí být v okruhu 10 m vyčištěno od suché trávy a jiných hořlavých materiálů a také odděleno mineralizovaným požárním pásem o šířce alespoň 0,4 m. Ne vždy je ale vhodné přenášet ořezané větve na odlehlé místo , a popel vznikající při hoření – to je vynikající minerální hnojivo, které by chtěl na svém místě používat každý pilný zahradník.
Nenahraditelní pomocníci
Jedním z řešení v této situaci může být použití zahradního drtiče. Této jednotce se také někdy říká drtič nebo štěpkovač. Ve skutečnosti se jedná o velký mixér, který drtí větve na malé hranolky. Výkon takového zařízení závisí na výkonu motoru a typu mlecího mechanismu. Nejjednodušší modely jsou vybaveny motory 1,5-2 kW, modely střední třídy – 2-3 kW, profesionální (nejsou potřeba pro malý zahradní pozemek) – až 9 kW.
Pro likvidaci výhonků malin, větví ovocných keřů a tenkých (do průměru 3 cm) větví stromů je vhodný nožový sekáček. Připomíná vrtuli, jejíž listy řežou dodávané větve na malé úlomky.
Šnekový mlýnek připomíná mlýnek na maso – jeho spirálový nůž úspěšně mele větve, včetně suchých. Je pravda, že mechanismus se ucpe, pokud se do něj vloží spousta zelených výhonků nebo vrcholků zeleninových plodin.
Štěpkovač frézovacího typu má ozubené kolo s ostrými zuby, které zpracovává větve na malé dřevěné třísky. Kromě toho stačí, aby fréza „uchopila“ konec větve – a pak se sama vtáhne do jednotky.
Kompost nebo mulč?
Vzniklou drcenou dřevní hmotu použijte různými způsoby. Nejjednodušší způsob je poslat ho na kompost. Bude velmi užitečné, když se vrstvy štěpků smíchají s čerstvým hnojem, což je důležité pro rychlý rozklad. Faktem je, že když dřevo hnije, bakterie, které ničí celulózu, berou sloučeniny dusíku z prostředí. Pokud nestačí, pak je proces pomalý. Ale právě v čerstvém hnoji je sloučenin dusíku více než dost. Mimochodem, právě proto se čerstvé hobliny nebo dřevěné štěpky nedoporučují používat jako mulč – bakterie budou odebírat dusík z půdy a rostliny začnou jeho nedostatkem trpět.
Jednou z možností využití nasekaných větví je kropení cest. V deštivém počasí bude takový povlak chránit před nečistotami a v suchém počasí zadrží půdní vlhkost.
