Endometritida: příčiny, příznaky, diagnostika a léčebné metody.
Endometritida je zánět vnitřní výstelky dělohy (endometria). Endometrium se skládá ze dvou vrstev – bazální (trvalé) a funkční, která se vlivem pohlavních hormonů během 1 měsíce zcela obnoví. Se začátkem každého menstruačního cyklu se postupně zvyšuje a připravuje se na možné oplodnění. Během období ovulace se tloušťka endometria stává největší, což vytváří příznivé podmínky pro implantaci embrya. Pokud nedojde k otěhotnění, dochází k oddělení funkční vrstvy během menstruace. Správný průběh tohoto procesu je klíčem k normálnímu fungování reprodukčního systému. Děložní sliznice je však jemně regulovaný mechanismus, který může být z různých důvodů poškozen. Jedním z těchto důvodů je zánět.
V normálním stavu je děloha dobře chráněna před infekcí, ale za určitých podmínek pronikají infekční agens do děložní dutiny a začnou se aktivně množit a rozvíjet, což způsobuje zánět endometria.
Je důležité si uvědomit, že endometrióza a endometritida jsou podobná slova, ale znamenají zcela odlišné nemoci. U endometriózy dochází k patologické proliferaci endometriálních buněk mimo dutinu děložní, u endometritidy máme co do činění se zánětem endometria (přípona „itis“ obvykle označuje zánětlivý charakter onemocnění).
Výskyt endometritidy v populaci má tendenci narůstat. Lékaři to připisují širokému používání nitroděložní antikoncepce a také nárůstu počtu potratů a různých nitroděložních zákroků. V 80–90 % případů je onemocnění zjištěno u žen ve fertilním věku, které způsobuje poruchy jejich menstruačního cyklu a reprodukční funkce.
Příčiny endometritidy
Ohroženy jsou ženy se slabou imunitou, chronickými infekcemi a instalovanými nitroděložními tělísky. Mezi příčiny zánětu endometria patří:
- nedodržování osobní hygieny;
- pohlavní styk během menstruace;
- častá změna sexuálních partnerů, nechráněný sex;
- komplikovaný porod, císařský řez;
- traumatické manipulace v dutině děložní: potrat, diagnostická kyretáž, mimotělní oplodnění;
- endoskopické vyšetření dutiny děložní, hysterosalpingografie;
- porušení hygienických norem během diagnostických a terapeutických postupů;
- gynekologická onemocnění: bakteriální vaginóza, cervicitida, endometriální hyperplazie nebo polyp, salpingooforitida.
Akutní endometritida vzniká v důsledku komplikovaného porodu, potratu nebo při užívání nitroděložní antikoncepce a obvykle se projevuje do 3-4 dnů po jejím vzniku. Příčinou endometritidy mohou být:
- nespecifická mikroflóra (stafylokoky, streptokoky, E. coli atd.);
- specifická mikroflóra (gonokok, chlamydie, mykoplazma, mycobacterium tuberculosis);
- viry;
- houbová infekce;
- prvoky (Toxoplasma) a parazity.
Chronická forma endometritidy se vyvíjí bez adekvátní léčby akutního zánětu. Kromě toho se onemocnění může vyvinout na pozadí sexuálně přenosných infekcí a autoimunitních procesů, které narušují složitý řetězec antioxidační obrany.
Nejčastěji je zánět ochranným mechanismem těla, realizovaným v reakci na působení patogenních faktorů, což vede k jejich vyloučení z těla. Dlouhodobý zánětlivý proces charakteristický pro chronickou endometritidu však nepůsobí protektivně, ale naopak vede k destruktivním změnám endometriální tkáně.
Chronickou endometritidu provázejí strukturální změny endometria – jeho atrofie, hypertrofie nebo tvorba vazivových srůstů a malých cyst. Dochází k hormonálním změnám, dochází k narušení mikroflóry a buněčného složení endometria. Pokud se zánět rozšíří do svalové vrstvy, rozvine se endomyometritida. Pokud se infekce rozšíří do všech vrstev orgánu, rozvine se panmetritida – nejsložitější a obtížně léčitelná forma.
Klasifikace choroby
Etiologie: zánět dělohy se stane:
- specifické – způsobené patogenními mikroorganismy;
- nespecifické – objevuje se v důsledku používání nitroděložních antikoncepčních prostředků, bakteriální vaginóza (vzestupná infekce endometria), radiační terapie pánevních orgánů, nestabilita imunitního systému.
- atrofická – onemocnění se vyskytuje s atrofií žláz, stromální fibrózou, následovanou infiltrací lymfoidních elementů a vede k degeneraci vnitřních vrstev děložní dutiny;
- cystické – kanálky žláz jsou stlačeny vazivovou tkání, hromadí se sekrety a tvoří se cysty;
- hypertrofická – hyperplazie sliznice, která se vyvíjí na pozadí chronického zánětu.
- akutní endometritida, která se vyznačuje rychlým nárůstem symptomů a lokalizovaným zánětlivým procesem, který netrvá déle než 30 dní;
- subakutní endometritida, kdy jsou příznaky zánětu vymazány, se zjišťuje ultrazvukem nebo při běžném vyšetření gynekologem. Subakutní forma je léčitelná a zřídka se opakuje;
- Chronická endometritida je obtížně léčitelná, vyskytuje se ve vlnách s obdobími remise a je vzhledem ke svým následkům nejnebezpečnější. Děleno podle stupně aktivity:
- mírný,
- pomalý,
- neaktivní.
- katarální endometritida – je postižena sliznice, ale nejsou zde žádné hnisavé procesy. Katarální forma je snadněji léčitelná, riziko komplikací je minimální;
- hnisavá endometritida – v děložní dutině se hromadí exsudát, který se stává živnou půdou pro bakterie. Pacient vyžaduje hospitalizaci a dlouhodobou léčbu pod dohledem lékařů.
Akutní období endometritidy je charakterizováno rychlým vývojem s výraznými příznaky:
- bolest v dolní části břicha;
- nadýmání;
- bolest při močení;
- horečka, zimnice;
- abnormální vaginální krvácení nebo páchnoucí výtok z genitálního traktu;
- nepohodlí během pohybu střev, včetně zácpy;
- celkové nepohodlí, úzkost, slabost, malátnost.
Chronická endometritida se může vyskytovat po dlouhou dobu latentně, tedy bez klinických projevů.
Příznaky závisí na délce trvání zánětlivého procesu a hloubce poškození tkáně děložní sliznice. Hlavní příznaky chronické formy onemocnění:
- menstruační poruchy;
- bolest a tíha v dolní části břicha, křížové kosti, hráze;
- bolest při pohlavním styku;
- krvácení z dělohy;
- hnisavý a krvavý výtok z genitálního traktu;
- potrat.
Chronická forma onemocnění není charakterizována zvýšením tělesné teploty a výrazným narušením pohody.
Diagnostika endometritidy
Při vyšetření pacientky může lékař zjistit zvětšení dělohy, její ztvrdnutí a zvýšenou citlivost stěn orgánu.
Pokud existuje podezření na endometritidu, diagnóza může zahrnovat následující instrumentální a laboratorní testy:
-
ultrazvukové vyšetření dělohy a přívěsků – známkou endometritidy je heterogenita sliznice, zvětšení dělohy, ztenčení endometria;
Ultrazvukové skenování orgánů ženského reprodukčního systému k posouzení tvaru a velikosti, jakož i vyloučení patologie.
