V této části se budeme zabývat pouze těmi formami chování koně, které mohou začínajícímu jezdci bránit v radosti z jízdy na koni.
Některé zlozvyky jsme již probrali v předchozích lekcích. Jedná se o neochotu koně pustit člověka do stáje, očistit se, osedlat. Ne ve všech případech se nezkušený začátečník musí snažit, aby vše zvládl sám. Pokud kůň v reakci na vaše jednání špendlí uši, vyceňuje zuby nebo otáčí zadní končetiny, pak je lepší neriskovat, ale kontaktovat trenéra.
Řekněme, že kůň stojí klidně ve stáji, ale když se snaží nasadit uzdu, zvedne hlavu vysoko. Tento kůň byl s největší pravděpodobností rozmazlený tím, že před uzděním dal pamlsek, i když mohou být i jiné důvody (bolest v tlamě nebo uších atd.) Promluvte si s ním klidně, pravou rukou ho poplácejte po krku (levou ruku skryjte uzdu za zády). Pak pravou rukou obejměte její hlavu, položte dlaň na chrápání (nad nosní dírky) a po uchopení otěže prsty levé ruky – nechte čelenku spadnout – zkuste si na hlavu nasadit pouze otěž. Nevyšlo to? Žádný problém. Povolte otěže a. ujistěte se, že se čelenka nekroutí, protáhněte ji zespodu přes krk, alespoň v kohoutku. Pak to upevněte. Ve většině případů s nasazenými otěžemi se čelenka nasazuje bez větších potíží.
Pokud kůň neotevře zuby, pak téměř vždy pomáhá tlak prstů na bezzubý okraj spodní čelisti (obr. 20).
Obr. 20 Jak přimět koně, aby otevřel hubu
Nepomáhá to tvým uším? Frenulum může být malé. Tak či onak je lepší lícní pásek povolit do více otvorů a po provlečení uší opět utáhnout.
V žádném případě neudělejte nenapravitelnou chybu – nekrmte koně, když se vám něco nedaří. Tehdy si vše obléknete a zapnete a kůň se nezlobí. “netlačí” do uší – pak mu můžete dát pamlsek.
Kůň při spouštění sedla na hřbet reaguje bolestivě – uhýbá, vzdaluje se, cukne, přikrčí se. V první řadě je potřeba se ujistit, že na zádech nejsou žádné oděrky, boule nebo oděrky, pak, aby mikina a sedlo byly čisté (možná něco píchá). Pokud je s hřbetem a sedlem vše v pořádku, ale kůň stále „objektuje“, což dříve nebývalo, kontaktujte trenéra, důvodem může být onemocnění (myositida apod.).
Mnoho koní nemá rádo zužující se obvody. Netahejte hned příliš silně. Nejprve se ujistěte, že na břiše není žádný otok, zranění nebo oděrka. Pokud něco je, ať se trenér podívá. Možná budete muset dát nějaké vycpávky pod obvody.
Zde je kůň osedlán, ale neopouští stání. Dveře jsou dokořán, v průchodu nejsou žádné cizí předměty, není se čeho bát, ale nepřichází. Pokud není nemocná, bude tvrdohlavá. Nechce pracovat. Přetahovat z nějakého důvodu je zbytečné. Postavte se k levému rameni, pravou rukou uchopte otěže stažené z krku, levou rukou zezadu se zlehka dotkněte boku koně bičem a plácněte rty. Buď opatrný! Pokud bič funguje hrubě a kůň se řítí dveřmi, může se vám dva dostat do stísněnosti. Cože, pořád to nefunguje? Pak – pro trenéra.
Při vedení koně uličkou buďte opatrní.Koně, stejně jako lidé, mohou mít mezi sebou velmi obtížné vztahy. Klisna, která nedávno hříběla, může být agresivní vůči jiným koním. Pokud projdete kolem jejího stání, může vystrašit vedeného koně, který přispěchá nebo uhne. Hřebec klidně neprojde kolem klisny v říji, kolem svého nepřítele – jiného hřebce.
1, Kůň se nenechá nasednout.
Nejčastěji to není odpor vůči osobě, ale neochota stát na místě, zvláště pokud jste dlouho kopali. Délka třmenů by měla být upravena ve třmenu a přistání by mělo být provedeno bez váhání: zatáhněte za vytažený levý třmen, levou ruku s otěží ke kohoutku, levou nohu ve třmenu, zatlačte pravou a jste v sedle. Druhý třmen lze spustit za chůze, stejně jako kontrolu obvodu shora. To vše samozřejmě za předpokladu, že si věříte sami v sebe i v koně.
Pokud se kůň v okamžiku, kdy se snažíte zasunout nohu do třmenu, jen netočí, ale záměrně se pohybuje bokem, ačkoli oba konce otěže jsou dostatečně napnuté, je to již zlozvyk. Požádejte někoho, aby vzal koňskou uzdu a držel ji, když budete nasedat. Snažte se takového koně v terénu nesesednout.
Jakmile jste v sedle, interakce s koněm vstupuje do nové fáze. Zvýšil se kontakt, změnily se formy komunikace, nicméně kromě hlasového vlivu, Ze zlozvyků starých nájemních koní jsou nejtypičtější ty, které jsou spojené s naprostou neznalostí jezdce. Takový kůň může běžet vyřídit věci s „kolegy“ nebo si lehnout do první louže nebo se prostě odmítnout pohnout. Pokud jí hned od prvních sekund nevysvětlíte, „kdo je tady šéf“, bude to později obtížnější, dojde k bitvě „postav“.
2. Kůň nereaguje na nohu a nepohybuje se dopředu.
Pokud jste neutáhli otěže, pak je třeba použít bič Pokud kůň v reakci na bič začne „kozovat“, tedy kopat zpět, házet vzad (obr. 21), za předpokladu, že bič nepůsobí na záď, ale na žebra, hned za nohou, pak se prostě rozhodli, že si z vás udělají legraci. Takoví koně by se neměli dávat začátečníkům. Požadujte náhradního koně nebo vrácení peněz. Obecně platí, že když kůň „kozí“, je lepší vstát ve třmenech, aby nebyl vymrštěn, a snažit se ho všemi prostředky (hlas, noha, bič) posunout dopředu. Pokud kůň „září“. to znamená, že se vzpíná (na zadní nohy), je třeba vzdát otěže, chytit hřívu a znovu ji tlačit dopředu. Musíte pochopit, že váš vliv na koně by měl být rozhodující, vy jste pánem situace. Vaše ruka dává a trestá. Pokud se budete řídit přáním svého čtyřnohého parťáka – chce tam jít, chce stát atd. – nedosáhnete úspěchu v jízdě na koni.
3. Kůň při pohybu třese nebo mává hlavou.
Důvodů může být několik. Uzdečka je příliš malá nebo příliš těsná. Příliš utahujete otěže a kůň je zvyklý na volnější. Pokud se po uvolnění otěže udrží kontrola a kůň přestane vrtět hlavou, pak je předpoklad správný. Kůň je obtěžován hmyzem. Kůň se chce jen „zbavit“ vašeho vlivu na hubu, možná ho něco bolí. Ve všech případech musíte být opatrní. Prudkým švihem hlavy, zejména při přistání do pole ve cvalu, vás může kůň udeřit zadní částí hlavy do obličeje. Pokud je zvyk zvedat hlavu zakořeněný, jsou koně vybaveni martingalem – zařízením, které omezuje zvedání hlavy. Pokud jsou ústa bolavá nebo nadměrně citlivá, používá se měkčí udidlo, třeba i speciální gumové. V některých případech je zavrtění hlavou pro jezdce jakousi zkouškou. Pokud nereaguje, může následovat skákání a „kozlík“. Proto je lepší okamžitě pochopit důvod a pokusit se přestat kroutit hlavou. K tomu se může hodit změna chůze, směru pohybu, prudké vyslání a nejdrsnější a nejdrsnější technika – prudký náraz na spodní čelist snafflem. Obecně nelze škubání otěží (udidla) doporučit jako formu ovládání. Jedná se o velmi hrubý a silný dopad na koně a používá se pouze jako trest. Lze jej ospravedlnit pouze v případě, že jezdec není fyzicky schopen koně ovládat.
4. Kůň si lehne pod jezdce.
To naznačuje naprostý nedostatek kontaktu. Kůň obvykle před ulehnutím skloní hlavu dolů, očichá a začne „hrabat“ přední nohou (obr. 22). Měli byste okamžitě zvednout hlavu s otěžemi a ostře poslat koně vpřed.
5, Kůň se odmítá otočit správným směrem.
Například zvednete levou otěž a kůň otočí hlavu doleva a pokračuje v pohybu stejným směrem. Měli byste použít obě otěže a vnější nohu, abyste otočili koně ve směru, kterým míří, ale pokračujte v pohybu v kruhu a po dosažení požadovaného směru ho ostře pošlete. Pokud kůň na otěže prakticky nereaguje, pak lze jako výjimečné opatření doporučit (pro slabší pohlaví) zatažení za jednu otěž oběma rukama (Nebezpečí poškození huby koně, zlomení uzdy, vytažení udidla úst).
Je třeba mít na paměti, že kůň je fyzicky silnější, a to se nesmí překonat, ale přelstít. Proto v reakci na „tvůrčí“ varianty neposlušnosti je třeba vždy najít stejně kreativní metody jejich nápravy.
Obr.22 Kůň si chce lehnout
6. Kůň bez povelu přitáhne otěže.
To znamená, že když je dána otěž, couvá. Pokud se nejedná o strach z překážky, ale o zakořeněný zvyk, pak je boj s ním velmi nepříjemný. Otěže by se neměly povolovat, kůň by se měl snažit otočit na stranu nebo ve směru sezení a pomocí nohy, hlasu a biče tlačit dopředu.
7. Kůň se řítí ke stáji.
Stejný. jako v případě, kdy kůň „táhne“. Otočte se na volt a přejděte do kroku. Navíc, když dosáhnete přechodu do kroku, okamžitě dejte otěže – to je chvála. Jezdec má v sedle málo prostředků na povzbuzení – hlazení (tleskání), hlas a otěže. Musí se ale používat velmi přesně. Odměna, která se „zpozdí“ o dvě sekundy, již může být kůň nepochopena.
8. Kůň nepřetržitě rve.
To je typické spíše pro hřebce. Rčení při pohledu na ostatní koně, při vzdalování se od stáje nebo při přibližování je normální reakcí hřebce chránícího své stádo a své území. Vzdechu se není třeba bát, není to spojeno se špatnými úmysly vůči jezdci. Většina koní při setkání zavrčí. Ztracená, klisna takto nazývá své zaostávající hříbě. Zkrátka jde o přirozenou hlasovou reakci.
9. Kůň bojuje s ostatními koňmi.
Obr.23 Nenajíždějte do ocasu koně vepředu
Nejčastěji jsou nelibosti koní, stejně jako jejich záliby, poměrně stabilní. Trenér s tím většinou počítá při sestavování skupiny. Ale pokud náhodou jedete na agresivním koni, snažte se udržovat odstup před i za sebou a dávejte si pozor na výrazy obličeje koně. Současně se zatlačením uší může následovat záchvat. Při nasedání a sesedání se nepřibližujte k ostatním koním. Pamatujte, že při úderu kopyt trpí nejvíce nohy jezdců, protože kůň v boji vystavuje úderu boky se silnými žebry a odvrací hlavu (obr. 23).
10. Na túře a na odpočívadle.
Při návratu do stáje nebo na odpočívadle je potřeba si uvědomit některé typické zvyky koní, které mohou zkazit dojem z procházky. Poté, co jezdec sesedne, má mnoho koní tendenci začít svědit, zejména v těch místech, kde dřela uzdečka nebo sedlo. Zároveň, pokud ještě není sejmuta uzdečka a kůň vás svědí, přezky mohou roztrhat oděv nebo jej silně poškrábat. Často chce kůň vypadnout. Zároveň může zničit neodmontované sedlo nebo zavazadlo a jednoduše se velmi ušpiní.
Horký kůň by nikdy neměl dostat oves k pití ani k jídlu. Jen seno nebo tráva. Při vázání koní je třeba dbát na to, aby se nezamotali do příliš dlouhých postrojů, které nemohou zadupat náboje nebo zavazadla. V horku je třeba vybrat místo k odpočinku v průvanu, aby krvesajové koně příliš neobtěžovali. V mrazu nemůžete rozpálenému koni sundat sedlo, abyste mu nenastydli hřbet, ale vždy je nutné při sesedání ihned povolit podpásovky, aby se kůň při předklonu nepodvázal.
Obsah
- Přečtěte si také
- ARGENTINSKÉ LEKCE
- Evropská lekce
- Zvyky.
- Rozvíjejte zdravé stravovací návyky
- MORÁLKA, ZVYKY, ŽIVOT
- Lekce lží
- Motorické návyky
- Lekce 3. Sedlo.
- Lekce 12. Kůň „táhne“
- Téma lekce 10: Plynulost
- III dobrá lekce do budoucna
- Jídla a návyky, kterým je třeba se vyhnout
Přečtěte si také
ARGENTINSKÉ LEKCE
ARGENTINSKÁ LEKCE Bela se rozhodl, že mu Itálie stačí, vzlétl a odjel do Argentiny, kde trénoval Quilmese, a pak přijel na Kypr a převzal místní Apoel Nicosia. Právě zde ho na podzim roku 1953 našel telegram z Milána. Bel Guttmann
Evropská lekce
Evropská lekce Obvykle mi trvá dva měsíce, než se dostanu do své nejlepší formy. To se děje na začátku každé sezóny, upozorňuji na to Erbena, kterého oslovuji s důraznou zdvořilostí a říkám mu „Monsieur“. Tento Erben je pro mě záhadná osoba. Je mu čtyřicet let.
Zvyky.
Zvyky. Ivan Petrovič Pavlov provedl následující experiment: umístil psa do speciálního kotce a dal mu jídlo. Při pohledu na potravu se u psa projevil nepodmíněný reflex – začal slinit, dále začal kombinovat přísun potravy s nějakým absolutně neutrálním
Rozvíjejte zdravé stravovací návyky
Formujte zdravé stravovací návyky Kdysi jsem si myslel, že stravovací návyky si člověk vytváří po celý život. Při provádění mého výzkumu jsem objevil materiály o otiskování dětství[16]. Byl jsem šokován, když jsem se dozvěděl, že „chutě
MORÁLKA, ZVYKY, ŽIVOT
MORÁLKA, ZVYKY, ŽIVOT
Lekce lží
Lekce lhaní Největší katastrofou by bylo, kdyby na vás deklarátor přišel tím, že by odmítl hrát eso. No a co? Máte krále, který stejně “nehrál”. Udělali jste vlastně jediný možný pokus, jak mírně zvýšit šance na úspěch. Pokud jeden z
Motorické návyky
Motorické návyky Naše návyky se formují od dětství. Sledujeme, jak se naši rodiče pohybují, jak sedí. Jak se přátelé pohybují. Jak sedí učitelé ve škole. Tato pozorování ovlivňují naše návyky mnohem silněji než rodičovské „sedni rovně!“ Copy
Lekce 3. Sedlo.
Lekce 3. Sedlo. Nejprve se musíte ujistit, že je kůň čistý. Nemůžete osedlat nevyčištěného koně. Čištění se provádí pomocí kartáče a stěrky. Kartáč se bere do pravé ruky (pro praváky), hřeben do levé (obr. 4). Štětec se lehce otře proti zrnu a poté pomocí
Lekce 12. Kůň „táhne“
Lekce 12. Kůň „táhne“ První a nejdůležitější věcí je nepropadat panice. Druhým je zjistit důvod. Kůň může létat z úleku, z přebytečné energie, z nadměrného vzrušení. Není potřeba se předklánět nebo zvedat ruce s otěží. Nakloňte tělo dozadu, opřete se o třmeny, zatáhněte
Téma lekce 10: Plynulost
Lekce 10 Téma: plynulost Cílem lekce je naučit se racionálně a rychle (v řádu minut) dosáhnout požadovaného stavu v bojovém psychoregulačním výcviku Plynulost je jakousi technikou pro tento výcvik. Je vždy selektivní a racionálně zkrácená. Například,
III dobrá lekce do budoucna
III dobrá lekce pro budoucnost G. KASPAROV (SSSR): „Velvyslanec Reykjavíku obvinil šachové vůdce ze shovívavosti a přední sovětské velmistry ze samolibosti. Fischerova vítězství způsobila problémy mnoha našim šachovým funkcionářům, protože tomu věřil
Jídla a návyky, kterým je třeba se vyhnout
Jídla a návyky, kterým je třeba se vyhnout 1. Mečoun, tuňák, halibut, losos: Nejezte příliš mnoho!2. Mléko, sýr, jogurt: skvělé pro děti a ženy. Muži nad 50 let by měli konzumaci výrazně omezit.3. Beta-karoten: pokud kouříte nebo jste dříve kouřil,
